Co je dobré vědět, než si krbovou vložku pořídíme?

Vzduch

Před instalací krbové vložky zjistíme, zda lze do místnosti přivádět čerstvý vzduch pro spalování.

Rovněž pro případný teplovzdušný rozvod do dalších místností
zajistíme přísun čerstvého vzduchu, který nahradí ten odsátý.

Krbová vložka potřebuje, aby kolem jejího vnějšího pláště proudil vzduch, jinak se přehřeje a ztratí projektované vlastnosti, případně se poškodí. Proto mezi pláštěm vložky a obezdívkou ponecháme mezeru širokou 8–10 cm.

Pokud máme ve stejné místnosti, kde stojí krb, ještě ventilátor (digestoř), nemusí krbová vložka fungovat správně.

Umístění

Do patra umísťujeme krb (zejména má-li litinovou vložku a těžké obezdění) pouze tehdy, když jsme si jistí, že podlaha topení unese.

Správnou instalaci krbové vložky určují zásady a normy požární ochrany (ČSN 061008) a příslušné technické předpisy. Připojení ke komínu musí zase odpovídat normám ČSN 734201 a ČSN 734210 a musí ho zkontrolovat kominík.

Ve zdi za krbem nesmí být vedení vody, plynu ani elektřiny.

Při obezdívání krbové vložky počítáme v místech napojení s dostatečnými dilatačními mezerami.

Pod krbovou vložkou a alespoň 30 cm před ní musí být nehořlavá podlaha.

Popelník pod krbem se nesmí dotýkat podlahy.

Mezi horním výdechem horkého vzduchu a stropem musíme nechat nejméně 40 cm volného prostoru.

Výměník

Jestliže chceme krbem ohřívat teplou užitkovou vodu nebo náplň systému ústředního vytápění, vybereme takovou vložku, která to umožňuje. Instalovat vodní výměník dodatečně k vložce, která k tomu není projektovaná, bývá velmi složité.

Raději volíme krbové vložky, kde výměníky tvoří dvojitý plášť nebo trubky v topeništi než vložky s výměníky na výstupu spalin (výměník tam totiž působí jako chladič a snižuje účinnost hoření a tah).

Ke krbové vložce s vodním výměníkem musíme bezpodmínečně nainstalovat i regulační a zabezpečovací zařízení (mnohdy nebývají součástí vložky, musíme je koupit zvlášť), například takové, které pohlídá, aby ve výměníku byla neustále voda, aby se nezastavil oběh vody při výpadku elektřiny apod.

Komín

Na jeden komín nezapojujeme více než jeden krb; komín přitom musí mít minimální účinnou výšku 5 m.

Vložku je dobré ke komínu připojit nerezovou rourou, která snese zatížení a bude mít dlouhou životnost.

Komínová roura musí být odnímatelná a mít možnost pohybu (dilatačního).

Izolace

Na obezdívku krbové vložky použijeme speciální izolační materiály odolné vysokým teplotám. Izolujeme také stěnu za vložkou a strop, zejména ten z hořlavých materiálů, oddělíme tzv. protipožární komorou, kterou stejně jako spodní obestavbu vybavíme ventilačními průduchy.

Pokud v konstrukci obezdívky použijeme dřevo, musíme je od vložky dostatečně izolovat.

Zatápíme

Nově instalovanou krbovou vložku nejdříve takzvaně vypálíme. Topíme a větráme tedy tak dlouho, dokud je cítit zápach vypalované barvy. Topíme však mírně (i proto, aby si nová vložka vymezila dilatační spáry), vysokými teplotami proces neurychlíme.

Obvykle se to ale dělá tak, že krbovou vložku usadíme, napojíme ji na komín, zatopíme, necháme barvu vypálit, počkáme, až vložka vychladne, a pak ji obezdíme nebo opatříme pláštěm jiným způsobem.

Vložku s teplovodním výměníkem zapojíme do systému, který napustíme vodou; při nefunkčním teplovodním systému topit nesmíme.

Většina krbových vložek je konstruována tak, že jim pro účinné spalování vyhovuje časté, ale mírné přikládání (2–3 polena ∅ 10–15 cm), nikoliv naložení dřeva až po horní okraj.

Když měníme klasická kamna na různá paliva za vložku na dřevěné palivo, nezapomeňme, že jiné palivo by ji mohlo poškodit.

Čištění

Průduchy kolem krbové vložky cirkuluje vzduch, který do obestavby zanáší prach, který je třeba čas od času vysavačem odstranit.

Zpravidla dvakrát ročně čistíme spalovací komoru krbové vložky (odstraníme saze a stěny vytřeme) a kontrolujeme i komín.

Bezpečnost

V krbu nezatápíme bezprostředně poté, co jsme v místnosti lakovali, lepili podlahu, nebo používali jakékoliv jiné hořlavé těkavé látky; důkladně vyvětráme.

U krbu bychom neměli používat tekuté zapalovače; hořlavina se dostane do popelníku nebo kamkoliv jinam a malér je na světě.

Vložky jsou zpravidla konstruovány tak, aby nejvyšší účinnost dosahovaly při zavřených přikládacích dvířkách.

Dáváme pozor, aby hořlavé předměty (koberec, křeslo) nebyli u prosklených ploch krbové vložky blíž než 1 m.

Co bychom rozhodně neměli dlouhodobě nechávat v blízkosti krbu? Předměty vyrobené z dřevotřísky (neošetřené), heraklitu, hobry, z holých prken, lignátu, molitanu, papíru pazdeřových desek, polystyrenu, PVC, soloduru, sololitu, textilu, umakartu nebo z veloxu.

Které parametry sledovat při výběru krbové vložky

Zajímat by nás především mělo:

  • Jakou má vložka účinnost (standardně 65–70 %).
  • Výkon vhodný pro velikost vytápěného prostoru a také odpovídající tepelným vlastnostem stavby.
  • Materiál a technologie obestavby.
  • Kolik to všechno bude stát.

Při koupi si také prohlédneme, jak je vložka dílensky zpracovaná. Přece jenom musí dlouhodobě odolávat vysokým teplotám. Výrobce či prodejce by nám měl sdělit informace o životnosti topidla. Dobré jsou i reference jiných spotřebitelů, informace o výrobní technologii, použitých materiálech, servisu, nárocích na údržbu.

Díky moderním technologiím, které výrobci používají, nelze jednoznačně určit, zda je lepší krbová vložka ocelová nebo litinová. Ocelových je větší výběr a pokud mají dostatečně silných plech a správnou konstrukci, litinovým se vyrovnají, nebo je dokonce předčí; litina má jen větší schopnost akumulace, čili déle teplo vyzařuje, ocel brzy vychladne.