Vybudování terasy na zahradě vám za pěkného počasí může pořádně zvětšit obytný prostor. A to nejen pro romantické snídaně či večeře ve dvou, ale třeba i na zahradní party s přáteli. Pokud terasu doplníte grilem, na léto máte o skvělé (nejen) gurmánské zážitky postaráno. Vybudovat jednoduší terásku není pro alespoň trochu zručného kutila žádný problém. Některé věci je ale dobré mít rozmyšlené dopředu.

Zamyšlení první: Kde a jak?

Terasa obvykle představuje menší zpevněnou plochu. Jak velkou? To je jen na vás. Velikost by měla být úměrná velikosti zahrady, měla by být jejím doplňkem, ne určujícím prvkem. Na velikosti zahrady záleží i rozmyšlení, kde by vlastně terasa měla být. Mnoho lidí v první chvíli ani nenapadne, že nemusí přímo navazovat na dům. Tu pravou esenci přírody si vychutnáte právě ve chvíli, kdy terásku obklopí zeleň a z domu k ní povede jen cestička – ať již krátká dřevěná, nebo dlážděná či kamenná.

Pomáhá vybrané místo provizorně vytyčit – například stužkou či jen prostor obložit třeba klacíky. Pokud již víte, jak velká by měla být terasa vzhledem k zahradě, nezapomeňte se ujistit, že je správně velká pro vaše potřeby. Postavte si na vytyčený prostor židle i stolek, projděte se. Tak nejlépe zjistíte, zda poskytuje dostatečný komfort. Chcete-li přesná čísla, platí, že minimální rozměry terasy jsou 3,5-4 m2, pro víceúčelové terasy počítejte s 3,2 m2 na uživatele.

Zamyšlení druhé: Co s prostorem okolo?

Pro mnoho lidí je odpověď jednoduchá: Nic. Jistou intimitu místu můžete však dodat zvýšením okrajů, což se obvykle dělá například za pomoci zvýšených záhonů nebo velkými květníky či naopak větším množstvím květináčů. Záleží na konkrétním prostoru a jeho rázu. U teras přidružených k domu bývá preferován spíš volný průhled do zahrady, která začíná trávníkem, a výhodou tak je přístupnost terasy. A navíc – celá řada novostaveb s malými pozemky počítá s tím, že terasu k francouzským dveřím z obýváku časem dostavíte. V takovém případě není moc o čem přemýšlet a na tak malém pozemku je lepší nechat také volný výhled ze všech stran. U větších zahrad je k zamyšlení přírodní bariéra. Jaká? Nejlépe ta tvořená stromy a keři.Vybudovat můžete také zástěny z latí a nechat je obrůst popínavkami.

Zamyšlení třetí: Jaký materiál je vhodný?

Na terase (hlavně té u domu) budete možná chtít v létě chodit naboso. Materiál je proto dobré vybírat s takovouto vizí. Možností je nepřeberně. Nedoporučují se jen oblázky, žulové kostky a už vůbec ne štěrk. Můžete mít keramické dlaždice v nejrůznějších barevných variantách, efektivně vypadající kámen, který nenaruší přírodní prostředí, zámkovou dlažbu, cihly, nebo třeba cenově výhodné betonové desky. Do zahrad s geniem loci se hodí kámen – a že je z čeho vybírat. Chcete pískovec, čedič, opuku, andezit, břidlici, travertin, žulu nebo porfýr, horninu s většími krystaly, která si drží ve stavitelství své pevné místo již od antiky? Kámen je jednoduché udržovat, pro terasu volte silnější kusy. Kamenná terasa by měla být ve skutečnosti z betonu, dvousložkového lepidla a kamene. Ideální je také impregnace, která vám do následujících let ušetří mnoho času s péčí. Nejpopulárnější však není kámen, ale dřevo.

Zamyšlení čtvrté: Dřevo na terasu – ale které?

Vyrobit dřevěnou terasu není tak složité, jak by se mohlo zdát. Při plánování přihlédněte k nutnosti řezat palubky. Když terasu velikostně či tvarem trochu přizpůsobíte, ušetříte si práci i finance. Podlaha se montuje na dřevěný rám. Na terasy nejsou vhodné měkké typy dřeva. Sáhněte buď po exotice nebo borovici či modřínu, v úvahu připadá i dub a buk. Na druhou stranu, nabízené varianty rozhodně nejsou ty nejlevnější. Pokud jste ochotni se o terasu starat a prodlužovat tak její životnost, stačí jen smrk. Jeho nevýhodou je pryskyřice, která vám zejména zpočátku může znepříjemnit údržbu. Smrk je proto nutné povrchově upravit – nalakovat či namořit. Pokud financování terasy příliš neřešíte, můžete si zřejmě dovolit i lepší dřeva, exotická - teak, bambus (o jeho výhodách jsme na iReceptáři psali nedávno) nebo bangkirai, který vyniká v odolnosti proti plísním a napadení hmyzem.

Dřevo nesmí být v neustálém kontaktu se zemí, jinak vlhkost zničí vaše dílo. Terasu proto aplikujte na štěrkové podloží, které dešťovku pojme. Nosníky pro změnu vyžadují základy, které je chrání – třeba z betonu. Méně práce budete mít s dnes velmi populárním WPC, kompozitním materiálem, který tvoří z 60 % dřevo a ze 40 % plast. Od dřeva ho na první pohled nepoznáte, není drahý a udržovat ho je hračka. Neškodí mu navíc mráz ani chemické přípravky, které jsou ke dřevu jinak nelítostné.