Složení štědrovečerní večeře se mění, staré recepty nahrazují ty současnější a každá rodina dodržuje jiné obyčeje u společného stolu. Tradice se dochovaly z dob, kdy se věřilo, že tajemný Štědrý den i večer má zvláštní moc a prováděním různých magických úkonů zajistí štěstí a zdraví členům rodiny, bohatou úrodu a prospívající dobytek. Jak vlastně vypadaly Vánoce dříve a jaké rituály prováděli naši předci?

Půst končil s první hvězdou

Na Štědrý den se dodržoval půst, kdo vydržel až do večera, uviděl zlaté prasátko, které mělo přinést hojnou a dobrou úrodu na celý příští rok. Vše se ale už od rána chystalo na večerní hodokvas. Vařila se hrachová nebo čočková polévka, pučálka (jídlo z naklíčeného hrachu), muzika (ovocná polévka, kompot ze sušeného ovoce a koření), kroupový kuba s houbami a česnekem nebo hubník.

Kapra byste však hledali marně, ryby se na stolech našich předků v tento den prakticky nevyskytovaly, patřily totiž mezi postní jídla. Kapr se na talíři usídlil až později, během 19. a 20. století.

Na stůl se připravovala také kaše, kukuřičná nebo krupičná oslazená medem nebo ovocem. Základem štědrovečerní hostiny byly tedy polévky, luštěninová jídla a kaše, několik dní předem se napekl bílý chléb a vánočky. Když se na obloze objevila první hvězdička, půst skončil a zasedlo se k slavnostně prostřenému stolu.

Stůl s ošatkami a řetězem

Slavnostní stůl se prostíral pro sudý počet osob, když byl počet členů domácnosti lichý, prostřel se jeden talíř prázdný. Podle lidové pověry chodí smrt těsně před večeří obhlížet stoly a kde by napočítala lichý počet talířů, tam by se v následujícím roce pro někoho vrátila. Někdy se také talíř navíc přidával pro náhodného kolemjdoucího nebo jako vzpomínka na ty, kdo už ke společné tabuli nezasednou. Samotný stůl se pak obtočil řetězem nebo provazem, mělo to chránit stáda dobytka před šelmami, majetek před zloději a také zajišťovat soudržnost rodiny po celý rok.

Na roh stolu se kladla ošatka s chlebem, aby měla rodina po celý rok do úst, na jiný pak miska se vzorky úrody, aby i do budoucna pole dala mnoho plodin. Na třetí roh se dávaly peníze, slibující blahobyt, a na poslední miska se zbytky jídla pro dobytek a drůbež. Od stolu se nesměl nikdo zvednou, dokud všichni nedojedli, jinak se věřilo, že by se příští rok rodina nesešla celá.

Na každého pamatovali

Večeře se zahajovala společnou modlitbou a vzpomínkou na vše, co minulý rok přinesl. Nejprve přišel na talíř hrách, protože klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Hospodyně odebrala z mísy hrachu po lžíci pro každé z domácích zvířat, potom si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Dalším chodem byla polévka pro sílu, následovala čočka, aby byly peníze, potom kuba a masitý pokrm. Tam, kde měli kapra si schovali lesklé šupiny, aby jim přinesly v příštím roce peníze.

Jako dezert se po štědrovečerní večeři servírovala vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, pivo, víno či pálenka pro dobré trávení. Kosti se odkládaly zvlášť a po večeři se zakopávaly pod ovocné stromy, aby příští rok byla zase úroda a zbytky večeře se rozdělili mezi dobytek.

Na každého se pamatovalo, jak praví verše ze známé básně: „Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, cože komu dobrého neseš na památku? Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce; kohoutovi česneku, hrachu jeho družce. Ovocnému stromoví od večeře kosti a zlatoušky na stěnu tomu, kdo se postí“. (K. J. Erben, Štědrý večer)

Vánoční stromek je novodobá záležitost

Po večeři zazvonil zvoneček a hospodář přinesl do světnice nazdobený stromeček, ověšený jablíčky, ořechy, cukrovím a řetězy. Tam, kde stromek neznali, se zdobily jesličky. Vánoční stromek jak ho známe dnes je i tak poměrně novodobou záležitostí.

Historie zdobení stromků má ale dlouhou tradici,

uctívali se pomocí nich božstva už v pohanských dobách. Stromky se také v minulosti zdobily pro mrtvé, lidé totiž věřili, že v určitých dnech mohou vstupovat do světa živých. Pamlsky zavěšené na větvích stromů měly mrtvé nasytit a ti by už nikomu neubližovali. Pozůstatek tohoto rituálu dodržujeme dodnes, od štědrovečerního stolu se nemá vstávat, aby uvolněné místo nezasedla zbloudilá duše. Venkovní živé stromky se ověšovaly dobrotami i pro zvířata, aby měla dostatek potravy též v chladných dnech. Zdobení svíčkami, skleněnými koulemi a barevnými řetězy je až záležitost moderní doby.

Vánoce jsou především svátky klidu a míru, nenechte se strhnout běsněním nad úklidem, balením dárků a pečením cukroví. V první řadě jde vždy o to, strávit hezké chvíle se svou rodinou a nechat se oslovit duchovním poselstvím Vánoc.