„Bohužel energetický štítek obálky budov a průkaz energetické náročnosti vypadají dost podobně a lidé je často zaměňují. A je to velká chyba, protože každý z nich znamená úplně něco jiného,“ říká Tomáš Kupsa z Ateliéru DEK.

Energetický štítek obálky budovy není novinkou. Měl by totiž být součástí každé projektové dokumentace pro stavební řízení.

Jde vlastně o výpočet, kdy se vlastnosti obálky domu určují podle použitého materiálu. Kvalita odvedené práce a způsob vytápění nebo větrání nehrají roli.

Výsledkem je (jak definuje norma ČSN 73 0540–2) průměrný součinitel prostupu tepla, který se označuje jako U.

Energetický štítek obálky budov

Díky energetickému štítku lze vzájemně porovnat různé domy. Může proto sloužit jako podklad pro správnou volbu nejvýhodnějšího stavebního materiálu pro konkrétní dům,“ říká Petr Veleba ze společnosti Wienerberger.

Někteří výrobci zdicích materiálů nabízejí na svých internetových stránkách volně využitelné kalkulačky, volné dostupný (po registraci) je program orientačního výpočtu pro laickou veřejnost známý pod názvem Luisa 4.

Od začátku roku 2013 mají stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků zákonnou povinnost zajistit energetické štítky také při přestavbách budov, k jejich prodeji či k prodeji bytů.

Zadáme údaje, hlavně technické vlastnosti materiálu, plochu vnějších stěn a suterénu, plochu oken, střešních oken, dveří a další hodnoty a kalkulačka energetický štítek spočítá.

Jako podklad pro vypracování energetického štítku slouží údaje z technické zprávy projektu budovy. Protokol pro energetický štítek podepisuje projektant, který na rozdíl od dalších dvou dokumentů nepotřebuje žádné speciální oprávnění.

Průkaz energetické náročnosti budovy

Druhý dokument, který se ovšem hodně podobá tomu prvnímu, je průkaz energetické náročnosti budov a běžně se pro něj používá označení průkaz ENB. Všechny informace k němu lze najít ve vyhlášce číslo 148/2007 Sb.

Tento dokument je od začátku roku 2009 povinný pro všechny novostavby o ploše nad 50 metrů čtverečních, ale také pro stojící budovy, které mají plochu větší než tisíc metrů čtverečních a jejichž majitel plánuje rekonstrukci ovlivňující podstatně energetickou náročnost, tedy výměnu oken, zateplení a podobně.

V čem se liší průkaz od štítku?

„Průkaz vydává oprávněná osoba a jde o složitější proces, v němž se navíc hodnotí vytápění, chlazení, větrání, příprava teplé užitkové vody a osvětlení,“ říká Petr Veleba.

Že nejde jen o papírování navíc, vysvětluje Tomáš Kupsa: „Základním důvodem, proč byl průkaz ENB zaveden, je snižování energetické náročnosti budov a emisí oxidu uhličitého. Vychází se také z toho, jak se energetické štítky osvědčily u domácích spotřebičů. Dnes prakticky v obchodech nenajdeme jiné spotřebiče než ty zařazené ve třídě A. Lze proto předpokládat, že podobný efekt nastane i u budov.“

Také na tomto průkazu lze najít písmena A až G a také zde platí, že A znamená nejúspornější dům a v G za topení vyhodíme neskutečné peníze. Je tedy pravděpodobné, že údaje z průkazu budou hrát velkou roli i při prodeji nebo pronájmu nemovitosti. Dá se z nich totiž odhadnout, jaké náklady na vytápění bude nájemce nebo nový majitel mít.

Energetický audit

Energetický audit je pro nás ze všech tří dokumentů nejužitečnější, ale jeho vypracování není tak jednoduché. Energetický štítek i průkaz ENB jsou jeho součástí, ale zatímco tyto dva dokumenty situaci jenom popisují, audit modeluje skutečné chování budovy a počítá ekonomickou náročnost.

Proto je také na jeho základě možné navrhnout různá opatření, která povedou k tomu, že na provoz domu nebudeme potřebovat vyšší množství energie, než je nezbytně nutné. Dokument je důležitý i pro získání různých dotací.

„Pokud se tedy člověk chystá na rekonstrukci, která se bude týkat i tepelněizolačních vlastností budovy nebo systému vytápění, je to vlastně nejdůležitější dokument. Na rozdíl od štítku či průkazu, které nám v tomhle moc neporadí,“ uzavírá Tomáš Kupsa.