Porostem pokryté střechy nejsou žádnou novinkou – již celá staletí tradičně patří k architektuře Severských států, Islandu, ale i USA či Kanady. U nás se držely jako stálice při zakládání sklípků. Jejich moderní éru protkanou nejnovějšími technologickými výdobytky ale odstartovalo až Německo v 60. letech. Dnes je zelená střecha symbolem nejen ekologie, ale často i znamením vyšší movitosti majitele. Víte, jaká úskalí vám může přinést a naopak, kterých výhod se s ní dočkáte?
Dobře, nebo vůbec
Hned na začátek je nutné přiznat alfu i omegu veškeré problematiky zelených střech: Může vám přinést mnoho dobrého, ale jen v případě, že bude udělána skutečně kvalitně a z dobře zvolného materiálu. V opačném případě si časem možná projedete stavitelským peklem, které začne takřka hodinářským pátráním po místě, kde prosakuje voda, a skončí přinejhorším stržením celé
Zelené střechy - romantika i vynikající izolace
A jaké výhody mohou toto riziko vyvážit? Na domě budete mít střechu, která je zároveň skvělým filtrem vzduchu. Vyrábí kyslík a vstřebává oxid uhličitý a bojuje proti prachu i dalším škodlivinám ve vaší domácnosti. Ocenit jí můžete i ze stavařského hlediska – vyrovnává totiž teplotu. V době častých teplotních výkyvů udrží v domě stabilnější prostředí a dobře vás uchrání před nesnesitelnými podkrovními vedry v případě, že venkovní teplota vyšplhá ke třicítkám.
A naopak, ušetříte díky ní za topení (i klimatizaci). Logicky je i dobrá akustická stránka či požární odolnost. Již méně se mluví o pozitivech při vyšších srážkách. Zelená střecha odlehčuje nápor kladený na kanalizaci, ale na druhou stranu, v době veder potřebuje někdy zalít. Tuto péči můžete vyřešit výměnou za vyšší pořizovací cenu automatickým zavlažováním, anebo zvolit trvale udržitelnou floru v dobré kombinaci bylin i dřevin.
Skalničky nebo keříky?
Na zatravněnou střechu stačí vsrtva 10 až 15 centimetrů substrátu.
Tím se dostáváme ke dvěma možnostem, mezi kterými musíte před stavbou zelené střechy volit. Pro takzvanou extenzivní zeleň stačí tenčí vrstva substrátu, konkrétně 3 až 6 centimetrů pro mechy a trávní koberce, a 15 až 20 centimetrů, má-li být vaše střecha náhradou skalky, na které nebudou chybět plazivé rostliny a například pro tento účel klasický zástupce flory netřesk střešní.
Intenzivní zeleň zahrnuje nejen klasickou květenu, ale i keře a nižší stromky. Na obyčejný trávník budete potřebovat zeminu o tloušťce 10 až 15 centimetrů, na druhou stranu, máte-li zájem mít nad hlavou i menší stromky, počítejte s vrstvou minimálně jednoho metru. Obvyklým řešením je ale substrát do tloušťky 30 centimetrů a zasazení případných stromků do truhlíků. U intenzivní zeleně musíte však počítat s nároky na konstrukci, která střechu nese. Počítejte také s nahodilou zátěží – konstrukce by měla udržet s rezervou 1000 kilogramů na metr čtvereční. Nutné je i zajištění zavlažování – ideálně podpovrchové, v nejhorším případě ale budete muset někdy zalévat sami.
Izolace z obou stran
Kromě velké pozornosti věnované hydroizolaci, aby neprotékala voda a neprorůstaly kořínky, nezapomeňte i na někdy opomíjený problém z druhé strany – vlhkost z domu. Místa jako kuchyň a koupelnu je vhodné vybavit podhledem a parozábranou.
Stromky jsou přímo na střechu sázeny málokdy - kvůli vysoké zátěži je lepší dát je do truhlíků.
Zelená střecha samozřejmě potřebuje řadu dalších vrstev. Pod vegetací a substrátem je filtrační geotextilie, drenážní a separační vrstva, poté důležitá hydroizolace, druhá separační vrstva, na kterou navazuje tepelná izolace. A jak dlouho zelená střecha vydrží? Je jisté, že zelená střecha prodlouží životnost střechy až trojnásobně. Chrání před UV zářením a nehrozí jí ani výraznější mechanické poškození. Často se dočtete, že dokonale provedená je v podstatě věčná. Těžko říct. Pravdou totiž je, že současné konstrukce nikdo neměl šanci otestovat na dobu delší, než pár desetiletí. Drží dobře – možná i na stovky let.
