[Komerční prezentace]

Neměli bychom přitom zapomínat, že střechu tvoří nejen základní tašky, ale i doplňky, jako například hřebenáče s větracími pásy, větrací a prostupové tašky, okapový systém, okrajové tašky, zábrany sesuvu sněhu, klempířské konstrukce a podobně.

Dále je potřeba zkontrolovat jednotlivé zlomy střechy (úžlabí, nároží), kde dochází nejčastěji k poškození, případně chybám při realizaci střešního pláště, a také veškeré prostupy.

Častější je mechanické poškození tašek

Samotná krytina (betonová taška) praskne vlivem mrazu jen výjimečně, vyniká totiž vysokou mrazuvzdorností. Tato vlastnost, udávaná v cyklech, představuje schopnost materiálu odolávat (po nasycení vodou) účinkům střídavého zmrazování a rozmrazování. Podle technické normy by měla betonová krytina vydržet nejméně 25 cyklů. Betonové tašky KM Beta prochází tímto počtem zmrazovacích cyklů bez snížení pevnosti či neprosákavosti.

Při opravě pečlivě odstraníme tašku rozbitou, a místo ní zasuneme tašku novou. Tašky drážkové je nutné navíc připevnit příchytkou nebo přibít hřebíkem. Materiály pro opravu střechy vybíráme podle doporučení výrobce.

Častější je poškození mechanické, způsobené například neopatrným pohybem po střeše (stoupat je doporučeno jen na místa, kde leží taška na lati a je podepřená).

Výměna poškozených střešních tašek je samozřejmě možná, ale je potřeba zejména u starších střech ověřit, zda je na trhu dostupný stejný typ tašek, v dostatečném množství a ve shodné povrchové úpravě jako ty původní.

Jaro na střeše, střecha na jaře…

Na podzim je nutné střechu očistit od listí a možných dalších nečistot, které tam mohly napadat nebo je přinesl vítr. Dále je nezbytné zkontrolovat i všechny střešní detaily, přechody, spoje a riziková místa.

Na jaře je pak nutné zkontrolovat, jaký vliv zanechala na střeše sněhová pokrývka. Při mírné zimě není nebezpečí příliš velké, ale obecně je určitá údržba nezbytná vždy. Zima je pro střechu náročné období — těžká sněhová pokrývka, tající a znovu mrznoucí sníh, a pak jarní tání mohou způsobit na střešním plášti nejrůznější závady.

  • Je nutné zkontrolovat okapy, prostupy ve střeše, jakými jsou průduchy kanalizace, světlíky, střešní okna, úžlabí a podobně, ale také všechny další detaily, především řezané tašky v úžlabí, které bývá nejvíce namáháno sjíždějícím tajícím sněhem.

S ohledem na opakující se cykly zmrazování a rozmrazování vlivem počasí je důležité dostatečné odvětrání střechy, aby tašky byly, hlavně právě v zimním období, vlhké co nejméně.

Čisté okapy

Jednou z nejčastějších poruch bývá nedostatečný odtok vody podokapními žlaby. Příčinou jsou obvykle nečistoty ve žlabech — listí, větvičky a podobně. Pokud v zimě sníh částečně roztaje, voda neodteče a po opětovném umrznutí může těžký led způsobit deformaci podokapních žlabů a úchytů. Tvořící se rampouchy mohou navíc zapříčinit vlhnutí a následné poškození fasády.

  • Žlaby a všechny jejich součásti je nutno vyčistit, překontrolujeme také kolena a všechna místa, kde by se mohly nečistoty zachytit. Zda jsou žlaby v pořádku, ověříme tím, že jimi prolijeme vodu.
  • Zkontrolujeme také všechny háky a šrouby, jimiž jsou podokapní žlaby připevněny.
  • Dlouhodobějším preventivním řešením může být aplikace krycích mřížek na žlaby. Životnost žlabů je možné navíc prodloužit nátěrem vnitřku asfaltovou izolací.

Krytina bez mechů

Problémem bývá také krytina porostlá mechem. V mechu se dlouhodobě udržuje vlhkost, mech také způsobuje mikroskopické narušení povrchu střešní krytiny, čímž se díky dalšímu působení klimatických podmínek snižuje životnost střechy.

  • K poškození může dojít i tím, že při tání sněhu mech lokálně brání jeho posunu po střeše a dochází k jejímu nerovnoměrnému zatěžování. Střecha také pomaleji vysychá a může dojít k zatékání vody do konstrukce. V místech se silnější vrstvou nečistot může začít růst nežádoucí vegetace.
  • Dalšími závadami mohou být prasklé, posunuté nebo ulomené střešní tašky, hřebenáče a poškozené klempířské prvky v kritických místech střechy.
  • V místě styku klempířských prvků a střešní krytiny je nutné pozorně kontrolovat i stav tmelu, zda není zpuchřelý či popraskaný.

Absence ukotvení doplňků

Přichycení tašek musí respektovat normy a pravidla pro pokrývání střech a hlavně sklon střechy. V běžných podmínkách se v ploše základní střešní tašky KM Beta nepřipevňují, je-li sklon střechy 12° až 45°. Při sklonu v rozmezí 45° až 60° se každá třetí taška připevní pozinkovaným vrutem/hřebíkem skrze otvor v tašce nebo příchytkou tašky. Při sklonu 60° až 90° již musí být připevněna každá taška.

Střecha však také odolává i silovému působení větru, proto vždy musí být zejména okrajové tašky přichyceny k laťování pozinkovanými vruty.

Vítr však působí nepříznivě na všechny prvky střechy a bez ohledu na sklon tak musí být kromě okrajových tašek a hřebenáčů přikotveny i další tašky — pultové, úžlabní a lomené, nášlapné, kolektorové, anténní, odvětrávací i na odkouření. Dále pak všechny tašky na okrajích střechy (u okapu, hřebene, na nárožích a v úžlabí a kolem všech prostupů — komín, střešní okno, atd.), a to buď příchytkou tašky, která je součástí střešního systému KM Beta, nebo vrutem (hřebíkem).

Střecha zevnitř

Při kontrole střechy je nutné věnovat pozornost také vnitřním vrstvám střechy. Jestliže není prostor pod střechou obytný a nosná konstrukce střechy není zakrytá, zkontrolujeme, zda do střechy nezatéká a není zasaženo bednění, latě, případně krokve, citlivými místy jsou také pozednice či vazné trámy v místech uložení ve stěně.

V případě střešního pláště nad obytným prostorem nelze kontrolovat stav všech vrstev, případné poruchy se navíc projeví vždy s určitým zpožděním. Zde je třeba věnovat velkou pozornost kontrole detailů střešního pláště — odvodňovacím žlabům, úžlabím, okapům, nárožím, prostupům ve střeše, jakými jsou průduchy kanalizace, světlíky, střešní okna a podobně, případně řezané tašky v úžlabí. To bývá nejvíce namáháno sjíždějícím tajícím sněhem.