„Po návratu domů jsem vytáhla stávek, který mi kdysi vyrobil můj šikovný manžel a začala jsem tkát,“ vysvětluje Olga Pikousová, jak vznikala tkaná šála. Na jednom jejím konci je vetkána příznačná silueta pieninských hor Tri koruny, na druhém Červený Kláštor.

Šálu jsem utkala na hřebenovém stávku, jímž jsem provlékla osnovu o 27 nitích, dlouhou asi 2 m, z akrylové příze značky Elian–klasik v odstínu č. 515 (mentolově zelená).

Útek tvořila zejména zelenkavá melírovaná příze Elian–exklusiv a různé zbytky vln v barvě vínové, světle šedé, khaki a černé a růžová mohérová příze.

Prostrkováním vždy asi tří různobarevných přízí naráz coby útku jsem docílila melírového efektu.

Pokud jsem chtěla při tkaní změnit barvu útku, nový útek jsem nenavazovala — v tkanině by uzel nevypadal dobře. Volně jsem přeložila konec jednoho útku přes začátek nového a vše jsem zatkala.

Obrázky na krajích šály jsem vytvořila extra útky, vkládanými do tkaniny navíc mimo stálý průběžný útek.

Odpočítáváním osnovních nití, pod něž jsem zastrkávala extra útek, vznikl vetkávaný obrázek. Je samozřejmě možné si obrázek předem nakreslit třeba na čtverečkovaný papír, já jsem jej však vytvářela „za pochodu“.

Šála se hodí k oblečení v tlumených odstínech, podobně jako je horská příroda po ránu trošku maskována mlhou.

Délka šály bez třásní je asi 115 cm. Vazba je plátnová, to znamená, že zvedáme střídavě sudé a liché osnovní nitě a provlékáme útek, přičemž přirážíme utkanou část pouze tak, aby byla na hotové tkanině přibližně stejně vidět jak osnova, tak útek.

To znamená, že zvedáme střídavě sudé a liché osnovní nitě a provlékáme útek, přičemž přirážíme utkanou část pouze tak, aby byla na hotové tkanině přibližně stejně vidět jak osnova, tak útek.

Osnova je zakončena uzlíky: vždy 4 osnovní nitě do jednoho uzlu. Poslední uzlík spojuje 3 osnovní nitě a přízi útku.

Na závěr jsem opatrně zkrátila třásně nůžkami a odstřihla přebytečné vyčnívající útky.

Foto autorka