Vymezit jednoznačně trvání Velikonoc není jednoduché. Záleží i na tom, zda jste praktikující křesťané. A své by k tomu mohli říci také příznivci pohanských kultů – vždyť křesťanské Velikonoce je v mnohém nahrazují, či si alespoň řadu zvyků „půjčují“. Ostatně, anglické slovíčko pro Velikonoce - Easter, odkazuje podle všeho právě na pohanský původ. Bohyně plodnosti se totiž jmenovala Eostre. Někdo tak slaví tradiční české Velikonoce, někdo čiře křesťanské svátky, a jiní zase vzdávají hold probouzející se přírodě a jaru. A zapomenout nesmíme ani na židovský svátek Pesach. Ten trvá v Izraeli sedm dní, mimo něj osm a letos připadá na 10. až 18. dubna. Připomíná vyjití z egyptského otroctví a není náhodou, že se tomuto svátku dnes říká také židovské velikonoce.

Trvají Velikonoce týden, nebo 50 dní?

Tradiční velikonoční doba se v křesťanském pojetí vztahuje na 50 dní. Jejím vrcholem jsou Letnice, které také mají svůj židovský předobraz. Letos připadají na 4. června. Židé si připomínají předání desek Zákona na hoře Sinaj, křesťané zase seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově nanebevstoupení. Častěji se však tradičními velikonocemi myslí Boží hod velikonoční neboli velikonoční neděle či Zmrtvýchvstání Páně, ke které neodmyslitelně patří Velká noc z Bílé soboty na neděli. Západní křesťané slaví Zmrtvýchvstání první neděli následující po prvním jarním úplňku (kterému tudíž musí předcházet rovnodennost). Tohle pravidlo platí od dob nikajského koncilu, tedy roku 325. Jedinou výjimkou je situace, kdy je jarní úplněk v neděli. To se pak Velikonoce o týden posunou. Mezi Čechy nejoblíbenější velikonoční pondělí tak spadá do intervalu 23. března až 26. dubna.

Pečený beránek býval dřív živý...

K velikonočním svátkům patří hned několik symbolů. Beránek, kterého si dnes s oblibou upečeme, býval dříve skutečným beranem, který se snědl jako připomínka židovského vyjití z Egypta. Křesťané tuhle symboliku zachovali – beránek odkazuje na Ježíše Krista, stejně jako kříž. Na druhou stranu, symbolika kříže tu byla ještě před nejslavnějším ukřižováním v dějinách. Mohlo jít o slunovrat, kdy Slunce zabrousí do souhvězdí Jižního kříže. Pokud jej chcete pozorovat, zřejmě se vám to nepodaří, vidět lze zejména ze severní Afriky.

Vyšlehals mě? Dostaneš ledovou sprchu...

Novodobý kult opět zažívají vajíčka. Jejich barvení také není žádnou novinkou – praktikovalo se již ve starověkém Egyptě či Persii. Používala se výhradně červená barva, jako symbol plodnosti a nového zrození. Vejce přejalo i křesťanství. Červená barva ale již odkazuje na krev, kterou prolil Ježíš. O svátcích nesmí chybět ani pomlázka. Ty nejtlustší bývají spletené až z 24 prutů. Ke koledování patří logicky koledy. Přitom není striktně dáno, kdy se přesně mají říkat. Lokální tradice ženám dovolují odpolední vendetu, kdy mohou muže polívat studenou vodou.

Od Květné neděle po Červené pondělí

  • Tradiční Velikonoce startují Květnou nedělí. Začíná období klidu a očisty. V následujícím týdnu se lidé soustředí na projevování lásky svým bližním a intenzivněji se mají věnovat charitě.
  • Modré pondělí mívaly v oblibě hlavně děti. Začaly jim prázdniny.
  • Šedivé úterý znamenalo velký úklid. Ze všech rohů se vymetly pavučiny.
  • Škaredá středa vzpomíná na den, kdy měl Jidáš zradit Ježíše. V tento den se vymetaly saze z komína. Podle tradice se na Škaredou středu nemá nikdo škaredit, jinak si zkazí všechny středy v roce.
  • Zelený čtvrtek je dnem odpuštění. Smetí se odnášelo z domu, většinou na křižovatky cest, což mělo chránit domy před blechami. Krajinu ovládlo nezvyklé ticho – zvony totiž nezvonily. Říkalo se, že odlétly do Říma. Namísto nich se ke slovu dostaly řehtačky. K večeru se začaly říkat básničky o Jidášovi a později se i jedlo speciální pečivo – jidáše mazané medem.
  • Na Velký pátek platil půst. Výzdoba šla stranou a práce na polích i praní prádla se odkládalo. Mnohde děti stále běhaly s řehtačkami. Ke slovu se dostala voda - vykrápěl se chlév a omývala zvířata i lidé. A samozřejmě, podle legend se na Velký pátek otvírá země a vydává své poklady.
  • Na Bílou sobotu se pečou mazance i beránci, plete se pomlázka a důkladně se zametá. Je také čas k vybílení domku a přípravě vajíček na koledu.
  • Boží hod velikonoční neboli Velká noc určila název „Velikonoce“. Začínají se jíst tradiční jídla, nechybí ani klobásy a nádivky. Je to doba, kdy má být rodina pospolu, bez přátel.
  • Velikonoční, postaru Červené pondělí, má stále podobný průběh. Brzy ráno hoši vyrážejí vyšupat děvčata pomlázkou. Dostanou za to vajíčka.