Jak si vyrobit stolní vrtačku?

Z rozhovorů se svými známými a nakonec i ze své vlastní zkušenosti vím, že spousta domácích kutilů je vlastníky dnes už téměř nepoužívaných velkých ručních vrtaček. Ty jsou sice stále funkční, ale vzhledem k tomu, že už používáme moderní malé vrtačky se stejným výkonem, naši bývalí pomocníci leží někde v šuplíku.

Napadlo mě takovou vrtačku využít jako stabilní stolní stroj a proto jsem pro ni zhotovil stojan, do kterého je upnutá. Zařízení se skládá ze základny, sloupku a pohyblivého upínacího zařízení pro upnutí vrtačky. Základna je zhotovena z válcového účka (300x440x100 mm), v jehož horní rovné ploše je vyvrtán otvor pro sloupek (Ø 48 mm). Celá plocha účka, která slouží jako pracovní stůl, je osoustružena  nebo srovnána frézováním. Ve spodní otevřené části účka je přivařen pásek plechu (síla 5 mm, délka 100 mm). Otvor pro sloupek je provrtán i přes tento díl. Tím máme zaručenou přesnost uchycení sloupku a jeho kolmost k základně. Sloupek je tvořen kulatinou (Ø 48 mm, délka 750 mm) – je možné použít i trubku se silnou stěnou. Sloupek je do základny upevněn přivařením bodově na několika místech. Pouzdro vrtačky zajišťují pevný a pohyblivý díl, vratná pružina a páka posouvající vrtačku do záběru. Posuvný díl, ve kterém je upevněna vrtačka, je svařen ze dvou pouzder z trubky (Ø 47 mm, 8x Ø 58x50 mm), které jsou zavařeny do spojovacího dílu z úhelníků 30x30x370 mm. Ve spodní třetině těchto úhelníků je navařena rozpěrka a účka 60x100 mm a na ní nosič vrtačky tvořený rozříznutou trubkou, jež má vnitřní průměr upraven podle upínacího průměru vrtačky. V místě rozříznutí upínací trubky jsou přivařeny dvě matice M12. Z jedné je odvrtán závit tak, aby jí volně prošel spojovací šroub M12. Tento šroub po vložení vrtačky utáhneme a tím zajistíme její pevné spojení s posunem.

Podobným způsobem je vytvořena objímka pevné části posunu vrtačky. Ta nám zajišťuje správnou polohu posunu na sloupku. Tvoří ho opět objímka z rozříznuté trubky (Ø47,8x Ø 58x30 mm). NA trubku opět navaříme dvě matice M12 a z jedné ostraníme závit. Upevňovací šroub musí být delší, protože do něj bude zapadat oko na konci páky posunu. Páka je zhotovena z plocháče (5x25x520 mm). Horní konec páky je opatřen držadlem – návlek na řídítka – a na dolním konci je vytvořeno oko (12x60 mm), kterým po sestavení prochází šroub objímky pevné části posunu. Dále je v páce vyvrtán otvor (10,2) pro šroub (M10x20), kterým je páka upevněna pohyblivě k boku pohyblivé části posunu. Sestava je doplněna vratnou pružinou (Ø 50-300 mm). Při montáži vložíme do pohyblivé části posunu objímku pevné části tak, aby ležela na spodním pouzdru, mezi pouzdro horní a objímku vmáčkneme pružinu a celou sestavu shora nasuneme na sloupek stojanu, namontujeme páku, upevníme vrtačku a můžeme vyzkoušet, jak se dílo podařilo. Stroj můžeme doplnit pravítkem s nalepenou milimetrovou stupnicí, které vytvoříme z plechu 3x20x200 mm, který na spodní straně upevníme k pevné objímce. Na posuvnou část pak připevníme šipku, která nám bude ukazovat hloubku vrtání. Dalším velice dobrým doplňkem je pracovní lampa – ta je rovněž upevněna na pohyblivé části posunu, takže vždy svítí přímo na vrták. Poslední praktickou věcí je šuplík s přihrádkami na vrtáky zhotovený z plechu a zasunutý do podstavce vrtačky.

Stojan je pevný a lze na něm vrtat otvory až do průměru 30 mm (vrtáky mají upravenou stopku na 16 mm, aby se vešly do hlavy vrtačky). Případné dotazy rád zodpovím.

Zdeněk Neubauer, Vidonín