Trh nabízí stále nové a vylepšené laky a nátěrové hmoty. Není snadné si správně vybrat ty, které právě potřebujeme. Tím víc si pak ceníme odborné rady prodavače, jenž umí vysvětlit rozdíly mezi výrobky a doporučit nejvhodnější. Následující tipy vám také pomohou ujasnit si čím, co a jak natírat − v exteriéru.
Natíráme stará okna
Máme stará dřevěná okna, původní barva se odlupuje, dřevo trpí, ale jinak je dobré. Co s tím? Nejlepší je kompletní obnova nátěru, i když vyžaduje dost práce. Kdybychom okna jen tak přetřeli, budeme to muset za rok či dva dělat znovu. Je-li to možné, u křídel vyrýpáme sklenářský tmel, vyndáme skla a poté odstraníme starý nátěr. Tím máme zaručeno, že novou barvou skutečně natřeme celý rám.
Pokud skla z nějakých důvodů vyndat nelze, postupujeme při odstraňování starého nátěru opatrně a raději použijeme takzvaný odstraňovač starých nátěrů, tedy hmotu, kterou na rám naneseme, necháme působit a poté ji setřeme. Účinnější je horkovzdušná opalovací pistole.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Poté dřevo přebrousíme, začistíme a ošetříme napouštěcí fermeží nebo lazurovacím lakem, který zasychá rychleji než fermeže. Pro druhou fázi použijeme základní barvu na dřevo a vrchní nátěr, a to nejlépe ve dvou vrstvách.
Rizika při odstraňování
Při opalování starého nátěru letlampou či elektrickou horkovzdušnou pistolí dáváme pozor na odletující kousky barvy; jsou totiž pěkně rozpálené a mohly by nás popálit nebo poškodit okolní předměty.
obrázek z archivu ireceptar.cz
U hodně starých nátěrů hrozí, že obsahují olovo. Ty je lepší odstranit chemicky nebo broušením, abychom se nenadýchali jedovatých zplodin.
Používáme-li letlampu, musíme s ní stále pohybovat, jinak dřevo spálíme.
Obnovujeme původní barvu
Jestliže se venkovní emailový nátěr dřeva neloupe, ani nepraská, ale my ho přesto chceme obnovit, protože je zašlý, povrch očistíme, přebrousíme brusným papírem s hrubostí od č. 180 výše, umyjeme, necháme oschnout a natřeme emailem nebo alkyduretanovou barvou.
Budeme-li měnit odstín, zejména světlejší na původní tmavší, dřevo natřeme několikrát, ale může to mít vliv na kvalitu – silnější vrstva by mohla časem praskat a odlupovat se.
Kov chce své
I když toho moderní barvy hodně zvládnou, stále platí, že na kov nejdříve použijeme základní barvu a pak teprve vrchní lak.
Starou omítku nejprve otestujte
Chceme nově natřít starší venkovní omítku? Nejdříve zkusíme, jak drží původní nátěr – vezmeme suchý černý hadr a plochu jím na několika místech ošoupeme. Pokud je na hadru práškový otěr, musíme plochu očistit suchým kartáčem a poté ji napustit stabilizačním roztokem.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Je-li fasáda v pořádku, omyjeme ji tlakovou vodou, nejlépe pomocí speciálního tlakovacího ostřikovače, potom ji napustíme penetrací, bezbarvou nebo bílou, a nakonec použijeme dvě vrstvy vrchního nátěru. Nejvhodnější je takový, který je omyvatelný, odpuzuje vodu a propouští páru.
Na cihly s rozmyslem
Máme čistou nenahozenou cihlovou zeď a chceme ji natřít vhodnou barvou, aby to vypadalo pěkně. Měly bychom si to dobře promyslet, protože pokud už cihly jednou natřeme, nepodaří se nám v budoucnu vrátit jim původní přírodní barvu.
Pozor na nečistoty
Při natírání neomítnutého cihlového zdiva nebo vnější starší omítky namáčíme štětec či váleček do menšího množství barvy (odlijeme si část z hlavní nádoby). Může se totiž stát, že při namáčení zaneseme do barvy nečistoty ze stěny. Barva v hlavní nádobě zůstane díky jednoduchému opatření čistá.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Škraloup v plechovce
U syntetických a olejových barev, které už někdy byly otevřené a které jsme nějaký čas nepoužívali, se na hladině objeví škraloup. Nesnažíme se ho do barvy rozmíchat, protože se nám to stejně nepodaří dokonale a hrudky by nám znehodnotily nátěr. Raději škraloup odřízneme, vyjmeme, necháme odkapat a poté vyhodíme.
