Ke slazení kávy, čaje nebo pečiva používáme nejběžnější sladidlo – řepný cukr (sacharózu). V touze po zdravějším životním stylu se snažíme toto sladidlo nahradit něčím jiným, zdravějším. Jsou však alternativní sladidla zdravější? Jak se v množství přírodních i umělých sladidel orientovat?

Přírodní i umělá sladidla

Jako náhrada řepného cukru se nabízí dvě skupiny látek – náhradní přírodní sladidla, které mají nižší glykemický index (po jídle tedy dochází k pomalejšímu zvyšování hladiny glukosy v krvi). Energeticky jsou však podobně vydatné jako řepný cukr. Do této skupiny patří fruktóza, různé sirupy (agávový, datlový apod., dále med a cukerné alkoholy (sorbitol, xylitol). Druhou skupinu alternativních sladidel jsou sladidla umělá, látky s mnohem vyšší sladivostí než řepný cukr a mizivým množstvím kalorií. Na oslazení je jich potřeba daleko menší množství a nedodávají organismu žádnou energii.

Levná fruktóza

Fruktóza je nejběžnější cukr vyskytující se v ovoci, říká se jí též ovocný cukr. Co může být lepšího, než toto přirozené sladilo, které dodává sladkost ovoci. Zatímco v ovoci je fruktóza doprovázena vlákninou a množství živin a jeho konzumaci lze jen doporučit, průmyslově získávané fruktózové sirupy žádnou výhrou nejsou. Dlouhá léta byla fruktóza doporučována jako alternativní sladilo pro diabetiky, ke svému metabolismu totiž nepotřebuje hormon insulin. Poslední výzkumy však ukazují, že je pro tento účel zcela nevhodná. Zatímco glukóza je zdrojem energie pro všechny tkáně a orgány v těle, fruktóza se metabolizuje pouze v játrech. Způsobuje zvýšení hladiny tuků v krvi, jejich ukládání v cévách v blízkosti srdce, může podporovat vznik diabetu jinou cestou, rozvoj obezity i srdečně cévních onemocnění. Přitom díky dotacím na pěstování kukuřice se fruktóza stala levným a dostupným sladidlem, dodává se do pečiva, dětských přesnídávek a slazených nápojů. Vyskytuje se ale také v jogurtech, sušenkách, tyčinkách, ale i slaných krekrech a ve většině průmyslově vyráběných potravin.

Agáve nebrat

Při výběru přírodních sladidel bychom měli dbát hlavně na to, zda obsahují i další živiny a nejedná se jen o prázdné kalorie bez výživového přínosu. Důležitý je také glykemický index (GI) těchto potravin, čím nižší, tím pozvolněji se po jejich požití zvyšuje hladina glukózy v krvi. Ale pozor, nízký GI může také znamenat vysoký obsah fruktózy. To je případ agávového sirupu, který má sice nízký obsah glukózy a jeho GI je 15, obsahuje však přes 75 % fruktózy. Tento průmyslově zpracovaný sirup získávaný ze sukulentů v sobě ještě ukrývá nedoporučovaný vysoko-fruktózový kukuřičný sirup. Vyrábí se z kukuřičného škrobu a při výrobě se záměrně určitá část glukózy nahrazuje fruktózou (obyčejný glukózový sirup se vyrábí z kukuřice, brambor nebo rýže a jeho GI je 75). Takže i přes zdánlivou prospěšnost (nízký GI) není agávový sirup jako zdravá alternativa cukr vůbec vhodný.

Sladkost z přírody

Hodnotné sladidlo lze připravit z datlí.

Toto ovoce má vysoký obsah cukrů a po krátkém namočení se dá rozmixovat na pastu s obsahem vlákniny a minerálních látek, vhodnou pro slazení pečiva, jogurtů i dezertů. K dostání je i hotový datlový sirup. Z obilnin se zase získávají různé obilné sirupy, například sladěnka. Mají přibližně stejný podíl glukózy a fruktózy a obsahují minerální látky, například železo, vápník a hořčík. Javorový sirup se připravuje vařením a rafinací šťávy z javorů, obsahuje asi 35 % fruktózy, hodnotné živiny a jeho GI asi 54. Velmi bohatým rostlinným zdrojem železa je melasa. Ta obsahuje i řadu dalších minerálních látek, kromě toho má nízký obsah cukrů, najdeme v ní i bílkoviny a vitamíny. Tento hustý a výživově hodnotný sirup se vyrábí jako vedlejší produkt při zpracování cukrové třtiny. Vhodným sladidlem je samozřejmě med, přestože se skládá hlavně z glukózy a fruktózy. Sáhněte ale po tom nepasterizovaném, který má nízký GI a obsahuje slušné množství minerálních látek.

Mezi přírodní sladila patří i cukerné alkoholy, například xylitol, který se získává třeba z kukuřice nebo březové šťávy. Neobvyklou vlastností tohoto sladidla je schopnost omezovat nárůst zubního povlaku a tím i snižovat riziko zubního kazu.

Sladká chuť bez kalorií

A co zázračná stevie? Neobsahuje žádné kalorie, skvěle sladí, a přitom v ní není žádná fruktóza ani glukóza. Některé odborné práce však poukazují na to, že její konzumace může vyvolávat nepříznivé biochemické reakce v těle. Sladká chuť v ústech totiž signalizuje tělu přísun cukrů, které však nepřicházejí. To může nepříznivě ovlivňovat metabolické pochody v těle a i celkové zdraví organismu. Navíc pokud si stevii nepěstujete sami doma, užíváte průmyslově upravený produkt s aditivy a dalšími látkami.

Ani v případě uměle vyrobených sladidel

nemůžeme mluvit o ideální náhradě za cukr. Od počátku jejich užívání existuje mnoho pochybností o jejich zdravotní nezávadnosti. Patří mezi ně nejstarší sacharin, hojně užívaný aspartam, acesulfam K nebo sukralosa. Všechny tyto látky mají mnohonásobně větší sladivost než cukr a nepřináší zátěž zbytečných kalorií. Přestože jsou podezřívané z mnoha škodlivých účinků na organismus, včetně karcinogenity, zatím se jejich škodlivost nepodařilo prokázat. Co je ale jisté je, že konzumace umělých sladidel neřeší nadváhu.

Při konzumaci sladkostí více než jindy platí: „Všeho s mírou“. Snažte se omezovat použití sladidel celkově, sladkosti brát jen jako zpestření jídelníčku a preferovat základní neupravené potraviny. Občas uzobnutý bonbon pak není žádná katastrofa.