Tipy pro zateplení domu: izolace zdiva, střech, podlah, stropů

Rekonstrukce a zateplování domu stojí mnoho peněz. Nicméně v domě chceme dlouho a kvalitně bydlet. Investujeme tedy předem do své každodenní budoucnosti. Řečeno téměř detektivní dikcí: Motiv takového dobročinu je zřejmý. 

Kdo však rekonstrukci nepromyslí dobře a dům opatří slabou či nevhodnou tepelnou izolací, jak se velmi často stává, utratí mnoho peněz za polovičaté řešení. Očekávaný přínos bude nízký, nebo se dokonce objeví závady. 

Je proto vhodné řešit zateplení domu tak, aby se skutečně jednalo o kvalitu, která bude uživatelům dělat radost mnoho dalších let.

Trocha teorie: Ideálním řešením je komplexní zateplení domu s kvalitou tepelné izolace alespoň dle doporučení české normy (ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov). Ještě lepší je rekonstrukce domu na nízkoenergetický případně pasivní standard (je-li dosažitelný).

Rekonstrukce po etapách

Nedá-li se komplexní řešení například kvůli finanční náročnosti provést, je možné rekonstrukci rozložit do etap. Každý krok však vyžaduje kvalitní řešení. 

Ať už rekonstruujeme najednou nebo po etapách, vyplatí se dát si zpracovat kompletní projekt rekonstrukce včetně projektu odvlhčení domu (je-li zapotřebí).

Z projektu se dozvíme:

• jak budou tepelné izolace jednotlivých konstrukcí na sebe navazovat,
• jak bude řešena vzduchotěsnost domu.

Etapy rekonstrukce a zateplování pak podřídíme projektu tak, abychom snadno nové práce navázali na hotové.

Z čeho se skládá celkové zateplení 

V tabulce je uveden příklad úspor energie při zateplování jednotlivých konstrukcí domu (úspora je uvedena pro názornost pro každou konstrukci zvlášť). Jedná se o výpočty pro modelový rodinný dům (jednopodlažní cihlový s nevytápěnou půdou, obytná plocha 120m² obývaná 3 osobami ). Úspory pro ten který konkrétní dům se mohou lišit, ale není problém je spočítat.

Po rekonstrukci každá z uvedených konstrukcí splňuje doporučenou kvalitu tepelné izolace dle normy ČSN 73 0540.

Kolik energie ušetří zateplení jednotlivých částí domu? 

*Úspora energie v případě instalace řízeného větrání se zpětným získáváním tepla není počítána od původního stavu, ale od stavu po zateplení, protože do nezatepleného domu nemá smysl toto větrání instalovat. Zpětné získávání tepla tedy uspoří dalších cca 20% z již snížené spotřeby tepla celkovým zateplením.

Vyměnit okna nestačí

Z tabulky je patrné, že dosažitelné úspory jsou opravdu veliké. Je též vidět, že samotná výměna oken bez dalších opatření zcela postrádá smysl. Úspory energie jsou při pouhé výměně oken minimální, výměnou oken se dům utěsní, zvýší se koncentrace vlhkosti (vodní páry) a oxidu uhličitého v domě, vodní pára bude kondenzovat na chladných nezateplených stěnách a budou se tvořit plísně.

V tabulce jsou uvedeny jen úspory energie (a tedy i financí), ale kvalitní rekonstrukce má mnoho dalších přínosů:

• výrazné zlepšení tepelné pohody,
• odstranění problémů s plísněmi,
• větší energetickou nezávislost,
• čistší vzduch v domě (pokud kvalitně vyřešíme i větrání),
• v neposlední řadě též šetříme životní prostředí.

Začínáme u vlhkosti: Co s ní?

Každé plánování rekonstrukce a zateplení domu začíná posouzením jeho technického stavu. Zásadní roli pak hraje vlhkost.  

Rekonstruovat starší domy, které jsou vlhké, bývá problém a neobejde se bez maximálního odvlhčení domu. I poté odborníci doporučují použít tepelné izolace vhodné pro vlhčí prostředí.

Jako první je třeba vyřešit odvlhčení domu, je-li potřeba.

Vzlínání zemní vlhkosti zabrání vodorovná hydroizolace ve zdivu. Možnosti:

• navrtat otvory pro injektáž hydroizolačního roztoku,
• podříznout zdivo a do vzniklé spáry vložit hydroizolace nebo do zdiva zarazit nerezové plechy,
• odvhlčení provést elektrofyzikální cestou.

Proti pronikání boční vlhkosti ze zeminy se zdivo z vnější strany obloží hydroizolační fólií s výstupky. Ty vytvářejí mezi zdivem a fólií vzduchovou mezeru, umožňující odchod vlhkosti. Řešení s hydroizolační fólií může být rozšířeno o drenážní systém s perforovanou drenážní trubkou.

