Na správné volbě typu střechy, na použitém materiálu a kvalitě provedené práce záleží, jak dlouho bude střecha bez závad sloužit. Rovná bývá na pořízení levnější, lze ji využít třeba jako terasu nebo na ní vytvořit takzvanou zelenou střechu, ale projekt, konstrukce, materiály i provedení musí být perfektní.

Kdo dá přednost šikmé střeše, zaplatí o něco víc, zato bude mít vyšší jistotu dlouhé životnosti a bezporuchovosti celé stavby, neboť voda a sníh zmizí ze šikmé plochy rychleji i snadněji. Prostor pod šikmou střechou lze navíc využít k bydlení. Tyto výhody způsobují, že šikmých střech je více než rovných. Roli v tom často hrají i požadavky stavebních úřadů.

Dělení střech podle sklonu

  • Ploché – 0–5°
  • Šikmé – do 45°
  • Strmé – větší než 45°
  • Sklonité – souhrnný název pro šikmé a strmé střechy

Rovná střecha

Tyto střechy jsou chráněny takzvanou povlakovou krytinou, která má stejný význam jako tašky: Chrání všechny vrstvy i dům před vodou a vlhkostí. Podle kvality povlakové střeční krytiny se odvíjí její cena. Stavebník má z čeho vybírat.

Nejrozšířenější stále zůstávají asfaltové krytiny, které se dále dělí na oxidované a modifikované. Ovšem na vzestupu je i v tomto případě plast, přesněji řečeno plastové fólie.

Asfaltové pásy oxidované

Tradiční materiál je sice levnější, ale negativně na něj působí jak nízké, tak vysoké teploty; vlní se a vytváří boule. Někteří majitelé rovných střech poškození proříznou a na místo nalepí záplatu ze stejného materiálu, ale toto řešení rozhodně nelze používat neustále.

Asfaltové pásy modifikované polymery

Jsou o něco odolnější, přičemž tyto pásy se ještě dělí na středně a silně modifikované. Ty druhé mají zpravidla u názvu označení extra. Výrobce či prodejce by pak měl poradit, jak takovou střechu nejlépe chránit, zda postačí pravidelné natírání reflexní barvou, která odráží sluneční paprsky a tím se prodlužuje životnost střechy, nebo zda je nutný ochranný posyp.

  • Asfaltové pásy jako takové jsou známé a používané už celá desetiletí, a protože jejich kvalita neustále roste, jsou stále výhodné: Dnes je například už nemusíme pokládat v několika vrstvách, stačí jedna.

Plastové fólie

Pokládají se jen v jedné vrstvě. Proti asfaltovým pásům jsou tenčí a lehčí, takže se s nimi lépe pracuje.

Způsobů, jak plastové fólie ke střeše přichytíme, existuje několik: od prostého technického kotvení, přes lepení, až po zatížení například štěrkovým posypem nebo tekutými stěrkami.

Ovšem zároveň přinášejí určité nevýhody − fólie jsou víc než jiné krytiny náchylnější k mechanickému poškození a na některých podkladech je musíme podložit separační geotextilií.

Důležitý je spád

Ať už se rozhodneme pro jakoukoli krytinu, vždy bychom neměli zapomínat na to, že se voda, která pro ni stále představuje největší nebezpečí, na ní nesmí zdržet dlouho. Proto musíme myslet na dostatečný spád plochy a na výpusti a odtokové roury − u menších a jednoduchých střech stačí jedna, u těch členitých jich zpravidla musí být více.

Zelená střecha

Speciálním typem rovných střech jsou ty zelené, tedy osazené speciálními i klasickými rostlinami. Jsou dražší než jiné střechy a hodně u nich záleží na kvalitě provedení, ale za investici a pečlivost se odvděčí výhodami:

  • mají delší životnost,
  • zlepšují tepelnou a zvukovou izolaci domu,
  • chrání konstrukci střechy před nepříznivými vlivy počasí,
  • přispívají také k regulaci vlhkosti.

Základem je kvalitně provedený systém izolací. Použité hydroizolační materiály však musí odolávat nejen vodě, ale i kořenům rostlin. Proto bychom na zelené střechy měli volit pouze takový materiál, který odolá prorůstání kořenů, což výrobce doloží atestem. Tomuto požadavku většinou odpovídají modifikované dvouvrstvé asfaltové pásy i některé typy plastových fólií. Přitom kořenům musí odolat nejen samotná hydroizolace, ale hlavně místa spojů, proto se do lepidel přidávají speciální přísady.

Také je důležité vědět, že na zelenou střechu rozhodně nepatří běžná zemina ze zahrady, ale speciální substrát, který v sobě zadrží určité množství vody a zároveň má živiny, které rostliny potřebují.

Zelené střechy lze rozdělit na dva typy:

Extenzivní čili nepochozí

Jsou levnější, cena za metr čtvereční se počítá ve stokorunách. Naváží se na ně jen asi 5–15 cm substrátu, ve kterém se pěstují méně náročné rostliny a trávy odolávající jak suchu, tak přemokření.

I když jde o střechu nepochozí, přesto bychom na ni měli aspoň dvakrát za rok vylézt a zkontrolovat její stav, případně po bouřce zjistit, zda déšť substrát nevyplavil a nevytvořil holé místo.

Intenzivní čili pochozí

Tato střecha je dražší, přijde na tisíc korun a více za metr čtvereční, ale lze na ní vybudovat téměř kompletní zahradu včetně záhonů, keřů a v některých případech i stromů. Aby se na střeše takovým rostlinám dařilo, potřebují vysokou vrstvu substrátu, a také systém zavlažování.

Varianta kompromisní

Mnozí majitelé domů volí kompromis mezi oběma typy: na střechu nechají navézt 15–30 cm substrátu, po kterém je možné chodit a ve kterém mohou růst i méně náročné trvalky a keře, aniž by potřebovaly dodatečné zavlažování.