Dodnes obdivujeme stavební díla dávných venkovských řemeslníků, kteří „otvírali domům oči“. Ovšem i oni uplatňovali dané zákonitosti spolu se svými znalostmi a zkušenostmi v oboru. Které to byly především?
Od čtverce k obdélníku
Pomiňme dobu, kdy okénka měla jen funkci průduchů a interiér se osvětloval otevřenými dveřmi, a vstupme rovnou do šestnáctého století:
Malá okna se jednoduše vyřezávala do roubení. Jako výplň sloužily poloprůhledné měchuřiny, které později nahradily skleněné terčíky spojované olovem.
Sklo vsazené do dřevěných rámů se začalo ve venkovských oknech objevovat začátkem osmnáctého století v souvislosti s tovární výrobou tabulového skla.
okna na chalupě
obrázek z archivu ireceptar.cz
Vnitřní křídla se na léto vysazovala, čímž vznikl šikovný prostor pro odkládání na parapetu špalety (z italského spalletta, v překladu okenní výklenek).
Zprvu se rám osazoval do polodrážky k vnitřnímu líci ostění, okna tedy byla poněkud zapadlá. Až později se k vnějšímu líci okenního otvoru přidávalo druhé křídlo, které se otevíralo ven.
Během doby se okna měnila ze čtverce do tvaru na výšku postaveného obdélníku, jehož horní strana byla někdy obloukovitě zaklenuta.
Členění, tvary, figury
Při rekonstrukcích a výměně oken se investoři často odchylují od tradičního členění oken. Jeho přílišným zjednodušením však ztrácí chalupa kus svého kouzla. Okna bývala se čtyřmi tabulkami a ve vyšších modulech se šesti až osmi tabulkami. Zpočátku nebylo toto členění záměrné. Technologie předjímaného – foukaného skla nedovolovala vytvářet velké tabule. Dnes by výroba menších formátů naopak zdržovala, proto se dělají tabule vcelku a příčle se na sklo lepí.
okna na chalupě
Štítové konfigurace oken, tedy jejich počet a řazení, byly (a jsou) v podstatě jednoduché. U menších staveb je jedno nahoře a dvě dole. Nebo dvě a dvě, nahoře menší, dole větší. U patrových staveb bývaly tzv figury (shora) jedno, dvě, tři, jindy dvě menší, dvě větší a dole tři nebo čtyři velká.
Zdobí dům v líci fasády
Projdeme–li se venkovskou návsí, povšimneme si odlesků okenních tabulek, případně ven rozevřených okenních křídel v líci osazených oken. Působí mnohem malebnějším dojmem než temné otvory oken utopených za průčelím.
Dvojitá, tzv. špaletová okna s vnějšími křídly v líci fasády se na venkově běžně používala až do konce 19. století. Postupně však pronikaly módní trendy z města a vnější okna ustoupila hlouběji mezi špalety − zmenšila se tedy vzdálenost mezi vnitřními a vnějšími okny.
okna na chalupě
Začala se objevovat okna s vodorovným poutcem, dělená do tvaru písmene T. Ta jsou již odsazena od líce fasády a jejich křídla se otevírají dovnitř.
Jak si počínat při odpovědné rekonstrukci?
Obecně platí, že na starších stavbách bychom měli obnovit spíše okna dvojitá, s vnějšími křídly osazenými v líci fasády. Vnější křídla by měla mít co možná nejsubtilnější profil.
Je chvályhodné, že někteří chalupáři nahrazují masivní třídílná okna, která se do jemné tradiční fasády nehodí, replikami oken původních. Často nalezneme v líci zdiva vysekanou drážku pro původní rám.
- Osazení vnějších oken v líci fasády má jednu velkou výhodu: Vnitřní okno zůstane běžným pohledům skryto. Lze tedy použít běžné moderní typové profily, včetně zasklení dvojsklem, které splní požadavky na tepelně technické vlastnosti okenní výplně. Přitom okno neruší charakter fasády.
- Majitelé některých tradičních domů a chalup se s ohledem na snížení energetické náročnosti rozhodli opatřit fasády vrstvou zateplení. Když už se pouštějí do tak investičně náročné akce, neměli by litovat pár tisícovek navíc a okna opět posunout k líci staveb. Navíc si tím zvětší prostor parapetů.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Který zvolit materiál?
K většině venkovských staveb se nejlépe hodí okna dřevěná. Jsou–li vyrobena z kvalitního materiálu, jejich životnost je dlouhá. Dnes se okna vyrábějí často z vícevrstvých lepených profilů, které nemají sklon k deformaci, ale bývají robustní a hodí se spíš do zděných než dřevěných chalup.
Naštěstí není třeba volit okna typizovaná, mnohé firmy dovedou vyrobit dřevěná okna domu či chalupě doslova na míru.
Na vnějším líci venkovských staveb však lze dnes vidět i necitlivá řešení a rozporuplné kompromisy, například:
- vyklápěcí okna s dvojskly,
- výjimečně i plastová okna s náznaky příčlí v roubených stěnách.
Někdo touží po snadnějším ovládání, jiný si myslí, že plastové okno není třeba udržovat, další sáhne po nevhodném materiálu s ohledem na nižší cenu.
Pokud stavba není památkově chráněná, nebo neleží v památkové zóně, mohou majitelé prakticky dělat, co chtějí. Zbývá jen apelovat na jejich cit a věřit, že se před rekonstrukcí rozhlédnou po okolí a třeba se i poradí s architektem. Technické parametry osvědčených dřevěných oken jsou minimálně stejné jako u oken plastových.
Foto autor