Alobal proti škraloupu
Barva v již otevřené plechovce reaguje s kyslíkem a po čase může na povrchu vzniknout škraloup. Do jisté míry tomu lze zabránit. Z alobalu vystřihneme kotouček o stejném průměru, jaký má vnitřek plechovky, položíme ho na hladinu a těsně před uzavřením plechovky dovnitř vyfoukneme vzduch z plic. Vydechnutý oxid uhličitý totiž vytlačí alespoň část kyslíku, který by jinak zůstal uvnitř.
Co se žmolky
Máme v barvě žmolky a nechceme ji cedit? Vezmeme pletivo proti hmyzu, vystřihneme z něj kotouček o stejném průměru, jaký má vnitřek plechovky, položíme ho na hladinu a hůlkami ho opatrně tlačíme ke dnu. Pletivo s sebou vezme i žmolky.
S ředěním opatrně
Moderní syntetické a nitrocelulózové barvy ve většině případů není třeba ředit. Pokud nás k tomu okolnosti donutí, pak bychom měli vybrat to správné ředidlo. Ne každá barva totiž snese každé ředidlo!
obrázek z archivu ireceptar.cz
Čím víc je barva zředěná, tím víc ztrácí lesk, je méně odolná a pění.
Barvu ředíme pozvolna a za stálého míchání. Pro štětec nebo váleček ředíme méně, pro stříkací pistoli více – někdy musíme přidat tolik ředidla, že se objem nátěrové hmoty zvýší o 15 až 25 %.
Transparentní
Transparentní, čili průhledné barvy vytvářejí film, který je bezbarvý, nebo je odbarvený rozpuštěným barvivem, nicméně i tak je skrz něj vidět původní podklad, a to buď zcela zřetelně, nebo zastřeně. Jde především o laky, lazury, napouštědla, napouštěcí fermeže a emulze.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Alkydová
O některých barvách hovoříme jako o alkydových. Znamená to, že obsahují syntetické polyesterové pryskyřice, které barvám dodávají určité vlastnosti. Hodí se jak pro exteriérové, tak pro interiérové nátěry.
Pro jednobarevný nátěr
Objevili jsme v dílně několik zapomenutých plechovek stejné barvy, chceme postupně natřít větší plochu, ale bojíme se, aby měl obsah všech plechovek stejný odstín? Barvu z plechovek nalijeme do jedné větší nádoby, kde ji rozmícháme, a potom se pustíme do natírání.
Optimální prostředí
Suchý podklad, nejvýše 75 % relativní vlhkosti vzduchu a teplota 20 až 25 °C. Čím nižší teploty, tím pomaleji barvy schnou. Při vyšších teplotách nám zase naopak může rychlé zasychání některých barev vadit, protože nestačíme napojovat jednotlivé tahy.
S čím na plechové střechy
Polyuretanové rozpouštědlové barvy na kov jsou tvrdé, pružné, houževnaté a dobře odolávají chemikáliím a povětrnostním vlivům, proto jsou vhodné i na pozinkované plechy střech. Ať už si vybereme jakoukoliv barvu, před natíráním musíme střechu odmastit – stačí ji umýt vodou se saponátem, spláchnout a nechat uschnout.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Pereme štětce
Pro natírání olejovými barvami použijeme štětec z přírodních štětin, pro natírání latexem (a podobnými barvami) štětec se syntetickými štětinami.
- Štětec od olejových barev namočíme do ředidla, počkáme, až se barva rozpustí, pak jej vytřepáme a nakonec dosucha vytřeme hadrem.
- Štětec od latexu důkladně vypereme v mýdlové vodě, opláchneme a kapky vytřepáme.
Když štětce nevymýváme
Jestliže lakování přerušíme (třeba na celý den) a nechceme přitom vymývat štětec, můžeme ho nechat v ředidle. Musíme ovšem zajistit, aby se štětiny nedotýkaly dna, kde se usazuje barva – nalijeme tedy ředidlo do nádobky a ve vhodném víčku vyřízneme otvor ve tvaru X, do něhož zasuneme rukojeť štětce.
Ruce od barev
Potřísnili jsme si ruce barvou? Žádný problém. Na ruce si stříkneme olej ve spreji, rozetřeme ho, ruce si promneme, opláchneme teplou vodou, poté si je umyjeme mýdlem běžným způsobem a na závěr ošetříme krémem.
Utěsněné víčko
Než po práci plechovku uložíme, na chvíli ji uzavřenou otočíme dnem vzhůru, čímž se víčko utěsní víc, než kdybychom je jenom zamáčkli dlaní.
Barva do skleničky
Menší množství barvy vydrží déle, když ji přelijeme do skleničky se šroubovacím víčkem; a ještě déle, když skleničku vyplní až k víčku.
Lepší je bezvětří
Když venku hodně fouká, raději natírání odložíme. Barva sice dobře schne, ale vítr na ni přináší různé nečistoty, které pak už v barvě zůstanou.
foto Shutterstock