Budeme-li podzemní část zdiva zasaženého vlhkostí tepelně izolovat, nabízí se dvě hlavní řešení:

1. Zdivo obložit zmíněnou hydroizolační fólií s výstupky (např. IPT hydroizolace) a z vnější strany přidat k fólii nenasákavou tepelnou izolaci (například extrudovaný polystyren – XPS).  

U staveb, které netrpí problémy s vlhkostí, je možné extrudovaným polystyrenem izolovat zdivo přímo.

2. Druhou možností je vytvoření vzduchové dutiny před zdivem, která bude odvětrávána do interiéru. Z vnější strany bude dutina uzavřena tepelnou izolací, takže nebude umožněn přístup vzduchu z exteriéru a účinnost tepelné izolace tak nebude omezena tak jako v předchozím řešení.

Okna

Po odvlhčení a tepelné izolaci podzemní části zdiva a soklu je možné postupně zateplovat dům. Jako první se obvykle řeší výměna oken. 

Okno je třeba osadit na líc fasády (nikoliv do osy zdiva) a osazovací spáru z vnější  a vnitřní strany opatřit tzv. okenními páskami (pásky zajišťující ochranu okenní spáry před vnitřní i vnější vlhkostí a před pronikáním vzduchu). 

Při osazení na líc fasády nevzniká ostění okna, které by bylo třeba izolovat. Na ostění je možné dát jen tenkou vrstvu izolace a ostění je tak izolováno zcela nedostatečně. Osazením oken na líc fasády je tento problém beze zbytku řešen. Pokud zateplování fasády přijde na řadu až v další etapě, budou vnější okenní pásky též chránit osazovací spáru okna před deštěm, větrem a hlavně před ultrafialovým zářením. Například PUR pěna ve spáře se vinou UV záření rozpadá.

Který typ okna vybrat?

Rozhodujícím by měl být parametr udávající schopnost celého okna, tedy zasklení i rámů, bránit ztrátám tepla.

Součinitel prostupu tepla U je definován za celé okno včetně rámu!

Fasáda

V další etapě je na řadě zateplení fasády – díky osazení okna na líc fasády stačí tepelný izolant jednoduše přetáhnout přes rám okna a celé osazení okna bude výborně tepelně izolováno.

Fasáda se obvykle tepelně izoluje kontaktním systémem (polystyren, tuhá minerální vlna, tuhé desky z konopí, slaměné balíky).

V případě vyšších tlouštěk tepelné izolace je možné použít měkkou izolaci v roštu. Toto řešení navíc může být levnější.

Kterou šířku izolace zvolit? 

V případě, že existují v domě problémy s vlhkostí zdiva, které již nelze odstranit hydroizolací, je třeba řešit zateplení stěn tzv. systémem provětrávané fasády.

V tom případě materiál tepelné izolace (všechny měkké vláknité izolace) propouští vodní páru a konstrukční vzduchová mezera odvětrává přebytečnou vlhkost. Vzduchová mezera je pak ohraničena vnějším obkladem.

↓ Na obrázku skladba jednotlivých vrstev stěny s provětrávanou mezerou při zateplení měkkou vláknitou izolací v roštu. Použít lze dřevovláknité desky, lněné či konopné bloky, minerální vlnu. Kresba EnvIC, o. s.

Střecha

Tepelnou izolaci střechy nebo nejvyššího stropu lze dělat v jiné etapě než izolaci fasády.

Důležité však je, aby tepelná izolace fasády i střechy na sebe ve finále dobře navazovaly.

Vrstvu tepelné izolace mezi krokvemi je třeba doplnit další tepelnou izolaci, a to nad krokve, nebo pod krokve.

Izolace nad krokvemi je lepší, protože chrání i krokve samé. 

Kolik centimetrů izolace vyžaduje tepelné izolování střechy?

Při rozhodování, zda bude přídavná izolace nad- nebo podkrokevní, hraje roli též to, zda měníme střešní krytinu, či nikoliv.

Při výměně krytiny je možné zároveň realizovat nadkrokevní tepelnou izolaci. Ta může být:

• Z tuhého materiálu (např. z tuhých dřevovláknitých desek nebo tuhé minerální vlny), který unese i střešní latě a krytinu.
• Z měkkého materiálu (měkkých dřevovláknitých desek, lnu, konopí, minerální vlny) mezi latěmi, které budou umístěny kolmo na krokve.

Pokud krytinu neměníme, provedeme dodatečnou tepelnou izolaci pod krokvemi ze strany interiéru (obvykle mezi latěmi umístěnými opět kolmo na krokve).

