Mnozí současní stavebníci kvůli cenám energií zcela pochopitelně usilují o to, aby dům svou konstrukcí i zařízením šetřil provozní výdaje za vytápění a ohřev vody. Jinými slovy, aby dosáhl aspoň na tzv. nízkoenergetický nebo lépe na pasivní standard.

Takové domy se vyznačují velmi nízkou spotřebou energie na vytápění a v ideálním případně i minimální spotřebou energie na ohřev teplé vody a provoz dalších spotřebičů.

Navíc, pokud pro stavbu domu například využijeme přírodní materiály, dům doplníme systémem pro zachytávání a využití dešťové vody, pořídíme kořenovou čistírnu odpadních vod, získáme dům velmi šetrný k životnímu prostředí a lidskému zdraví — ekodům.

  • Které materiály pro stavbu takového typu domu vybírat?
  • Které konstrukční systémy a tepelně izolační materiály kombinovat?
  • Co se hodí pro masivní zděné stavby, lehké i masivní dřevostavby, pro masivní stavby vystavěné pomocí tzv. ztraceného bednění, aby dům splnil požadavky nízkoenergetického nebo pasivního standardu?

Díky promyšlenému projektu budou všechny části domu spolupracovat a tvořit fungující celek.

Nový dům nemůžeme stavět libovolným způsobem a pak dodatečně k němu vybrat libovolnou tepelnou izolaci.

Ať už stavíme svépomocí nebo stavbu zadáme firmě, musíme mít celý dům pečlivě promyšlen tak, aby jeho projekt mohl obsahovat všechny důležité části a řešení.

Principy stavebních řešení úsporného domu

Při promýšlení stavby energeticky úsporného domu bychom měli vycházet z hlavních zásad používaných při projektování nízkoenergetických a pasivních domů:

Dům by měl mít co nejjednodušší a co nejkompaktnější tvar.

To rozhodně neznamená, že dům musí být kostka. Je však třeba se vyhnout různým složitým přístavbám, výklenkům, arkýřům apod. Dům s jednoduchými elegantními tvary je energeticky úspornější. A rovněž hezčí.

Na pozemku má fasáda s největší plochou směřovat na jih.

Od jihu by též dům měl být minimálně stíněn — pokud je to možné. Největší plocha oken bude na jižní fasádě, co nejmenší plocha oken naopak na fasádě severní. Prostřednictvím oken bude moci Slunce interiér v zimě přitápět.

Pro dosažení standardu pasivního domu je nutný větrací systém se zpětným získáváním tepla z vyvětrávaného vzduchu. Bez tohoto zařízení jsou tepelné ztráty klasickým větráním tak velké, že velmi nízké spotřeby energie nelze dosáhnout.

Na severní fasádu v zimě slunce nesvítí nikdy a okna na severu představují výhradně tepelné ztráty. Na jihu díky ohřevu interiéru Sluncem přinášejí okna tepelné zisky.

V jižní části domu budou situovány teplejší obytné místnosti (obývací pokoj, jídelna, dětský pokoj), v severní části pak chladnější chodby, schodiště, technická místnost.

V letním období je třeba okna stínit — například přesahem střechy nebo žaluziemi.

Dům musí být výborně tepelně izolován.

V nejlepším případě mají být všechny vnější plochy dobře „zabaleny“ do tepelné izolace a okna by dům měl mít nadstandardně kvalitní — trojskla s tepelně izolovanými rámy nebo okna typu Heat Mirror.

Plášť domu by měl být maximálně vzduchotěsný, aby teplý vzduch z interiéru neunikal ven a aby větrací systém, pokud ho použijeme, pracoval maximálně efektivně.

Zdroj tepla a topná soustava má být projektována na míru.

Musí být vybrána a dimenzována přesně pro náš dům a být pružně regulovatelná.

Z čeho stavět a čím zateplovat

Známe-li hlavní zásady navrhování energeticky úsporné stavby, můžeme začít vybírat konstrukční systém svého domu — z čeho bude postaven a čím bude vhodně tepelně izolován.

Masivní zděná stavba s vnější tepelnou izolací

Nosná konstrukce těchto domů je masivní a velmi dobře akumuluje teplo, ale tepelně neizoluje. Proto se kompletně z vnější strany obalí tepelnou izolací.

Při této kombinaci se otevírá široké spektrum možností, které stavební materiály vybírat — cihly z nepálené hlíny, vápenopískové cihly i třeba beton a tepelnou izolaci v nejrůznější podobě od netradiční slámy přes konopí až po klasiku — polystyren nebo minerální vlnu. Stavebníci tady mají volné pole působnosti, mohou i vymýšlet nová a neobvyklá řešení. Ta je však třeba předem ověřit tepelně-technickým výpočtem.

Materiálem nosné konstrukce mohou být:

  • nepálené i pálené plné cihly,
  • vápenopískové cihly,
  • betonové tvarovky i železobeton.

Jako vnější tepelnou izolaci lze použít:

  • tuhé desky z konopí, vláken ze dřeva, rákosu, korku, minerální vlny, polystyrenu, polyuretanu,
  • slaměné balíky,
  • měkké desky (obvykle v roštu) z konopí, lnu, vláken ze dřeva, minerální vlny,
  • výplň z drcené celulózy (v roštu s úpravou proti sesedání).

Měkká izolace je z vnější strany doplněna provětrávanou mezerou nebo difúzně propustným záklopem.

Výhodou masivních zděných staveb je jejich výborná schopnost akumulovat teplo a jednoduchost provedení — není třeba složitě provádět parozábrany nebo parobrzdy jako v případě lehkých dřevostaveb.

Nevýhodou je menší šetrnost k životnímu prostředí — při výrobě stavebních prvků a během stavby se spotřebuje více energie.

Pórobetonové tvárnice ani pórovité cihly nejsou pro nízkoenergetické a pasivní domy příliš vhodné. Spojují funkci nosnou, tepelněakumulační i tepelněizolační v jednom stavebním materiálu. Tyto funkce pak nejsou schopny plnit ideálně pro potřeby nízkoenergetických a pasivních domů.

Lehká dřevostavba

Jedná se o nejčastěji používaný konstrukční systém staveb ze dřeva v Česku.

Nosnou konstrukci tvoří:

  • dřevěné trámky či profily.

Prostor mezi nosnými prvky je vyplněn obvykle vláknitou tepelnou izolací. Princip je tedy podobný jako u klasické střechy s dřevěným krovem — nosnými prvky jsou zde krokve a prostor mezi nimi je vyplněn tepelnou izolací.

Stěny a střechy lehkých dřevostaveb je vhodné navrhovat jako difúzně propustné pro vodní páru.

Skladba stěny

Parobrzda omezuje průnik vodní páry z interiéru do stěny. Bez ní by pára kondenzovala a způsobovala stavební poruchy. Parobrzda zároveň tvoří vzduchotěsnící vrstvu domu. Musí být proto ve spojích pečlivě spojena a těsně slepena.

Ze strany interiéru jsou ve stěně:

  • parobrzda — obvykle OSB deska (z dřevních štěpek a pryskyřičného lepidla),
  • tepelná izolace.

Z vnější strany stěny je

  • difúzně propustný záklop (např. tuhá dřevovláknitá deska) nebo provětrávaná fasáda.

Jako tepelnou izolaci lze použít:

Pozor: Často používané řešení — kdy z vnější strany stěny je málo propustná vrstva (OSB deska, polystyren) — vyžaduje dokonalé provedení interiérové parozábrany, která musí po dobu životnosti stavby zůstat zcela neporušena. I malý otvor či netěsnost zaviní kondenzaci vodní páry a závady.

Nosná konstrukce může být postavena a doplněna izolací přímo na stavbě, případně může být konstrukce z prefabrikovaných panelů, z nichž se stavba složí na staveništi.

Výhodou lehkých dřevostaveb je jejich šetrnost k životnímu prostředí (na jejich stavbu se spotřebuje nejméně energie).

Nevýhodou je malá schopnost akumulovat teplo a složitost provedení — nutnost pečlivého spojení a přelepení parobrzd a jejich napojení na ostatní konstrukce. Otázkou je trvanlivost těchto lepených spojů.

Masivní dřevostavba

Nosnou konstrukci tvoří:

  • panely ze dřeva, které jsou vyráběny z prken lepených ve vrstvách na sebe a ořezávány do požadovaných rozměrů.

Přímo na stavbě je z panelů skládána nosná konstrukce domu, která je z vnější strany opatřena tepelnou izolací.

Jako tepelnou izolaci lze použít:

  • tuhé desky z konopí, vláken ze dřeva, rákosu, korku, minerální vlny,
  • slaměné balíky,
  • měkké desky (obvykle v roštu) z konopí, lnu, vláken ze dřeva, minerální vlny,
  • výplň z drcené celulózy (v roštu s úpravou proti sesedání).

Měkká izolace je doplněna provětrávanou mezerou nebo difúzně propustným záklopem.

Výhodou těchto masivních dřevostaveb je jednoduchost provedení nosné konstrukce — skládání přímo na stavbě z dřevěných panelů. Oproti lehkým dřevostavbám odpadají celoplošné parozábrany nebo parobrzdy — přelepovat (pro zajištění parotěsnosti a vzduchotěsnosti) je třeba pouze spoje dřevěných panelů. Masivní dřevostavby též lépe akumulují teplo než lehké dřevostavby.

Systém ztraceného bednění

Při použití tohoto systému je nejprve postaveno bednění

  • z vnějšího tepelného izolantu
  • a vnitřního deskového obkladu (případně též z tepelného izolantu menší tloušťky).

Betonová nosná stěna

Mezi vnější izolací a vnitřní deskou je mezera určená pro nosnou stěnu. Izolace a vnitřní deska jsou spojeny obvykle plastovými spojkami, které zároveň vymezují šířku mezery pro nosnou stěnu.

Do mezery je následně nalit beton, který po vytvrdnutí tvoří masivní nosnou stěnu. Bednění zůstává součástí stavby — odtud název ztracené bednění.
Výhodou systémů ztraceného bednění je jednoduchost provedení a určitá modulárnost řešení.

Střechy

Střechy staveb v uvedených konstrukčních systémech mohou být provedeny ve stejném systému jako obvodové stěny. Například masivní zděnou stavbu zastřeší masivní zděná střecha, lehkou dřevostavbu zase lehká střecha s dřevěným krovem. Často se však u masivních zděných staveb používá klasická lehká střecha s dřevěným krovem.

Základy

Tepelná izolace základů by v ideálním případě měla procházet souvisle pod celou základovou deskou domu. To lze řešit tak, že základová deska je na vrstvě drceného pěnoskla nebo vrstvě extrudovaného polystyrenu.

Projekt a stavba

Poté, co máme rozmyšleny své požadavky na dům, na dosažitelný energetický standard a konstrukční systém, který nám nejvíce vyhovuje, měli bychom navštívit projektanta, aby naše představy zpracoval do projektu.

S hotovým projektem je možné začít hledat firmu, která stavbu domu zrealizuje. Je třeba vybrat takovou, která má se stavbou nízkoenergetických nebo pasivních domů zkušenosti.

Kontrola vzduchotěsnosti a tepelných mostů

Pracovníci firmy musí znát požadavky kladené na nízkoenergetické a pasivní domy, musí znát technické parametry, jako je měrná potřeba tepla na vytápění, vzduchotěsnost domu a jak se zajišťuje a měří.

Jedním z nástrojů kontroly kvality provedení domu je pro stavebníka test vzduchotěsnosti. Odhalí kvalitu provedení vzduchotěsnících vrstev a parozábran nebo parobrzd.

Pokud je z rozhovoru zřejmé, že v těchto věcech nemají jasno nebo nejsou schopni doložit alespoň nějaké reference, je nutné hledat firmu jinou.

Ve smlouvě s firmou by měla být deklarována nejvyšší přípustná hodnota průvzdušnosti stavby (max. 0,6 h-1 pro pasivní a max. 1,5 h-1 pro nízkoenergetické domy).

Při testu vzduchotěsnosti se ventilátorem umístěným obvykle ve dveřích vytvoří v domě podtlak, díky kterému je možné měřit průnik vzduchu z venku netěsnostmi, a stanovit tak celkovou míru vzduchotěsnosti domu.

Dalším nástrojem je termovizní snímek, který pomůže odhalit tepelné mosty a vazby, nekvalitní okna nebo poruchy vzduchotěsnící vrstvy (v kombinaci s testem vzduchotěsnosti).

Stavba ekodomů je vysoce odbornou činností s velkým důrazem na znalosti a preciznost provedení. Pokud si stavebník na tuto výzvu troufá, může některé stavební práce nebo i jejich většinu provést svépomocí. Zejména v České republice, kde jsou stavební práce značně předražené a kvalita provedení cenám ani zdaleka neodpovídá, je stavba svépomocí často jediným řešením.

Konkrétní rady pro stavbu ekodomu, výběr tepelných izolací, úspory energií a také k případnému využití dotačních výzev poskytnou informační, poradenská a vzdělávací centra sítě EnvIC, poradenské centrum Plzeň: ic.plzen@envic.cz, tel. 377 220 323.

V takovém případě je třeba začít znovu „chodit do školy“ — nastudovat si principy, stavební postupy, navštěvovat již realizované domy.

Od firmy si obvykle necháme provést základy stavby a hrubou stavbu včetně tesařských prací, dále pak osazení oken. Tepelné izolace, parozábrany nebo parobrzdy, těsnění prostupů instalací, omítky a dokončovací práce lze provádět svépomocí.

Možnost dotace

Aktuální informace pro získání příležitostné dotace na pasivní dům v rámci tzv. dotačních výzev zveřejňuje web programu Nová zelená úsporám.

Tabulky

Měrná roční potřeba tepla na vytápění jednotlivých energetických standardů domů

Typ domu

Měrná roční potřeba tepla na vytápění

Starší výstavba

cca 150—250 kWh/m² za rok

Současné novostavby

cca 80—150 kWh/m² za rok

Nízkoenergetický dům

max. 50 kWh/m² za rok

Pasivní dům

max. 15 (respektive 20*) kWh /m² za rok

Vynásobíme-li měrnou potřebu tepla vytápěnou podlahovou plochou domu, zjistíme, kolik tepla potřebuje dům za rok.

* Navržená max. měrná potřeba tepla na vytápění pasivního domu na úrovni 15 kWh /m² za rok pochází ze zahraničí. V České repulice je kvůli horším klimatickým podmínkám obtížnější této hodnoty dosáhnout, proto je v české normě uvedena pro rodinné domy méně přísná hodnota max. 20 kWh/m² za rok. Přísnějších 15 kWh/m² za rok je pouze doporučeno.

U bytových domů zůstává požadavek na max. 15 kWh/m² za rok zachován z důvodu jednoduššího dosahování této hodnoty u bytových domů.

Nízkoenergetický dům, doporučené tepelněizolační vlastnosti jednotlivých konstrukcí

Konstrukce

Součinitel prostupu tepla U (W/m².K)

Přibližná tloušťka tepelné izolace obvyklých parametrů (cm)

Obvodová stěna

0,17—0,19

22—25

Střecha plochá a šikmá

0,11—0,12

35—40

Podlaha přilehlá k zemině

0,2—0,23

18—20

Okno

0,8—0,9

-

Hodnoty U v tabulce odpovídají 2/3—3/4 hodnot doporučených normou ČSN 73 0540

Nízkoenergetický dům, další požadavky

Vzduchotěsnost obálky budovy

n50 ≤ 1,5 h-1

Účinnost zpětného získávání tepla (větrání)

η ≥ 75 %

Pasivní dům, doporučené tepelněizolační vlastnosti jednotlivých konstrukcí

Konstrukce

Součinitel prostupu tepla U (W/m².K)

Přibližná tloušťka tepelné izolace obvyklých parametrů (cm)

Obvodová stěna

0,15

30

Střecha plochá a šikmá

0,10

40—50

Podlaha přilehlá k zemině

0,20

20

Okno

0,6

-

Okna by měla mít celkovou energetickou propustnost solárního záření g ≥ 0,5.

Pasivní dům, další požadavky

Vzduchotěsnost obálky budovy

n50 ≤ 0,6 h-1

Účinnost zpětného získávání tepla (větrání)

η ≥ 75 %

Potřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů

PEA ≤ 60 kWh/m² za rok