Pěstování jahod: Jak pečovat o jahodník na jaře?  

Dobrý den. Některé sazenice jahod vůbec nekvetou, vytváří ale větší množství šlahounů. Děje se tak bez ohledu na stáří rostliny. Nevím jestli se takových jahod zbavovat hned po zjištění, nebo čekat na příští rok, zda se "polepší". Díky za radu.

Dobrý den, již asi druhý rok se setkávám na jahodách s takovými
jakoby "háďátky" viz foto, často se objevují na uhnívajících plodech, ale někdy také na zatím zdravých plodech, objevila jsem je i na mrkvi. Nevím, o jakého škůdce se jedná a popř. jak bych s ním měla bojovat. Moc děkuji za odpověď.

prosím o radu. Jahody jsem na jaře ošetřila ,přihnojila a jsou krásně narostlé, začínají kvést.Co mě trápí je , že některé sazenice mají listy světle zelené až žluté. Tento problém se objevil i loni. Na záhon jsem přidala rašelinu a zapracovala do stávající půdy. Nijak to nepomohlo a letos je to nanovo. Hnojíla jsem spec. hnojivem na jahody,ale už si nevím rady . děkuji předem za radu

Příčina:

Toto žloutnutí nejčastěji vyvolává velké množství vápníku (Ca) v půdě, který zablokuje příjem železa (Fe). Případně je tento jev méně často spojen s převahou fosforu (P). Železa může být v půdě dostatek, ovšem kořeny od pH 6,7 nejsou schopny ho příjmout. Synergismem Fe je Molybden, takže nedostatek Mo způsobuje zablokování Fe. Při deficitu Mo se okraje všech listů stáčí nahoru, zejména u starších listů.
Opatření:

nejdříve je potřeba zjistit pH, dostupnost Fe a Mo,půda musí mít nezbytně pH 6-6,5,čili mírně kyselá
při dostatku Mo přihnojit zelenou skalicí postřikem na list. U rozsáhlé kalciózy přihnojení zálivkou.
při nedostatku Mo přihnojit hnojivem Fytovit a Herbal molyn postřikem na list
při pH vyšší jak 6,5 nepoužívat žádné hnojiva obsahující vápník (Ca) nejméně jeden rok a rozhodit rašelinu přímo do porostu v dávce 10 litrů/m2

Toliko rada odborná z odborného serveru. Podle mých dosavadních zkušeností je nejlepší vůbec nepoužívat vícesložková hnojiva obsahující vápník,který jahodník nemá moc rád,protože jak se překročí mez v obsahu Ca, jahodník přestává růst,jednoduše se zablokuje příjem ostatních živin. Já na jaře řídkými hráběmi seberu staré listy,tím zároveň i naruším zimní škraloup,odstříhám staré šlahouny, a první posečenou trávou obložím jahodníky. Tuto trávu v jahodnících nesešlapávat,nechat takové hromádky,vytvoří se pak časem okolo nich miniaturní kompost..Žížaly se posléze postarají samy o jeho zapracování do půdy a zároveň tím o její provzdušnění.
Tato posečená tráva v jahodnících slouží zároveň i jako zamezení růstu nežádoucích plevelů ,především svlačec či pampelišky,oba tyto plevely odebírají živiny.
Ale co je výhodné - nechat v jahodnících růst pouze onu vyšší trávu,se silnými stonky,ta se i prodere skrz nastýlání půdy,a slouží mi jako podpěra pro dozrávající plodné výhony,které tímto nepadají na zem a nehnijí a zároven slouží jako mírné zastínění půdy,která pak tak rychle nevysychá,což jahodník přirozenou vláhu ke svému zrání plodů nezbytně potřebuje. Dávat si prostě pozor,půda musí mít nezbytně pH 6-6,5,čili mírně kyselá.
Tyto silné travní výhony v jahodnících mi slouží zároveň i jako zamezení přístupu ptactva,především kosů,nebot se oni pak tímto travním porostem velice neradi prodírají...:-)

Ještě jsem zapomněl - na jaře a před květem hnojím pouze kompostem,nepoužívám žádná vícesložková hnojiva, nebot nikdy nevíte, jak se které vícesložkové hnojivo povede vyrobit,tak aby to spíše neuškodilo....prostě přírodní hnojivo je přírodní hnojivo ,pak troška práce, a jahody jsou krásné....

Jo a ještě tohle - po sklizni, přibližně od konce července až poloviny srpna,a to až do konce září jahodník zalévat ,né ale moc,jen aby byla půda vlhká,a rozrušovat půdní škraloup, můžete pokusně i mírně přihnojit vaším vícesložkovým hnojivem které jste používala na jaře. Dodatečnou vláhou po sklizni do začátku podzimu podpoříte tvorbu záložních květních pupenů ve vnitřním srdéčku jahodníku pro příští rok.
Jo a ještě jsem zapomněl,jsem již starší člověk,:-), od doby kvetení až do konce sklizně neokopávat ani neprohrabávat, jen můžete nastýlat posečenou trávou.protože se na hlavních kořenových výhonech v zemi v té době tvoří tzv. vlásečnicové kořínky,které jsou hlavními příjemci všech živin,a tímto zásahem byste je spíš porušila.. Toť snad vše...:-)

Jo a ještě obrana proti slimákům - osvědčilo se mi vysít okolo jahodníků kopr....asi tu jeho specifickou vůni slimáci nesnášejí.....:-)

Ale lady píšete ze napada poupata

ochránila by jahody od květopasa bílá netkaná textýlie tak jako pórek od vrtalky pórkové

Určitě ochránila, jen to má jeden háček - narozdíl od pórku jahody, když kvetou potřebují opylení, takže nesmí být v době květu přikryté pořád...