Nízkoenergetický dům: Má vůbec nějaká proti?
2. 2. 2017

Nízkoenergetický dům: Má vůbec nějaká proti?

Cíl je jasný: uspoříte za topení a budete se chovat ekologicky. Při vymýšlení svého vysněného bydlení však musíte být ostražitější, než jindy. Co byste měli vědět, než se rozhodnete pro budování nízkoenergetického domu?

Hned na začátek jednoduše odpovíme na otázku z titulku. Máte-li dostatek financí k zaplacení nízkoenergetické stavby a víte, jaké má požadavky a vyhovují vám, pak tu žádná proti nejsou. S dobrým projektem a spolehlivou stavební firmou vám nízkoenergetický dům bude dělat jen radost. Drtivá většina problémů totiž nevzniká za jeho chodu, ale při stavbě.

Nenechte nic náhodě a stavební dozor raději sjednejte i v případě, že máte firmu s referencemi div ne do nebe. U pasivních či nízkoenergetických domů stačí málo, a skvěle fungující systémy se vinou lajdáctví jednotlivce, nepřesnosti, či záměnou plánovaného materiálu mění v kolečko problémů, ze kterého se vymotává jen stěží - a hlavně draze.Nízkoenergetickou stavbu nebo rekonstrukci musíte bedlivě hlídat.

Pasivní versus nízkoenergetický

Pokud se chystáte stavět lidově řečeno „na zelené louce“, zvažte, zda toužíte po pasivním či nízkoenergetickém domě. Mnoho lidí si myslí, že jde o synonyma. Jaký je mezi nimi rozdíl? Pasivní dům, jak název napovídá, vytápí objekt z takzvaných pasivních zdrojů. Řeč je o tepelných kolektorech, ale i využití venkovního světla či tepla vyzařovaném lidmi či věcmi. Aktivní zdroje tepla by neměl pasivní dům teoreticky potřebovat. Budeme-li se bavit o konkrétní spotřebě, aby mohl být dům označen za energeticky pasivní, musí splnit limit spotřeby tepla do 15 kWh na m2 za rok. A samozřejmě, liší se i použitá technologie a principy její aplikace. V centru dění jsou stěny, které mají specifickou skladbu, a také strop či střecha. Nechybí zde obvykle rekuperační jednotka.

Kolik protopíte v „běžném“ domě?

Protopíte až o 150 kWh na metr čtvereční ročně míň. A nízkoenergetický dům? Řada stavitelů či firem vám řekne, že jde o druhou volbu hned poté, co se ukáže, že pasivní dům není pro daného klienta vhodným řešením. Tyto domy mají s pasivními společnou filozofii. Shodují se v principech, ale nízkoenergetické standardy jsou samozřejmě mnohem volnější. Jde o spotřebu do 50 kWh na m2 za rok. Izolační schopnosti těchto objektů si můžete nastudovat v doporučených hodnotách normy ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Jen pro srovnání, „běžné“ domy mají spotřebu okolo 100-200 kWh na m2 za rok. První hodnota přísluší běžným novostavbám, druhá staré zástavbě.

Komoru na sever, sprchu doprostřed

Na co se musí v projektu pro nízkoenergetický dům myslet? Je jedno, zda jde o stavbu od píky, či rekonstrukci. V první řadě je nutné eliminovat tepelné mosty. S tím jde ruku v ruce i kvalitní izolace. Dlouhé zimní večery strávíte nad výkresy – pokud chystáte novostavbu. V nízkoenergetickém standardu hraje roli rozmístění místností, ložnice snese nižší teplotu než obývák, komora a chodba může být na sever, sociální zařízení se umisťuje do středu, aby vám po sprchování nenaskakovala husí kůže. Pokud holdujete zimním zahradám a všeobecně velkým proskleným plochám, zapomeňte na ně na severní straně. Vhodné ale nejsou ani na východní a západní. K dispozici je jih, jihozápad či jihovýchod. I zde prokonzultujte míru oslunění v zimních měsících.Velké prosklené plochy směřujte na jih.

O střešních oknech a jejich „pro“ či „proti“ jste si již mohli na iReceptáři přečíst. Pro nízkoenergetické stavby nejsou příliš vhodná. V noci mohou za únik tepla, v letních dnech zase za přehřátí místnosti. Velké rozhodování vás čeká i s projektováním vytápění. Preferuje se nízkoteplotní ve stěnách či podlahách, často využívající solární energii. Samozřejmě záleží také na lokaci, řešením je i kondenzační kotel a tudíž vytápění plynem.

Vyplatí se to?

Investice se vám vrátí... jen to chvíli trvá. Největším rizikem při stavbě pasivních i nízkoenergetických domů je fušeřina. Čím tlustší je izolace domu, tím jednoduší je udělat v ní chybu, která má za následek tepelný most a v horším případě i zatékání. Volte materiály s atesty a certifikáty. Zamyšlení si zaslouží i větrání. Bude to dům s rekuperací? Nebo si budete větrat, jak se vám zlíbí? Či to za vás udělá centrálně řízený systém?

Teď se možná ptáte, zda se ta dřina vyplatí. Návratnost investice začíná obvykle 15. rok užívání. Pořizovací cena bývá vyšší podle typu o 15-30 %. Vytápění nízkoenergetického domku vás může vyjít třeba jen na 1 000 korun měsíčně, u pasivní varianty pak kolem 250 korun. 

Autor Adriana Vojtíšková.

Související články

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: čtyřiplustři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2018 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS