Proč zvenku

Zevnitř lze obvodové stěny (podobně jako stropy a střechu) izolovat systémy z polystyrenu (nejčastěji expandovaný pěnový polystyren EPS), z minerální vlny (základem jsou čedičová nebo skleněná vlákna), případně ekopanely z lisované slámy.

Efekt vnitřní izolace však nemůže být stoprocentní: Vnitřní izolace sice omezí únik tepla z místnosti, ale nezabrání promrzání zdiva (bod mrazu se pouze přesune ze středu zdiva do izolace na vnitřním okraji). Konstrukce stěn totiž zůstává od interiéru oddělena izolací. Proto nedokáže teplo akumulovat, takže se interiér rychle ohřeje a stejně rychle zase prochladne.

Navíc v oblasti mezi izolantem a zdí dochází ke srážení vodních par, což může mít za následek tvorbu plísní.

Jistá návratnost

V České republice spolyká vytápění přes 40 % veškeré energie! Vyspělým zemím na totéž stačí polovina (v přepočtu na obyvatele).

Citelných úspor energie lze dosáhnout rekonstrukcí budov a výstavbou nízkoenergetických a tzv. pasivních domů. Prozíravý investor, který svůj dům důkladně zateplí, nemůže prodělat: Ceny energií stále rostou.

V případě vnější izolace se bod mrazu nachází rovněž v izolantu, ale tentokrát u vnějšího okraje stěny. K žádnému promrzání zdiva tedy nedochází: Konstrukce je spojena s interiérem, prohřívá se a akumuluje veškeré teplo zevnitř. Díky tomu jsou tepelné ztráty skutečně minimální.

Možnosti výběru

Tepelně izolační omítky jsou nejjednodušším, ale samo o sobě ne zcela dostačujícím řešením. Plášť domu je omítnut hmotou vylehčenou zpravidla perlitem či polystyrenem. Toto řešení je rozhodně lepší než žádné zateplení. Uplatní se zvláště u památkových objektů, kde nelze měnit vzhled fasády.

Vnější tepelně izolační kontaktní systémy (zkratka ETICS podle anglického External Thermal Insulation Composite Systems) představují zásadní řešení vnějšího zateplení domu.

Jde o zateplení prováděné mokrou cestou, které je cenově dostupné. Zejména to platí pro systémy, používající jako izolant polystyrenové desky. Výsledek hodně závisí na kvalitě práce. Zateplení vnějším kontaktním systémem je citlivé na mechanické poškození a jeho izolační efekt lze přirovnat k zalepené obálce.

Přínosy zateplení

  • Jednoznačným ekonomickým přínosem je úspora nákladů na vytápění. Vložená investice by se měla vrátit nejpozději do 15 let.
  • Podstatně snížení nároků na kapacitu vytápěcího zařízení.
  • Systém zateplení fasády posune bod mrazu ze zdiva do izolační vrstvy a ochrání tak stěny před promrzáním. Zabrání tedy poruchám zdiva a prodlouží životnost stavby.
  • Výrazné zlepšení tepelné akumulace zdiva a z ní vyplývající tepelné setrvačnosti v interiéru.
  • Podstatné zlepšení tepelné pohody při vysokých teplotách v létě.
  • Omezení výskytu plísní ve zdivu na minimum, zvláště při použití systému s odvětranou fasádou.
  • Při použití vhodného izolantu i podstatné zlepšení útlumu hluku.
  • Zcela nový a efektní vzhled fasády.

Systém vlastně uzavírá stavbu tak důkladně, že mohou vzniknout problémy s vlhkostí. Pokud vlhkost zůstává uvnitř konstrukce, začne narušovat izolaci a snižuje dodatečně její účinnost. V žádném případě však neplatí, že by správně provedené zateplení zvyšovalo nebezpečí kondenzace vodní páry a vzniku plísní.

Lepší difúzní vlastnosti prokazuje kontaktní systém tehdy, jestliže jeho tepelnou izolaci tvoří desky z minerální plsti. Tento způsob je vhodný pro zateplení starších objektů, jejichž obvodové zdivo buď zcela postrádá izolaci proti vlhkosti, nebo má tuto izolaci značně porušenou. Ani systém s minerálním zateplením však nemůže nahradit sanaci vlhkého zdiva. Teprve po jejich vysušení lze obvodové zdi bez rizika zateplit.

Povrchovou úpravu všech kontaktních systémů tvoří zpravidla tenkovrstvé šlechtěné omítky.

Provětrávané fasády nabízené v několika různých typech jsou další variantou vnějšího zateplení, která úspěšně a spolehlivě odstraňuje potíže se zvýšenou vlhkostí ve zdivu.

V tomto případě jde o zateplení suchou cestou, jehož systémy se nejvíce rozvíjejí v severských zemích, Kanadě a USA. Pracují vždy s mezerou mezi vlastním zdivem a jeho vnější tepelnou izolací. Hlavním úkolem této mezery je účinné odvětrání vlhkosti z konstrukce.

Pro zobrazení termosnímku přejeďte myší přes obrázek

Výběr je dnes opravdu bohatý. Jako hlavní reprezentanty jmenujme:

  • kanadský Novabrik z masivního umělého kamene
  • švédský Marmoroc z prostého betonu a mramorové drtě
  • keramické odvětrané fasády
  • v Severní Americe populární lehké obkladové desky z PVC (Vinyl Siding či jejich obdoba Slovinyl Siding)
  • obkladové desky Trespa ze slisované dřevní hmoty s laminátovým povrchem

Všem těmto systémům je společná schopnost tepelné izolace (na vnější stranu stavební konstrukce se vkládá zpravidla minerální izolant) a odvádění vlhkosti komínovým efektem v mezeře mezi původním zdivem a nově instalovanou stěnou. S výjimkou plastového obkladu jde navíc o systémy s mimořádně dlouhou životností (např. na suché zdění Novabrik získáte záruku 50 let).

Nejen ekonomický, ale i estetický efekt

Z ekonomického hlediska je nejpodstatnější výhodou zateplení velká úspora nákladů na vytápění. Dalším ekonomickým argumentem pak bezesporu je fakt, že správně provedené zateplení chrání zdivo před promrzáním a prodlužuje tak životnost konstrukce domu. V neposlední řadě nová fasáda vylepší vzhled stavby.

K tomu všemu vás může hřát pocit, že jednáte ekologicky a snižujete energetickou závislost Evropy na dovozu energií.

Přitom zateplení není extrémně drahé (systém jako celek vyjde – podle síly izolace – na 1 000 až 1 500 Kč/m²), investice se vrátí nejpozději do 15 let. Čím velkorysejší bude vstupní investice, tím vyšší úspory na vytápění přinese (Při kvalitním zateplení i výrazně přes 10 000 Kč ročně). Navíc zlepší celkové klima uvnitř domu, zmírní potíže s letním horkem a docílí i podstatného snížení hladiny hluku.