Barva
Na fasádu vybereme barvu, která respektuje okolní krajinu a další domy kolem. Pokud nechceme bílou, máme na výběr nepřeberný vzorník různých odstínů barev, z nichž nejčastěji volíme okrovou či světle žlutou, přestože lze také sáhnout po zelené, červené, modré anebo odstíny kombinovat.
I když má většina nátěrů ochranu proti UV záření, na jižní a západní strany domu nejsou vhodné příliš syté odstíny, především červených a žlutých barev, protože blednou rychleji, než kdyby byly umístěny mimo dosah slunečních paprsků.
barvy rozjasní celý dům či bytový komplex
Materiály
Při výběru fasády se neřídíme jen odstínem barvy, ale také typem nátěru, který volíme podle toho, zda jako podklad slouží historická, starší nebo nová fasáda, omítka či zdivo.
Jestliže si vyhledáme seznam fasádních barev, které jsou na trhu, objevíme několik desítek druhů a jejich variant. Když si však objednáme nátěrovou fasádní hmotu u specializovaných prodejců, nabídnou nám většinou akrylátovou, silikátovou či silikonovou.
Akrylátové
Patří k nejžádanějším. Splňují všechny požadavky, které od fasádního nátěru očekáváme. Navíc jsou pro běžného uživatele cenově přístupnější, jednoduše se s nimi pracuje, jsou stálobarevné a dobře propouštějí vlhkost a odpuzují vodu.
Silikátové
Pro domy, u kterých majitelé bojují s vlhkostí, jsou vhodné nátěry silikátové, někdy se lze setkat i s označením minerální.
klasická fasáda
obrázek z archivu ireceptar.cz
Při zasychání se navíc dobře spojí s podkladem, tedy s omítkou, kterou i částečně zpevní. Mají vysokou paropropustnost a dobře odpuzují vodu. Nejsou však stálobarevné a snadno se špiní.
Jsou lepší hlavně proto, že mají vynikající schopnost propouštět vlhkost z podkladu do ovzduší. Lze je proto nanášet na starší a sanační omítky, na minerální omítky, vápenopískové kamenivo nebo na zdivo.
Silikonové
Tyto nátěry zase mají nejlepší samočisticí schopnost a odolávají nepříznivým vlivům počasí, proto jsou vhodné třeba do velkých měst nebo na domy, kolem kterých vede rušná ulice. Navíc jsou omyvatelné. Středně propouštějí vodní páry, ale výborně odpuzují vodu. Patří mezi dražší barvy.
Vápenné fasády
I když je nikde v obchodech nenajdeme, k hojně používaným patří barvy vápenné. Snadno si je totiž vyrobíme sami. Stačí přidat do vápna pigment. Ale je nutné dodat, že i když na ně někteří nedají dopustit, mají tyto nátěry poměrně krátkou životnost a špatně kryjí. Na druhé straně působí proti růstu plísní, a také velmi dobře ze zdiva propouštějí vodní páry.
vápenná fasáda
Pozor na některé kombinace
Jestliže chceme po letech změnit barvu fasády, dáváme při výběru pozor na to, aby vrchní odstín barvy dobře přikryl spodní, což znamená, že například přemalovat bílou barvou původně červený nátěr bude hodně složité; než tedy nakoupíme barvy pro celou plochu, měli bychom překrývání nejdříve vyzkoušet na malém vzorku.
Jiný problém může nastat při kombinování typů barev. Rozhodně třeba nesmíme silikátovou barvou natírat akrylátovou. Silikátová barva totiž potřebuje proniknout do podkladu, což by přes původní akrylátovou barvu nemohla a brzy by opadala. Opačně to však udělat lze.
Penetrace
Chceme–li na fasádě ušetřit, neměli bychom zapomínat na penetrační nátěr, který může snížit výdaje za potřebné množství vrchního nátěru. Navíc ještě zlepšíme technické podmínky pro kvalitní provedení nátěru.
U nových omítek většinou jako penetrace stačí nátěr rozředěnou fasádní barvou. Na penetrační nátěr by pak měly přijít ještě dvě vrstvy fasádní barvy.
Dřevěné obklady
Před třiceti či čtyřiceti lety jsme našli dřevěné obklady snad v každém domě − kdo je neměl zvenku, použil palubky uvnitř. Pak se nám ztratily z očí a nyní se stávají opět velmi oblíbeným prvkem − na fasádách.
dřevěné obklady jsou populární v serverských zemích
Stále většímu zájmu stavebníků i architektů se tedy právem těší dřevěné fasády, a to hned z několika důvodů:
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Dobře tepelně izolují,
K obkladům lze používat jak tuzemské dřeviny – smrk, modřín či borovici, tak ty cizokrajné, které jsou ovšem mnohem dražší. Patří mezi ně z těch známějších například cedr, teak, dále pak ipe, iroko nebo tatajuba.
- chrání dům před nepříznivými povětrnostními vlivy,
- stavbě dodávají na kráse.
Málokdo si obloží celý dům dřevem, zpravidla se omezí jen na určité části nebo jednotlivé obvodové zdi. Důvodem je hlavně vyšší cena dřeva.
Ostatní obklady
Ke konečné úpravě fasád lze rovněž použít keramické nebo kamenné obklady. Dům vypadá zajímavě, materiály dodají stěnám dobré vlastnosti, ale instalace takových obkladů je v porovnání s klasickými fasádami velmi pracná a tím pádem drahá. Fasádu můžeme vytvořit též z takzvaných lícových cihel.
fasáda z keramických obkladů
Plast
A protože vývoj nelze zastavit, u fasád se čím dál výrazněji prosazuje plast. Stále více lidí obkládá staré domy plastovými palubkami, které vypadají jako dřevo, ale mohou imitovat i zdivo nebo kámen. Mají hned několik výhod:
- dlouhou životnost,
- nízkou hmotnost,
- snadno se udržují – co nedokáže umýt déšť, to zvládneme hadicí nebo tlakovou stříkačkou.
Plasty lze také jednoduše instalovat, neboť jsou zpravidla vybaveny systémem pero–drážka, který známe třeba u plovoucích laminátových podlah. Tyto materiály lze použít k obložení celého domu nebo jenom třeba na štít.
Nutná příprava a provedení
Pro klasické fasády při rekonstrukcích domů je třeba vždy opravit podklad, tedy vnější zdi a omítky domu, u novostaveb bychom zase měli dodržovat technologické lhůty a nestříkat fasády dřív, než nám to stav stěn dovolí.
nejjednodušší varianta fasády... bez fasády
Jedno je však společné: podklad, na který budeme nanášet jakoukoli nátěrovou hmotu, musí být vždy pevný, nosný a dostatečně suchý. Pokud toto pravidlo porušíme, na zdech se po čase začnou objevovat praskliny, barva se odloupne, opadá, nebo se na omítce objeví fleky.
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Poškozená místa bychom měli otlouci nebo obrousit, a jsou–li prohlubně ve zdi větší a podklad nerovný, je lepší použít stěrku nejlépe na celou plochu a po vytvrdnutí ji opět přebrousit.
Máme-li podklad v dobrém stavu, pevně drží a nikde se nic neodchlipuje, stačí zdi očistit brusným papírem.
Při natírání dodržujeme danou technologii: Například teploty nesmějí klesnout pod 5 °C a vystoupit nad 25 °C. Jinak hmota vytvrdne příliš rychle nebo naopak příliš pomalu a špatně se spojí s podkladem. Po první zimě pak většinou opadá.
Foto archiv