Ploché střechy bez sklonu či se sklonem zhruba do 5 stupňů se mezi českými novostavbami rodinných domů objevují častěji než v minulosti. Děje se tak díky dostupnosti spolehlivých technologických řešení i kvalitních materiálů, které poskytují dlouhodobou bezporuchovou funkčnost. Podstatnou roli hraje i vkus současných stavebníků, jejich představa o bydlení a někdy také o energetických úsporách.

Plochou střechu lze zateplit efektivněji

Dosáhnout na dům v nízkoenergetickém standardu čili s nižší spotřebou energie lze se šikmou i plochou střechou.

Položení dostatečně silné tepelněizolační vrstvy je však u ploché střechy technicky výrazně snazší než důkladné zateplení šikmé střešní konstrukce obytného podkroví. I jednotlivé krokve vyžadují zakrytí vrstvou tepelné izolace, které zabrání tepelným mostům. Někdy je zapotřebí tomuto cíli přizpůsobit i konstrukci krovu.

Při volbě šikmé střechy je dobré vědět, že:

  • Šikmá střešní okna zvyšují v létě tepelné zisky, které bez zvláštních technických opatření vedou k přehřívání místnosti.
  • Místnosti pod tzv. lehkým konstrukčním systémem (krokve s tepelnou izolací) mají menší tepelnou stabilitu: V létě jsou citlivější na přehřívání, v zimě hrozí velké tepelné ztráty.
  • Střešní okna orientovaná na sever sice výrazně sníží tepelné zisky, nikoliv však velké tepelné ztráty.
  • Technicky problematické je dosáhnout tzv. vzduchotěsnosti střešních oken, která je nezbytná pro nízké tepelné ztráty celého domu. Náležité utěsnění je přerušeno v místě pantů, ve kterých se okna otáčejí. Rovněž stínění oken zvenku je obtížné.
  • Omezený prostor v šikminách snižuje užitnou plochu místnosti, přitom rozměrná ochlazovaná či přehřívaná plocha střechy zvyšuje nároky na energie k vytápění nebo ochlazování.
  • Konstrukce tradičních šikmých střech jsou zdrojem tepelných mostů v místě krokví. Volba nevhodných materiálů či špatná instalace zaviní problémy s těsností parozábran. (Existují i šikmé střechy masivní z pórobetonu, které těmito nedostatky trpí výrazně méně.)
  • Šikmé střechy zejména kvůli parozábranám vyžadují perfektní provedení. Dá se toho na nich hodně zkazit a ne každá firma dokáže zajistit stoprocentní kvalitu montáže.

Kvalita plošných hydroizolací včera a dnes

České stavebnictví zaznamenalo už v sedmdesátých letech minulého století boom plochých střešních konstrukcí, zejména na panelových domech. Stropní železobetonové panely však zakrývala jen asfaltová hydroizolace, případně slabý tepelný izolant. Vodní páry z interiérů pak ve střešním plášti kondenzovaly, hydroizolace praskala a pod střechu začalo zatékat. Časté závady i rekonstrukce odradily v dalších desetiletích od plochých střech i stavebníky rodinných domů.

Dnes se však používají tzv. povlakové hydroizolační fólie, které jsou odolné proti mrazu i vyšším teplotám. Ve srovnání s asfaltovými pásy jsou pružné, dobře tvarovatelné, snesou UV záření, odolají kyselým dešťům a prorůstání kořenů. Nejčastěji se vyrábějí z měkčeného PVC. Fólie se překrývají a vzájemně spojují, takže vytvoří kompaktní vodotěsný povlak.

Plochou střechu mohou tvořit například i dva pláště s větranou mezerou a hydroizolační vrstvou z pryžové fólie zatíženou násypem. Takové skladba střechy prodlouží životnost střechy a výrazně sníží střídání rozdílných teplot.

Moderní systémy plochých střech, vrstev tepelné izolace, hydroizolačních souvrství a dalších prvků dokážou odolat jak rozmarům počasí, tak případné hrozbě mechanického poškození.

Na železobetonové stropní konstrukci domu tak může být položen systém vhodný pro zelenou střechu, varianta pro terasu s dlažbou či třeba povrch vhodný pro parkování vozu.

  • Existují i lité nebo stříkané hydroizolace typu polyuretanových pěnových materiálů, které spojují vlastnosti tepelné a vodotěsná izolace. Jejich životnost však může být omezena, závady se špatně lokalizují a opravují.

