Kypřící prášek, prášek do pečiva, prdopeč... To všechno jsou názvy nenápadné bílé látky, která se najde v každé domácnosti. Dá se s ní přitom čarovat jak při pečení, tak při úklidu a nejen to, můžete si zahrát na malého chemika a experimentovat zábavně a přitom bezpečně i se svými dětmi.

Jedlá soda, škrob a éčko

Prášek do pečiva je důležitým pomocníkem hlavně při pečení, nadlehčuje a kypří těsto a výsledkem je krásně vláčný a nadýchaný moučník.

Místo něj se dají samozřejmě použít kvasinky v droždí, ty ale nejsou vhodné pro všechny druhy pečiva. Na rozdíl od droždí, ve kterém se nacházejí živé organismy, je v kypřícím prášku chemická sloučenina.

V poslední době je módní úsloví „bez chemie“ a vše chemické se zatracuje jako škodlivé, je však potřeba si uvědomit, že mnoho látek kolem nás jsou chemické sloučeniny, i obyčejná voda. Jaké jsou tedy látky tvořící kypřící prášek a je nutné se si na ně dávat pozor? Pokud se dobře podíváte na jeho obal, zjistíte, že se skládá z hydrogenuhličitanu sodného (jinak také známého jako jedlá soda, označení E500), dihydrogendifosforečnanu sodného (E450) a plnidla (škrobu nebo mouky).

Bublinky kypří těsto

Právě jedlá soda je ta nejdůležitější část kypřícího prášku, jejím rozkladem se do těsta uvolňují bublinky oxidu uhličitého. Ten se snaží uniknout pryč, vytváří různé cestičky, chodbičky a komůrky a těsto se zvedá a kypří. Zní to jednoduše, tak k čemu se používají ještě další látky? K rozkladu jedlé sody je potřeba změna teploty nebo kyselé prostředí. Zajistí ho dihydrogendifosforečnan sodný, který hraje důležitou roli i při pobytu pečiva v troubě. Díky němu vznikají bublinky oxidu uhličitého i během pečení a dávají buchtě ještě nadýchanější efekt.

Difosforečnany jsou však používány i v jiných potravinách, lze je nalézt v uzeninách, masných a pekařských výrobcích, tavených sýrech nebo práškových směsích pro výrobu čokoládových nápojů. Malé množství v kypřícím prášku neublíží, vysoké dávky ale způsobují zvýšené vylučování vápníku z těla, a tak narušují rovnováhu mezi fosforem a vápníkem, nejsou vhodné především pro děti, které potřebují vápník mimo jiné i pro stavbu a růst zubů a kostí.

Kypřící prášek lze nahradit

Kypřicí prášek je tedy vlastně jen jedlá soda smíšená s kyselinou, proto ho lze v domácích podmínkách vyrobit smícháním sody bicarbony s octem, případně s citronovou šťávou. Je-li v receptu zastoupeno podmáslí či jogurt, vystačíte si pouze se sodou. Smísí-li se zásaditá látka (jedlá soda) s kyselou složkou, vzniknou bublinky, čili oxid uhličitý, díky kterému bude těsto nadýchané. Místo prášku do pečiva se dá použít minerálka, je nutné postupně vyzkoušet správné dávkování, přeci jen ředíte těsto sodou a to si to nemusí dát líbit. Na trhu jsou také různé bio kypřící prášky, obsahující vinný kámen jako náhradu difosforečnanů.

Co nepokazit při pečení

Ať už použijete jedlou sodu nebo kypřící prášek, musíte vědět jak na ně, aby vám kypřidlo nevyšumělo dřív, než buchtu šoupnete do trouby. Pokud do těsta přidáváte citrónovou kůru nebo šťávu, nemíchejte ho příliš dlouho, ani ho nenechávejte stát. Kyselé prostředí nakopne reakci a jedlá soda se rozloží dřív, než potřebujete a všechny bublinky plynu utečou. Také rozpuštěním surovin a jejich smíchání se celý proces urychlí. Proto je lepší přidat kypřící prášek k sypkým surovinám a do těsta ho vmísit až ke konci celé přípravy.

Snadný úklid díky prdopeči

Po kypřícím prášku sáhněte i při

úklidu domácnosti. Už naše babičky věděly, že prášek do pečiva přidaný do klasického pracího prostředku pomůže vybělit prádlo. Odstraní také hnědé skvrny od čaje na šálcích nebo konvici, stačí rozpustit v teplé vodě a nechat půl hodiny působit. Spolehlivě zlikviduje i zápach v ledničce, vysypte ho na misku a vložte dovnitř. Poradí si i s ucpaným odpadem, jeden sáček prášku nasypaný do odpadu a zalitý horkou vodou s octem vyřeší i tenhle problém.

Chrlící pěnivá příšera i hasicí přístroj doma

S kypřícím práškem se dají dělat hotové divy, snadný a bezpečný pokus zrealizujete i v domácích podmínkách. Chrlící pěnivou příšeru připravíte velmi jednoduše. Do sklenice dejte balíček kypřícího prášku a trochu potravinářského barviva, nakonec přidejte lžíci saponátu na nádobí. Celou směs zalijte octem. Vznikající oxid uhličitý napění saponát a obarvená pěna se tlačí ze sklenice ven. Pokud máte doma hravé děti, můžete z modelíny nebo z hlíny vytvořit miniaturní sopku a užít si chrlení lávy v přímém přenosu. Celý pokus však raději umístěte na plech nebo velký podnos, nadělá to pěkný nepořádek, který ale snadno spláchnete vodou.

Dalším pokusem je příprava domácího hasicího přístroje. Do sklenice dejte kypřící prášek a přidejte ocet. Oxid uhličitý je těžší než vzduch, postupně vytlačí ze sklenice molekuly ostatních plynů a drží se u dna. Vnoříte-li do sklenice hořící špejli, zhasne, protože chybí kyslík, který hoření podporuje.