Dřevěné rámy fotkám sluší. Fotograf je vyrábí z dubu i starých latí
21. 2. 2017

Dřevěné rámy fotkám sluší. Fotograf je vyrábí z dubu i starých latí

Mohlo skončit v kamnech, místo toho dostalo druhou šanci a zdobí obydlí, jak to jen dřevo dovede. Díky Martinu Hlaváčkovi z Miletína rámuje fotografie a obrazy, vzpomínky i sny.

„Když porazím strom, chci jeho dřevo využít co nejlépe. To, které může sloužit jako nábytek nebo zarámovat fotografii, přece nestopím. Dřevo z dubového pařezu se kroutí a díky tomu má krásnou kresbu a také jeho barvy jsou zajímavější, než má dřevo kmene. Na nábytek ho využít nelze, ale malé lišty na rám z něj vyrobit můžu. V rámu je pak skládám tak, aby se k sobě kresbou hodily. Každá lišta je jiná a hledání budoucí podoby rámu mě ohromně baví,“ říká Martin Hlaváček, fotograf z Miletína.

Detal dubového rámu

Jak to všechno začalo?

Martin Hlaváček, fotograf z Miletína„Zjistil jsem, že zákazníci si pěkné fotky, které si u mě nechali udělat, doma klidně lepí na stěny izolepou. Když jsem je hned v ateliéru zarámoval, byli spokojenější a já též. A časem mě to inspirovalo k vyrábění vlastních rámů. Když k fotografii vytvořím rám na míru, vím, že budou v souladu. Rám má fotografii nebo obraz podtrhnout, ale ne zastínit. A přírodní dřevo, které mám nejraději, se hodí téměř k jakékoli fotografii i interiéru. Se dřevem jsem odmala pracoval, leccos jsem odkoukal, naučil se v rodině. A to, co mě nikdo neukázal, jsem se naučil sám. Třeba pracovat s hoblíkem - trvalo rok, než jsem byl s výsledkem spokojený, ale podařilo se. Dřevo musí být vysušené na 8 %, aby už nijak neměnilo tvar. Nejtěžší je nařezat přesné úhly 45°, aby k sobě lišty v rozích rámu dokonale přiléhaly. Řežu je na běžné stolní truhlářské pile. Ovšem když potřebuju více rámů najednou, připraví mi základní materiál kamarád na pile čtyřstrance. Pak už jen vyfrézuji polodrážky a řežu jednotlivé lišty na vhodnou délku.“   

Sklo a pasparta se speciální pistolkou upevňují do připravených polodrážek

Přirozeně krásné rámy

Rámy, které fotograf vyrábí, nejsou jedinečné jen zvenku. Kompletuje je tradiční metodou, kterou dnes ve výrobě už téměř nikdo nepoužívá. Lišty spojuje dřevěnými čepy. Oválné otvory pro čepy vytvoří speciální frézou, čepy do nich vsune. A vzniknou poctivé, masivní čepované rámy, jaké visívaly ve venkovských staveních. A konečná úprava? Světlejšímu jasanovému dřevu prospěje mírné ztmavení mořidlem. Dubové je tmavé samo o sobě, proto ho originální rámař Díky kování v rozích se ani těžké rámy časem neprohnoumoří opatrně - i bezbarvé mořidlo dřevo trochu ztmaví stejně jako olej. Dřevo lze ošetřit i barevnými voskovými oleji, mohou se hodit k interiéru nebo k fotografii. Ale přirozenou krásu dřeva nejlépe zachová speciální olej: vynikne struktura a povrch je hebký i přívětivý. Velké rámy Martin Hlaváček opatřuje speciálním kováním v rozích, protože dubový rám se sklem je těžký a není dobré, aby visel jen na jednom oku. Díky kování je zavěšený za oba rohy a neprohne se ani za mnoho let.  

Rámy na míru fotografiím sluší

Duby jsou tu doma

Martin Hlaváček prošel Vyšší odbornou školou Vodního hospodářství a ekologie. O stromech něco ví a o to více si jejich darů váží. Příliš ho netěší, že je dřevo stále dostupnější a levnější, což je důsledkem toho, že hodně stromů umírá. „Smrčiny a bory se vysazují na místa, kam vůbec nepatří, a pak není divu, že když přijdou výkyvy počasí, sucho a horko, nepřežijí. Stále se však vysazují do oblastí, kde by se mnohem lépe dařilo dubům a dalším listnáčům.

V našem kraji dosud rostou nádherné duby, přesto by měly dostat větší prostor. Nechápu, proč někdo touží do krbu přikládat jen obří dubová polena a ostatními druhy stromů pohrdá – dubové dřevo, které lze opracovat, je přece škoda pálit. Strom by se měl využít dobře. Dřív, když stářím seschla vysoká hruška, sedlák z ní vyrobil postel a větvemi topil celou zimu. Pravda, z ovocných zákrsků, které žijí jen pár let, si nevyrobíte nic. A dokonce místo v kamnech hoří kolikrát úplně zbytečně v hromadách za obcemi,“ kroutí hlavou Martin Hlaváček. I když dřevo na topení také potřebuje, pokud ho může využít jinak, rád mu dává druhou šanci.

Stolička vyrobená ze starých střešních latí

Nový život starých latí

„Přímo před mým ateliérem jednou ležela hromada střešních latí. Díky předčasné výměně střechy nebyly staré ani dvacet let. Stačilo z nich vytahat dva a půl kbelíku hřebíků a hned je čekal zajímavější osud než cesta do pece. Nejsou přesně rovné, jsou popraskané, plné suků, ale když jsem některé z nich vyhladil a ošetřil, získaly jedinečné kouzlo.“ Ze starých latí tak vznikly nejen originální rámy, ale také stolečky, stoličky, malířské stojany a další drobnější nábytek a doplňky.

Jak vidno, fotografa Martina Hlaváčka práce se dřevem baví, věnujete se jí s láskou, trpělivostí i fantazií a na jeho výrobcích je to znát.

Foto: www.martinhlavacek.com

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvamínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS