Jak poznat pozemek vhodný k pěstování révy? Nejdůležitější je teplota – réva je teplomilná ros­tlina. Její vegetační období je omezeno jarním termínem, kdy se průměrné denní teploty ustálí na hodnotě vyšší než 10 °C. Končí na podzim, kdy průměrné denní teploty klesnou pod tuto hranici. Jedině při průměrné denní teplotě vyšší než 10 °C totiž probíhají životní děje v nadzemní části keře. Zásadní roli hraje topografická poloha pozemku a celkové klima oblasti, ale důležité je i mikroklima. Pozemek musí být chráněn před chladnými větry a svažovat by se měl k jihu. Vzdušné proudy mohou vinici výrazně ochlazovat nebo oteplovat.

Výběr odrůd révy podle klimatických podmínek

Různé odrůdy mají různě dlouhé vegetační období. Jeho délka se počítá od vyrašení až do sběru hroznů. Vybírejme proto takové, které v našich podmínkách stihnou dozrát – tj jejich vegetační doba nepřesáhne počet dní, ve kterých teplot neklesá pod 10°C.

  • Velmi rané odrůdy (Irsay Oliver a Sieger) potřebují k dozrání 105 až 115 dnů.
  • Rané odrůdy (např. Julski Biser, Košutův hrozen) potřebují 115 až 120 dnů.
  • Středně rané (Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Panonia Kincse) dozrávají za 130 až 145 dnů.
  • Pozdní odrůdy (většina moštových odrůd) vyžadují 150 až 165 dnů.
  • Velmi pozdní odrůdy (Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, André, Frankovka apod.) potřebují k dozrání celých 165 až 180 dnů.

Určující je nadmořská výška a orientace svahu

V polohách vyšších než 300 m. n. m. místo vinice vysazujeme jen jednotlivé keře u chráněných, jižně orientovaných zdí domů.

Nadmořská výška zásadně omezuje pěstování révy vinné. Nejvyšší hranice se ale liší i vzhledem k zeměpisné šířce regionu. Obecně lze říci, že zvýšení nadmořské výšky o 100 m sníží průměrnou cukernatost hroznů asi o 1 až 1,5 °ČNM a současně zvýší obsah kyselin o 0,9 promile.

  • V závislosti na svažitosti a orientaci budoucí vinice lze révu pěstovat do nadmořské výšky 250 až 300 metrů.
  • Jižní svahy jsou nejteplejší, následují jihozápadní a jihovýchodní.
  • Studené jsou severozápadní a severovýchodní svahy. Nejstudenější a pro pěstování révy tedy nevhodné jsou svahy severní.

Slunce a vláha, základ úspěchu

  • Vinice nesmí být zastíněná. I při varování keřů révy musíme dbát na to, aby na co největší plochu listů dopadaly přímé sluneční paprsky
  • Minimum vodních srážek pro révu je 300 mm za rok, optimum 600 až 800 mm za rok. Pro svažité pozemky jsou nebezpečné dešťové přívaly, které působí silnou erozi půdy.
  • Časté letní rosy zvyšují nebezpečí výskytu peronospory.
  • Pravidelné podzimní ranní mlhy jsou naopak příznivé pro tvorbu aromatických látek ve zrajících hroznech.

Půda, která rodí sladké víno

Klasickou definici, jaká by měla být půda na vinici, napsal již římský spisovatel Columnela: Ať je v půdě více tepla nežli chladu, více sucha nežli syrovosti, více kyprosti nežli pevnosti.

Půda musí být dostatečně provzdušněná, přiměřeně vlhká, ideálně kyprá a bohatá na minerály.

  • Vhodné jsou kamenité a štěrkovité půdy – vyhovují obzvláště modrým odrůdám a Ryzlinku vlašskému.
  • Písčité půdy jsou také vhodné – především pro pěstování modrých odrůd a bílých odrůd, jako je Sauvignon či Veltlínské červené rané.
  • Hlinité a jílovité půdy jsou obvykle málo propustné, slabě se provzdušňují a pomalu se prohřívají, pro pěstování révy se proto nehodí.

Jak připravit pozemek pro vinici?

  1. Pěstování vína na ploše větší než 1000 m2 a produkcí nižší než deset hektolitrů vína za rok není svázáno s žádným úředním postupem, žádostí a povolením

    Nejprve je třeba pozemek upravit - urovnat, odstranit křoviny, kameny.
  2. Půdu zoráme do hloubky 0,3 metru, nej­lépe pluhem s podrývákem, a urovnáme ji. Mladá sazenice révy prospívá, jen když je půda kyprá a provzdušněná a kořenový systém se může rozvinout do hloubky. Důkladná orba před založením tedy zajistí, že vinice nebude v budoucnu tak snadno trpět suchem! Hluboká orba kromě navíc posune živiny i do spodnější vrstvy půdy, kde jich bývá nedostatek.
  3. Před vysazením vinice se doporučuje vypěstovat a pak zaorat alespoň dvě sklizně rostlin na zelené hnojení. Jejich kořeny zlepší půdní strukturu a rostliny spolu s dávkou kompostu nebo chlévského hnoje obohatí půdu humusem. Zasejeme proto směsku (například na 1 hektar 20 kg inkarnátu, 20 kg vikve, 30 kg pelušky, 8 kg jílku italského, 6 kg svazenky, 6 kg ředkve olejné). Necháme ji přes zimu vyrůst a brzy zjara ji posečeme, namulčujeme a zapravíme do půdy.
  4. Půdu urovnáme a znovu zasejeme druhou dávku zeleného hnojení (na 1 ha 5 kg inkarnátu, 5 kg švédského jetele, 4 kg bílého jetele, 15 kg vojtěšky, 6 kg jílku italského, 8 kg hořčice žluté).
  5. Než vysazená směs vzejde, odebereme půdní vzorky. Odebíráme je sondovací tyčí – na 1 ha je potřeba 20 až 40 vrypů do hloubky 0 až 30 cm a 31 až 60 cm. Oba vzorky smícháme a předáme do laboratoře, aby zde zjistili pH faktor a obsah fosforu, draslíku, hořčíku a CaCO, případně boru. Laboratoř nám vypočítá potřebné dávky živin, které budeme muset do půdy doplnit.
  6. Podle výsledků rozboru při další orbě následující rok vpravíme do spodních vrstev půdy potřebná minerální hnojiva. Jejich zásobu ukládáme do půdy před založením vinice proto, abychom zajistili živiny pro révu na dlouhé časové období. Vinohrad má životnost kolem 25 let.
  7. Půda do zimy slehne a můžeme ji urovnat. Nakonec dřevěnými kolíky vytyčíme spon výsadby.

Výsadba sazenic révy

  • Před výsadbou seřízneme výhon sazenic na 1 až 2 očka. Kořeny zakracujeme podle způsobu výsadby: 3 až 4 cm pro hydrovrt, 5 až 8 cm při výsadbě strojem.
  • Vrchní části révy (roub + část podnože) po sestřižení namočíme do parafínu zahřátého na 60 až 70 °C a okamžitě vytáhneme. Parafínová vrstva ochrání vysazené sazenice před vyschnutím. Naparafínované sazenice je nutné před výsadbou namočit na 1 až 2 dny do vody, aby se všechna pletiva důkladně provlhčila.
  • Vlastní výsadbu provádíme ve druhé polovině dubna až do první poloviny května. Sazenice lze úspěšně vysadit i na podzim, kdy je pak díky zimní vláze nemusíme tolik zalévat.
  • Vlastní výsadba se provádí buď sázecími stroji, nebo hydrovrtem podle předběžně vykolíkovaného sponu.
  • V menších výsadbách používáme kovové dláto (lidově štychar).

Ošetřování po výsadbě

Intenzivní péče o mladé výsadby se bohatě vyplácí. Během prvních dvou let musí sazenice mohutně zakořenit v hluboce prokypřené půdě. Dobře vyvinutý kořenový systém umožňuje rostlinám dobře snášet suchá období. Prvotřídní sazenice a jejich pečlivá výsadba spolu s dokonalou péčí během vegetačního období jsou hlavními předpoklady úspěchu.

Během prvních dvou let musí sazenice mohutně zakořenit v hluboce prokypřené půdě. Dobře vyvinutý kořenový systém umožňuje rostlinám dobře snášet suchá období. Prvotřídní sazenice a jejich pečlivá výsadba spolu s dokonalou péčí během vegetačního období jsou hlavními předpoklady úspěchu.