Rekonstrukce koupelny: uspořádání, vybavení, tip pro výpočet nákladů

Koupelna bývá jedním z prvních adeptů na rekonstrukci, protože od její kvality se obvykle odvíjí úroveň bydlení v celém bytě či domě. Tím spíš je třeba změnu předem důkladně promyslet.

Co je při rekonstrukci nejdůležitější (samozřejmě kromě nezbytných povolení a dostatečných financí)?

Dispozice

Dispoziční řešení vůbec nemusí kopírovat původní, spíš naopak. Měli bychom přitom zohlednit své současné a hlavně budoucí potřeby. Důležité je především rozhodnutí, zda do nové koupelny umístíme vanu, sprchový kout, nebo obojí. Máme–li malé děti, nejspíš dáme přednost větší vaně a asi oceníme i dvě umyvadla.

Pokud se blížíme důchodovému věku, možná upřednostníme spíš bezbariérový sprchový kout. Důležitá je také otázka, zda spojíme koupelnu s WC. V případě propojení získáme trochu prostoru, máme–li však vícečlennou rodinu, může to přinášet „provozní“ komplikace. Naopak pro starší manželský pár může být WC propojené s koupelnou hygienickým přínosem. Nejpraktičtější samozřejmě je, pokud je koupelna vybavená toaletou a v bytě či domě je k dispozici ještě samostatné WC.

Ačkoliv se to zdá jako maličkost, je lepší, pokud sanitární předměty, případně koupelnový nábytek volíme od jednoho výrobce. Předměty pak ladí nejen designově (což je obzvlášť důležité u malých koupelen), ale také materiálově — není totiž bílá jako bílá. Bělost keramiky či plastu od různých výrobců se někdy i poměrně výrazně liší.

Při plánování nové dispozice nesmíme zapomenout na předpisy, které praví, že koupelnu a WC lze spojit pouze v bytě o velikosti do dvou obytných místností (kuchyně nad 12 m² se přitom počítá jako obytná!). Dveře na WC nesmějí vést přímo do obytné místnosti, v takovém případě bychom museli pořídit dvoje dveře s malou „předsíňkou“ mezi nimi.

Pokud s námi již nebydlí děti, je výhodnější zavěsit klozetovou mísu výše, než je obvyklé — zhruba ve výšce 50 cm od podlahy. Zvolíme–li závěsné WC, jde to snadno, v případě stojacího klozetu se musíme poohlédnout po vhodné variantě.

Normy také nařizují, že dveře do koupelny musejí být široké minimálně 70 cm, pokud je to však možné, měli bychom dát přednost dveřím širokým alespoň 80 cm. Snáze jimi projde nejen nová pračka či vana, ale například i člověk s francouzskými berlemi po operaci kyčle…

Vana?

Při výběru vany je rozhodující, zda bude doplněná ještě samostatným sprchovým koutem. Pokud ano, bude vana nejspíš sloužit především pro relaxaci, proto ji vybíráme podle velikosti vnitřního prostoru, hloubky a celkového pohodlí.

Především v malé koupelně je důležité vany doplnit sprchovou zástěnou, která zabrání rozstřikování vody po celém prostoru.

Pokud bude vana sloužit i ke sprchování, měli bychom se zaměřit právě na tento aspekt. Většina výrobců nabízí pro tento účel asymetrické vany, které mají v jedné části rozšířený prostor pro sprchování, v oblasti nohou mohou být kvůli úspoře místa užší a mají dostatečně velkou rovnou plochu dna.

Nebo sprchový kout?

Oproti vaně má výhodu v menších nárocích na prostor, nezanedbatelný je i jeho ekonomický přínos. Při sprchování obvykle spotřebujeme nanejvýš třetinu vody, kterou bychom napustili vanu. Velkým plusem sprchových koutů, který oceníme především s přibývajícími léty, je snazší přístup.

Přestože nejběžnější je stále ještě uzavřená sprchová kabina se dvěma bočními stěnami a posuvnými dvířky v rámové konstrukci, čím dál více se prosazují otevřené sprchové kouty.

Sprchové vaničky se pak zapouštějí do roviny podlahy, nebo je nahrazuje dlažba s odtokovým žlábkem — takový sprchový kout může sloužit i jako bezbariérový.

Někdy se ovšem jako kompromisní řešení naopak používají sprchové vaničky s vysokým okrajem a větší hloubkou, tzv. minivany. Tyto typy vaniček jsou vhodné zvláště pro rodiny s dětmi jako jakýsi hybrid mezi vanou a klasickým sprchovým koutem.

Výběr materiálu sprchové vaničky

Při nákupu vany i sprchové vaničky máme na výběr nejen z různých tvarů a velikosti, ale i materiálu, ze kterého jsou vyrobené. Klasickým materiálem je ocel pokrytá smaltem, který je velice tvrdý, dá se jen stěží poškrábat, odolává chemickým i čisticím prostředkům. Nevýhodou je jeho relativní křehkost – pokud na něj upadne předmět z tvrdého materiálu, může se smalt odštípnout.

Základ akrylátových výrobků tvoří polyuretanová pěna se skelným vláknem, kterou pokrývá vrstva akrylátu. Jejich nevýhodou je, že se poměrně lehce poškrábou a některé chemické prostředky je mohou poškodit.

Na trhu najdeme i vany a sprchové vaničky z dalších materiálů, například ze směsi rozemletého dolomitu a polyesterových pryskyřic, keramické nebo žulové.

Kvalitní dveře a konstrukce

Největší vliv na vzhled sprchového koutu má použitá konstrukce.

V rámové konstrukci jsou skla zasazena do obvodových rámů, kouty jsou navíc vyztuženy svislými profily, které zvyšují jejich odolnost proti nešetrnému zacházení.
Půlrámová konstrukce tyto svislé profily postrádá, působí proto vzdušněji.
Designově nejčistší, ale také nejdražší je moderní bezrámová konstrukce, která však klade nejvyšší nároky na kvalitu provedení a montáže.

Nejnovějším trendem u sprchových koutů je ovšem naprostá absence dveří, tzv. walk–in systém. V tomto případě je sprchový kout od zbytku koupelny oddělen pouze jednou, dvěma či třemi pevnými skleněnými stěnami doplněnými vzpěrami a ustavovacím profilem na podlaze. Takovýto sprchový kout vypadá nejelegantněji, vyžaduje ovšem větší prostor, precizní montáž a pravidelné čištění skel.

Plastové, nebo skleněné výplně?

Všechny zmíněné dveřní systémy (s výjimkou systému walk–in) můžeme pořídit v plastové i skleněné variantě. Výhodou plastových výplní je, že se na nich neusazuje vodní kámen. Časem se ovšem mohou poškrábat a v porovnání se skleněnými výplněmi přece jen působí lacinějším dojmem.

U skleněných dveří bychom si vždy měli ověřit, zda bylo při výrobě použito kalené bezpečnostní sklo dostatečné síly, v ideálním případě 6—8 mm. Pouze tak máme jistotu, že se při případném pádu v koupelně nezraníme.

Užitečné maličkosti

Pokud koupelnu připravujeme na „stará kolena“, je vhodné k vaně či do sprchového koutu upevnit madlo. Na stěnu je upevňujeme vodorovně nebo svisle, ne šikmo — úchop pak není tolik bezpečný.

Šikovnou vychytávkou jsou průhledné protiskluzové samolepky SafeStep. Využijeme je všude tam, kde je potřeba vyloučit nebezpečí uklouznutí, například na dně vany či ve sprchové vaničce nebo na keramické dlažbě. Přilnou ke všem povrchům a v případě potřeby je lze snadno odstranit. K mání jsou buď ve tvaru čtverečků 10x10 cm, nebo jako pásky o šířce 2,5 cm a délce 2 m.

Praktickým pomocníkem je i sedátko do sprchy. Bývá vyrobeno z materiálů, které odolávají vodě, a lze je sklopit, aby nezabíralo místo. Některá sedátka jsou tak designově i funkčně vydařená, že je můžeme použít i jinde v bytě, například v předsíni, kde poslouží při obouvání.

Výběr umyvadla a baterií

Je–li naše domácnost početnější, vyplatí se pořídit dvojumyvadlo, případně dvě stejná umyvadla.

Tvar umyvadla je věcí osobního vkusu, měl by ovšem ladit s ostatním zařízením. Všeobecně platí, že větší a hlubší umyvadlo je lepší než menší a mělčí. V tom druhém se totiž nedají umýt ruce až po lokty, ani přeprat drobné prádlo.

