Řízkování

Množení semeny bývá zdlouhavé a výsledkem jsou v nejlepším případě malinkaté plody. Téměř výhradně se setkáváme s množením vegetativním, nejčastějším způsobem je řízkování.

Z dospělých rostlin odebereme polovyzrálé (tj. částečně zelené a částečně již dřevnatějící) řízky v délce asi 10-20 cm, které by měli mít 3- 6 oček. Pokud si chcete dovézt řízky z dovolené, je nejlepší je odebírat až v den odjezdu, zkrátit všechny listy dle jejich velikosti asi na polovinu až třetinu, větvičky zabalte do jemnějšího vlhkého papíru nebo látky a dát do otevřeného igelitového sáčku.

Příprava substrátu

Smícháme zahradní zeminu s perlitem a pískem v poměru 1:1:1 a připravíme si nádoby na zakořeňování. Směsí naplníme květináče a substrát prolijeme, aby byl mírně vlhký.

Úprava řízků

Ponecháme na nich 3-4 zkrácené horní listy, zbylé odstraníme. Větvičky dole těsně pod očkem mírně šikmo seřízneme. Ošetříme některým ze stimulátorů zakořeňování. Poté je zapíchneme z jedné třetiny až poloviny do substrátu v květináči. Vlhkost zajistíme zakrytím květináče nejlépe plastovou láhví s uříznutým dnem. Zakořeňování trvá většinou kolem jednoho až dvou měsíců. Mezitím rostliny postupně otužujeme. Když vyraší pupeny a objevují se nové lístky, začínáme je větrat. Nejprve pouze na hodinu odšroubujeme uzávěr láhve, postupně dobu větrání prodlužujeme. Poté můžeme odklápět celou láhev a pokud rostliny na delší větrání nereaguje svěšením listů, můžeme láhev asi po třech týdnech zcela sundat.

Granátové jablko

Je to starověká rostlina, původem z oblasti Íránu a Přední a Střední Asie, odkud se rozšířila do oblastí kolem Středozemního moře. Ve starověkém Řecku ho považovali za symbol plodnosti a lásky. Název granátové vychází ze slova granum - jádra, protože obsahuje mnoho jader, obalených šťavnatou jedlou hmotou.

Plody konzumujeme čerstvé, nebo je zpracujeme na šťávu. Po vyschnutí jsou tvrdé, trvanlivé a používají se pro dekorační účely. Rostliny začínají plodit asi ve třetím roce po nařízkování, u nás většinou po 4-5 letech. Rostou jako keře či stromy, v přírodě dorůstají do výšky 5 m. Mají drobné lesklé opadavé lístky, lze je výborně tvarovat řezem. Zaujme svými krásnými, většinou rudými květy. Zakrslá forma Nana má menší listy i plody a výborně se hodí na tvarování bonsají.

Fíkovník

Fíky se jedí čerstvé, ve větší míře se však suší. Fíkovník je dvoudomý, potřebuje tudíž ke tvorbě plodů samčí a samičí rostlinu. Většinou se však pěstují vyšlechtěné odrůdy se samičími květy, tvořící plody tzv. partenokarpicky - bez opylení.

Olivovník

Jedna z nejznámějších rostlin Středomoří a nejstarších kulturních rostlin světa. Pochází z oblastí kolem Středozemního moře, kde se dodnes hojně pěstuje. Je to dlouhověký strom s úzkými kožovitými listy vysoký kolem 10 m, odolný vůči suchu, slunečnímu úpalu a vysokým teplotám. Plody olivovníku jsou zdrojem kvalitního oleje. K přímé konzumaci, do salátů nebo dochucení různých jídel se používají konzervované zelené nedozrálé i zralé černé plody. Rostlina kvete a plodí i v našich podmínkách. Z olivovníků se často tvarují i bonsaje, které již v poměrně nízkém věku mívají vzhled starých rostlin.

Pěstování

Granátovník, fíkovník i olivovník vyžadují podobné podmínky pro pěstování. Můžeme je pěstovat ve větších květináčích v bytě, velmi jim prospívá letnění. Vyžadují však chladnější zimování kolem 15 °C a méně. Rostliny při nižších zimních teplotách jednak prodělávají období klidu a tolik se za nedostatku světla v zimě nevysilují, za druhé jsou nižší teploty důležité pro zakládání květů. Ideální na zimování je nevytápěný zasklený balkon. Při nižších teplotách v zimě omezíme zálivku a substrát necháme před další zálivkou částečně proschnout.

Fíkovník a granátovník můžeme pěstovat zasazené i v nevytápěném skleníku nebo volně v půdě na zahradě na chráněném slunném místě u jižních či západních zdí domů. Snášejí mrazy kolem -10 ºC, pokud je důkladně zakryjeme, přežijí i nižší teploty. Ve větších mrazech mohou mladší větve i přes zakrytí namrzat, spolehlivě však znovu obrází. Na zahradu vysazujeme pouze větší rostliny ve stáří kolem 5 let.

Fíkovník ve volné půdě může dorůst velikosti i několika metrů. U takto velkých rostlin zakrýváme na zimu pouze kořeny. Olivovník můžeme v našich podmínkách pěstovat venku jen v nejteplejších oblastech, klesnou-li teploty pod -15 ºC, rostlina uhyne.

Pro Receptář Martin Zoun, foto MorgueFile.com