Střešní parozábrany a parobrzdy

Velmi důležitá je zejména u lehkých střech s dřevěným krovem správná instalace parozábrany nebo parobrzdy.

V domácnosti vzniká velké množství vodní páry vydechováním osob, vařením, praním, květinami aj. Tato vodní pára se nesmí dostat do konstrukce střechy, kde by kondenzovala a byla zdrojem problémů. Proto se na vnitřní „teplou“ stranu střechy instaluje celoplošná parozábrana nebo parobrzda.

Musí být dokonale slepena ve spojích (lepena proti tuhému podkladu) a těsně napojena na ostatní konstrukce v domě (na omítku zdiva pod střechou, na pozednici apod.).

K přelepování a napojování parozábran se používají speciální lepicí pásky (obvykle butylkaučukové) a tmely dodávané výrobcem parozábrany nebo specializovaným dodavatelem.

Parozábrana funguje zároveň jako vzduchotěsnící vrstva, která je důležitá zejména u nízkoenergetických a pasivních domů.

Izolanty v podkroví

Sedlová střecha a obytné podkroví bývají zdrojem problémů – střešní okna způsobují velké tepelné ztráty v zimě a naopak přehřívání interiéru v létě, podkroví má špatnou tepelnou stabilitu atd.

Technicky výhodnější je ponechat půdu nevytápěnou a provést zateplení podlahy půdy. Tedy zateplit nejvyšší strop domu.

Nepožadujeme-li podlahu půdy plně pochozí, je možné ji zateplit libovolnou měkkou tepelnou izolací − minerální vlnou, dřevovláknitými deskami, lnem, konopím, foukanou drcenou celulózou, ale i slaměnými balíky.

Tepelná izolace podlahy nevytápěné půdy je v místech, která nejsou navštěvována, nemusí proto splňovat žádné požadavky na povrchovou úpravu. Není vystavena ani působení povětrnostních vlivů – jedná se tedy o nejjednodušší a nejlevnější možnost tepelné izolace v domě.

↓ Tepelná izolace nejvyššího stropu / podlahy nevytápěné půdy,
kresba EnvIC, o. s.

↓ Tepelná izolace nejvyššího stropu / podlahy nevytápěné půdy nafoukáním drcené celulózy, foto Ciur, a. s.

Podlaha

Izolovat podlahu podsklepeného domu je poměrně jednoduché – zateplíme strop sklepa. A to buď kontaktním zateplovacím systémem, nebo levneji instalací „podhledu“ pod stropem sklepa, například sádrokartonem a vrstvou měkké tepelné izolace.

Podhled by neměl být utěsněn, aby vodní pára difundující podlahou do sklepa mohla bez problému procházet.

V domě bez podsklepení je třeba stávající podlahy odstranit a vytvořit nové souvrství s tepelnou izolací v podlaze. Když se pokládá hydroizolační vrstva podlahy, měla by již být provedena vodorovná hydroizolace stěn. V případě problémů s vlhkostí v podlaze je vhodné novou podlahu provést s provětrávanou vzduchovou dutinou (pokud je pro ni prostor).

Jak silnou izolaci vyžaduje podlaha na zemině?

↑ Provětrávaná vzduchová mezera pod novou podlahou, kresba EnvIC, o. s.

↑ Provětrávaná vzduchová mezera pod podlahou vytvořená plastovými panely (IPT panely). Podlahu nesou přímo tyto panely, fungují jako hydroizolace a zároveň vytvářejí pod podlahou vzduchovou mezeru, foto Lukáš Balík

Jak větrat

Po výměně oken a celkovém utěsnění domu je dům natolik těsný, že je třeba řešit způsob větrání domu. Lze je řešit různými způsoby:

• rovnotlakým větracím systémem se zpětným získáváním tepla, které vyžaduje vysokou vzduchotěsnost domu,
• podtlakovým větracím systémem bez zpětného získávání tepla,
• případně větráním okny, které je však značně energeticky neúsporné a nedokáže zajistit takovou kvalitu vzduchu jako větrací systém.

Užitečnou pomůckou pro rekonstrukci domu je i kniha Rekonstrukce domu na nízkoenergetický standard, kterou vydalo občanské sdružení EnvIC. Popisuje zateplování všech konstrukcí domu podle doporučení českých norem.

Každý způsob zateplení je přehledně zobrazen názornou ilustraci a údaji o síle tepelné izolace. Všechny příklady v publikaci byly posouzeny tepelně-technickými výpočty na prostup tepla a difúzi vodní páry a odpovídají normám.

Kniha obsahuje též kapitolu věnovanou materiálům tepelných izolací, jejich technickým parametrům, a kapitolu s výčtem zdrojů tepla a větracích systémů včetně schémat zapojení do topné soustavy.

Více informací o publikaci.

Autor Václav Šváb.