Špatné zkušenosti se současnými hydroizolacemi plochých střech pramení většinou z nekvalitního provedení spojů. Kvůli snížení rizika závady by měl i stavební projekt obsahovat co nejméně prostupů hydroizolacemi a vyhýbat se detailům, jejichž utěsnění je jen obtížně proveditelné.

Čím je šikmá střecha členitější, tím je dražší

Na první pohled vyžaduje šikmá střecha více materiálu a práce než rovná plocha o velikosti půdorysu domu. Čím je členitější, tím víc stavebnin, ale i tesařské, izolatérské a pokrývačské práce spotřebuje.

  • Plochou střechu tvoří železobetonový monolitický strop, parozábrana, souvislá vrstva tepelné izolace, na ní povlaková hydroizolace. Okraje zakončuje nízká zídka — atika — nebo jsou hrany pod izolací zpevněny OSB deskami.
  • Oproti tomu mají nezbytné vrstvy šikmé střechy s obytným podkrovím složitější a tím pádem nákladnější skladbu. Vedle tepelné izolace náležité tloušťky, položené obvykle ve dvou vrstvách, ji tvoří vnitřní rošt, parozábrana, pojistná hydroizolace, provětrávaná mezera, střešní krytina, případně další části.

Varianty užitné povrchové úpravy ploché střechy, například zeleň nebo dlažba, však mohou předčit cenu střešní krytiny šikmé střechy.

Při rozhodování o tvaru střechy se hodí porovnat výpočty obou variant v tom kterém konkrétním případě. U ploché střechy lze do srovnání zahrnout i stavbu podlaží pod střechou, tedy buď variantu domu s plnohodnotným podlažím a plochou střechou, nebo s podkrovním řešením a šikmou střechou.

Zvykli jsme si na chalupy, ale i na panelové domy

Šikmé střechy mají v českých zemích svou tradici. Prostor pod střechou sloužil po staletí k ukládání sena, potravin, nářadí, býval využívání k sušení bylin, plodů i prádla. Až později se začal upravovat pro obytné účely. Rekonstrukce tohoto typu a dodatečné zateplování střech nejsou nijak jednoduché.

Odborníci doporučují minimální tloušťku tepelné izolace pro plochou střešní konstrukci 240 mm. Pro šikmou střechu s krovem 300 mm.

Jen dobrý projekt a pečlivá řemeslná práce zamezí hrozbě skryté kondenzace v dřevěném krovu a úniku tepla. Je třeba vyřešit i dostatečné osvětlení místností. Problematické větrání podkrovních prostor lze řešit instalací jednotky řízeného větrání.

Navzdory těmto komplikacím tradice šikmé střechy stále významně ovlivňuje rozhodování stavebníků.

Krom toho zájemce o dům s plochou střechou občas narazí na opačný požadavek stavebního úřadu. Někdy je za ním ochrana vzhledu památkové lokality, jindy názor, že plochá střecha se do místa stavby prostě nehodí. Povinným řešením pak bývá nízká vazníková šikmá střecha nebo i klasická střecha s krovem a obytným podkrovím. Někdy se tak stane na úkor elegance domu, kterému by plochá střecha slušela lépe, i na úkor zajímavosti zástavby.

Pasivní dům se šikmou střechou

„Nevzpomínám si, zda jsem někoho z klientů ‚přesvědčil‘, aby dal přednost ploché střeše, která je technicky i užitně vhodnějším řešení,“ říká Václav Šváb z plzeňského poradenského sdružení Envic. „Zájemcům, kteří uvažují o výstavbě rodinného domu s nízkou spotřebou energie, vysvětlím výhody ploché střechy, ale rozhodnutí nechávám na nich.

Pamatuji si však více případů, kdy jsem přesvědčil stavebníky, aby si nechali navrhnout pasivní dům, protože i ten může být vyprojektován a postaven se šikmou střechou. Oni se totiž domnívali, že pasivní dům musí být výhradně ‚kostka‘, a tu nechtěli, takže nechtěli ani pasivní dům.

Chápu, že mnoha lidem se líbí sedlové střechy a to jak zvenku, tak i kvůli romantickému prostoru podkroví. Pokud je projekt a provedení kvalitní a těsnost parozábran prověřena testem vzduchotěsnosti, bude dobře sloužit.“

Foto archiv a Shutterstock