Při rekonstrukci obvykle vyměňujeme i všechny baterie. I tady je dobré pořídit umyvadlovou, sprchovou či vanovou baterii ze stejné řady jednoho výrobce, aby koupelna nepůsobila nesourodě.

V současné době jsou už nejběžnější pákové baterie, při nákupu bychom si ovšem měli vyzkoušet jejich ovládání. Ve všech směrech by nám k tomu mělo stačit pouhé zatlačení malíčkem. Jinak je nákup baterie maličko sázkou do loterie, protože nejdůležitější prvek, který rozhoduje o jejich kvalitě a tedy i životnosti, zůstává našim očím skrytý.

Srdcem baterií jsou tzv. kartuše, keramické destičky, které by měly být z kvalitního a dostatečně silného materiálu. Jen tak baterie vydrží 770 000 pohybů ve všech směrech, na které je seriózní výrobci testují. Vodítkem by nám v tomto případě měla být značka, cena a záruka.

Do sprchy či vany se určitě vyplatí pořídit termostatickou baterii, která zabrání náhodnému opaření. Dobrou zprávou je, že ceny těchto baterií se už přiblížily cenám běžných pákových baterií. Pokud trváme na čistém vzhledu koupelny, můžeme pořídit podomítkové baterie, jejichž tělo je skryto ve stěně. Ty jsou ovšem dražší než běžné systémy a jsou také náročnější na instalaci.

Dlažba a obklady

Nabídka tohoto sortimentu je velice široká, vybere si opravdu každý. Jelikož koupelnu rekonstruujeme na dlouhá léta, neměli bychom podléhat krátkodechým módním trendům. Vyplatí se spíše sáhnout po nadčasových neutrálních barvách v různých formátech.

Na podlaze se již delší dobu prosazují velkoformátové dlaždice, novinkou jsou dlažby, které jsou takřka k nerozeznání od přírodních materiálů, jako jsou klasická či tropická dřeva nebo kámen. U dlaždic větších a velkých rozměrů je nutné dbát na to, aby byly tzv. kalibrované. Jen dlaždice s minimální rozměrovou odchylkou totiž vytvoří jednolitou plochu bez nečekaných hran.

V obkladech se prosazují všechny formáty, časté je použití jednoho odstínu v různých velikostech od drobné mozaiky až po velkoformátové obklady. Na rozdíl od minulých let se již tolik nepoužívají listely, namísto nich se objevují v jednolitém obkladu barevně odlišné pruhy vyskládané z mozaiky nebo menších dlaždic.

Je vhodné mít předem promyšlený každý detail, včetně svítidel, zrcadla, vytápění koupelny, větráku, vypínačů a zásuvek, háčků nebo skříněk. Zvláště v malých prostorách se vyplatí použít závěsné WC i skříňky. Koupelnu opticky zvětší a usnadní úklid.

Náklady

Praktickou pomůckou je tzv. kladečský plán, který při zakoupení dlažby či obkladů nabízejí někteří prodejci. Při nákupu dlažby a obkladů bychom měli dbát na doporučovanou rezervu 10 až 15 % materiálu. Po dokončení prací je dobré zbytky uchovat, protože nikdy nevíme, kdy je budeme potřebovat.

Při rekonstrukci se vyplatí oslovit několik firem a z nich vybrat tu pro nás nejpřijatelnější. Jak poznat, zda jsou nabídky reálné? Dobrou pomůckou je program RebytCalc vyvinutý na ČVUT pro rekonstrukce bytových jader.

Kalkulátor spočítá průměrné náklady rekonstrukce konkrétní koupelny s vlastními rozměry stěn a požadovaným vybavením. Orientační rozpočet je pak možné porovnat s nabídkami firem a posoudit, zda jsou opravdu reálné.

K jeho použití je třeba mít nainstalován program Microsoft Excel 2010 nebo 2013. Kalkulátor lze nalézt také přes stránky Státního fondu rozvoje bydlení.

Měli bychom počítat s rezervou asi 15 až 20 %. Nikdy totiž netušíme, co se objeví po vybourání umakartového jádra.

Foto Jika, Keramika Soukup, Rako a Ravak