Dosloužila zářivka či úsporná žárovka? Do směsného odpadu nepatří
5. 12. 2017

Dosloužila zářivka či úsporná žárovka? Do směsného odpadu nepatří

To, že sklo, papír nebo plasty házíme do speciálních kontejnerů k tomu určených, má už dnes většina z nás za samozřejmost. Co si ale počít s méně obvyklými odpady, například s vysloužilými elektrozařízeními? Hodit je jen tak do popelnice nebo kontejneru není vhodné, obsahují totiž látky, které jsou velmi nebezpečné pro životní prostředí.

Třídění odpadu se stává stále větší samozřejmostí snad pro každého z nás. Co s papíry, plasty i starými lahvemi asi víme. Pokud jde o elektrické přístroje, už možná váháme. Ale žárovky, zářivky nebo třeba moderní LED svítidla? Často je hodíme prostě do koše, protože kontejnery na ně nejsou všude. Zároveň zřejmě tušíme, že to neděláme správně. A ten pocit je bohužel reálný. Dříve to bylo snazší, klasické žárovky, tedy ty s wolframovým vláknem, jsme mohli do komunálního odpadu klidně hodit. Jenže tyhle žárovky se už od roku 2012 pomalu ztrácí z trhu.

I když mají dnešní výbojky dlouhou životnost, čas od času prostě nějkterá fungovat přestane.

Na jejich místo nastupují různé typy kompaktních a lineárních zářivek, úsporných žárovek a LED svítidel. Mnoho domácností i firem tenhle trend uvítalo, přece jen, tyto zdroje světla jsou úspornější než klasické žárovky. Takže nám pomohou snížit i účet za elektřinu. Vlastně tak můžeme mít dobrý pocit, že tím šetříme životní prostředí.

Recyklujte a uspoříte

Recyklací snižujeme dopad na životní prostředíMá to ale jeden háček: pokud taková „úsporka“ dosvítí, neměla by skončit v běžném koši, a nepatří ani do tříděného skla. Důvodem je rtuť, kterou zářivky (trubicové i kompaktní úsporné) v malém množství obsahují. Ta by se neměla jen tak dostat na skládku nebo do spalovny. Běžné, reflektorové a halogenové žárovky můžete vhodit do kontejnerů na běžný odpad i nadále. Ovšem se všemi úspornými zdroji světla bychom měli nakládat podobně jako s drobným elektroodpadem a bateriemi, který vkládáme do k tomu určených červených kontejnerů. Velké spotřebiče odvážíme do sběrného dvora, stejně jako nebezpečné odpady.

Výhodou pro nás je, že obce a města se snaží recyklaci podporovat, a často nejen rozmísťují kontejnery na jeho třídění, ale přistavují i různé speciální nádoby. Recyklace může totiž pro obce znamenat důležitou úsporu. Zatímco netříděný odpad musí obec předat specializované firmě, která si nechá za jeho likvidaci dobře zaplatit, zpětný odběr elektrozařízení nabízejí kolektivní systémy zcela zdarma. Zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení a jejich následná recyklace se vyplácejí hned dvakrát: umožňují totiž opětovně využít materiály, a šetří přírodní zdroje.

I elektroodpad může mít svoji cenu

Odpad ze speciálních kontejnerů končí v továrně, kde jej dokáží zpracovatElektroodpad může být občas zajímavým zdrojem druhotných surovin a jako takový mít i pozitivní ekonomickou hodnotu. Tuto pozitivní hodnotu má v situaci, kdy výnos z prodeje surovin vyseparovaných z elektroodpadu pokryje, nebo dokonce převýší náklady na sběr, svoz a ekologické zpracování elektroodpadu. Tak je tomu zejména u malých domácích spotřebičů, mobilních telefonů, počítačů nebo dalších zařízení z oblasti IT a telekomunikací. To jsou typické příklady elektroodpadu s tzv. pozitivní ekonomickou hodnotou, protože obsahují drahé kovy jako např. zlato, stříbro nebo platinu.

Není to tak vždycky, proto zde existuje systém tzv. „zpětného odběru“ elektrozařízení, který má recyklaci umožnit. O ten se starají „kolektivní systémy“. To jsou soukromé firmy, které si mohou založit výrobci a dovozci elektrických nebo elektronických zařízení (např. právě osvětlovacích zařízení), a která za ně plní jejich povinnosti týkající se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení, jež Malé boxy na zářivky a úsporné žárovky najdete často i v obchodechjim ukládá zákon o odpadech. Jenže právě zářivky a jiné světelné zdroje jsou elektrozařízení s tzv. negativní ekonomickou hodnotou. Žádné zajímavé materiály totiž neobsahují. Náklady na jejich sběr a recyklaci jsou přitom poměrně vysoké. Většina kolektivních systémů o ně proto nejeví zájem. A proto právě podle míry sběru zářivek lze poznat opravdu odpovědný a kvalitní kolektivní systém.

Mezi veřejností je pod dojmem boje některých kolektivních systémů a recyklátorů o elektroodpad s pozitivní hodnotou rozšířen dojem, že i použité zářivky obsahují zlato nebo nějaké jiné cenné kovy. Někteří z nás jsou pak velmi překvapeni, když jim běžná odpadová firma sdělí, že nedostanou nic, naopak, že za odvoz a likvidaci zářivek si musí připlatit 20 Kč za kus. Oproti tomu kolektivní systém jim zajistí svoz a recyklaci zdarma. A co je asi nejdůležitější, máme jistotu, že jsme minimalizovali dopad, který náš elektronický odpad na přírodu má. 

Autor Petr Číhal.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: třimínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS