Hned na začátek jednoduše odpovíme na otázku z titulku. Máte-li dostatek financí k zaplacení nízkoenergetické stavby a víte, jaké má požadavky a vyhovují vám, pak tu žádná proti nejsou. S dobrým projektem a spolehlivou stavební firmou vám nízkoenergetický dům bude dělat jen radost. Drtivá většina problémů totiž nevzniká za jeho chodu, ale při stavbě.
Nenechte nic náhodě a stavební dozor raději sjednejte i v případě, že máte firmu s referencemi div ne do nebe. U pasivních či nízkoenergetických domů stačí málo, a skvěle fungující systémy se vinou lajdáctví jednotlivce, nepřesnosti, či záměnou plánovaného materiálu mění v kolečko problémů, ze kterého se vymotává jen stěží - a hlavně draze.
Pasivní versus nízkoenergetický
Pokud se chystáte stavět lidově řečeno „na zelené louce“, zvažte, zda toužíte po pasivním či nízkoenergetickém domě. Mnoho lidí si myslí, že jde o synonyma. Jaký je mezi nimi rozdíl? Pasivní dům, jak název napovídá, vytápí objekt z takzvaných pasivních zdrojů. Řeč je o tepelných kolektorech, ale i využití venkovního světla či tepla vyzařovaném lidmi či věcmi. Aktivní zdroje tepla by neměl pasivní dům teoreticky potřebovat. Budeme-li se bavit o konkrétní spotřebě, aby mohl být dům označen za energeticky pasivní, musí splnit limit spotřeby tepla do 15 kWh na m2 za rok. A samozřejmě, liší se i použitá technologie a principy její aplikace. V centru dění jsou stěny, které mají specifickou skladbu, a také strop či střecha. Nechybí zde obvykle rekuperační jednotka.
Kolik protopíte v „běžném“ domě?
Komoru na sever, sprchu doprostřed
Na co se musí v projektu pro nízkoenergetický dům myslet? Je jedno, zda jde o stavbu od píky, či rekonstrukci. V první řadě je nutné eliminovat tepelné mosty. S tím jde ruku v ruce i kvalitní izolace. Dlouhé zimní večery strávíte nad výkresy – pokud chystáte novostavbu. V nízkoenergetickém standardu hraje roli rozmístění místností, ložnice snese nižší teplotu než obývák, komora a chodba může být na sever, sociální zařízení se umisťuje do středu, aby vám po sprchování nenaskakovala husí kůže. Pokud holdujete zimním zahradám a všeobecně velkým proskleným plochám, zapomeňte na ně na severní straně. Vhodné ale nejsou ani na východní a západní. K dispozici je jih, jihozápad či jihovýchod. I zde prokonzultujte míru oslunění v zimních měsících.
O střešních oknech a jejich „pro“ či „proti“ jste si již mohli na iReceptáři přečíst. Pro nízkoenergetické stavby nejsou příliš vhodná. V noci mohou za únik tepla, v letních dnech zase za přehřátí místnosti. Velké rozhodování vás čeká i s projektováním vytápění. Preferuje se nízkoteplotní ve stěnách či podlahách, často využívající solární energii. Samozřejmě záleží také na lokaci, řešením je i kondenzační kotel a tudíž vytápění plynem.
Vyplatí se to?
Teď se možná ptáte, zda se ta dřina vyplatí. Návratnost investice začíná obvykle 15. rok užívání. Pořizovací cena bývá vyšší podle typu o 15-30 %. Vytápění nízkoenergetického domku vás může vyjít třeba jen na 1 000 korun měsíčně, u pasivní varianty pak kolem 250 korun.