V tradičním pojetí předvelikonočního postu nebylo totiž omezeno jenom maso (latinské označení carnis levamen – zmírnění masa – dalo název masopustu v řadě jazyků), ale i vejce (označovaná za "tekuté maso") a také větší množství tuku a veškeré sladkosti. Proto se před Popeleční středou snažily hospodyně tuk a vejce spotřebovat, aby se během postních týdnů nezkazila. Ze stejného důvodu se také v masopustním období častěji zabíjely nosné slepice, aby se omezila produkce vajec během doby, kdy byla zapovězena (není tedy náhoda, že mezi tradiční masopustní jídla např. v Německu patřila slepice - Huhn im Topf).

Postní pravidla se postupně uvolňovala a tak se vejce dostávala i do postních jídel, ve starodávných sladkostech ale snaha "spotřebovat maximum vajec a tuku před začátkem postu" svou stopu zanechala a tak si na nich můžeme pochutnávat dodnes. V různých oblastech mají tyto sladkosti odlišnou podobu, obvykle je spojuje smažení ve velkém množství tuku a použití vajec. K nejčastějším (i v Čechách připravovaným) patří koblihy, smažená jablka v těstíčku či palačinky. Podívejme se ale i na méně obvyklé pochoutky z různých zemí.

Beignets de Mardi Gras antillais - karibské masopustní koblížky

Historie smažených koblížků sahá do římských dob, v podobě beignets se spojením s křesťanskými tradicemi staly tradiční pochoutkou Mardi gras, tedy „tučného úterý“ předcházejícího Popeleční středě. Název beignet je zdrobnělinou slova beigne, které ve středověké Francii označovalo koule těsta smažené v másle. Beignets mají mnoho podob jak přímo ve Francii, tak i v oblastech, které byly Francií v historii významně ovlivněny. Nejčastěji beignets bývají z kynutého či litého těsta, jejich karibská podoba je však z těsta odpalovaného. Na ostrovech byly beignets navíc obohaceny o výrazná aromata – kromě původní vanilky, muškátu a skořice se tu ochucují ještě limetkovou kůrou a karibským rumem, což jim dává nezaměnitelnou vůni i chuť.

  • voda 120 ml
  • máslo 50 g
  • hladká mouka 70 g
  • sůl špetka
  • cukr 8 g
  • karibský rum 25 ml
  • kůra z poloviny limetky
  • skořice ¼ lžičky
  • muškátový oříšek 5 strouhnutí
  • vanilkový extrakt ¼ lžičky
  • vejce 2 ks
  • tuk na smažení
  • krupicový cukr na obalení

Do rendlíku nalijeme vodu, přidáme sůl, cukr a máslo. Zvolna zahříváme, až se máslo zcela rozpustí a tekutina začne vřít. Vsypeme najednou všechnu mouku a mícháme od stěn („odpalujeme“), až těsto začne tvořit kouli. Stáhneme z plotýnky, vmícháme koření, limetkovou kůru, vanilkový extrakt a rum a necháme 10 minut prochladnout. Poté po jednom zapracujeme vejce, až vznikne hladké těsto. Necháme ho 1–2 hodiny odpočinout.

V hlubokém menším rendlíku rozpálíme 5 cm vysokou vrstvu tuku na smažení. Dvěma lžičkami nabíráme malé nočky těsta (cca 2–3 cm) a středně rychle smažíme vdolečky. Usmažené odkládáme na papírový ubrousek, který odsaje přebytečný tuk, a poté ještě teplé obalíme v krupicovém cukru.

↑Zpět na začátek

Cannoli siciliani – sicilské masopustní trubičky

Cannoli jsou sice tradiční sicilskou masopustní specialitou, časem ale jejich obliba tak vzrostla, že se s nimi můžeme setkat celoročně. Jejich název pochází z italského názvu pro třtinu (canna), jejíž stébla nařezaná na špalíčky se používala jako původní tvořítka pro namotávání těsta.

  • hladká mouka 250 g
  • máslo 25 g
  • moučkový cukr 25 g
  • kakao 1 lžička
  • sůl špetka
  • skořice špetka
  • víno Marsala 70 ml (eventuálně lze použít portské)
  • vejce 1 ks
  • vinný ocet 1 lžička

mimoto:

  • bílek
  • tuk na smažení
  • trubičková tvořítka na kremrole

náplň:

  • ricotta 750 g
  • moučkový cukr 250 g
  • čokoládové pecičky nebo hořká čokoláda 80 g
  • kandované ovoce na ozdobu

Ricottu vyklopíme do hustého cedníku a necháme alespoň hodinu vykapat přebytečnou tekutinu.

Smícháme mouku, cukr, sůl, kakao a skořici. Uprostřed uděláme důlek a vlijeme vejce, ocet a rozpuštěné máslo. Postupně přiléváme Marsalu a hněteme do hladkého pevného těsta. Těsto by mělo být hutné asi jako chlebové, může se stát, že nespotřebujeme Marsalu všechnu, nasákavost různých druhů mouky se liší. Zabalíme ho do potravinářské folie a dáme na hodinu odpočinout do chladničky.

Odležené těsto rozválíme na válu poprášeném moukou na velmi tenký plát tloušťky 1-2 mm. Rozkrájíme na čtverce o straně 8–10 cm. Na čtverec po úhlopříčce položíme trubičku na kremrole, trubičku obalíme oběma cípy, v místě překryvu je potřeme bílkem a slepíme. Takto zpracujeme všechno těsto.

V hlubokém rendlíku rozpálíme tuk na smažení ve vysoké vrstvě a smažíme jednotlivé trubičky. Hotové odkládáme na papírovou utěrku, aby odsála přebytečný tuk. Po prochladnutí pootočením opatrně uvolníme trubičku a stáhneme ji z tvořítka.

Odkapanou ricottu vymícháme s moučkovým cukrem do hladkého krému. Zapracujeme do něj čokoládové pecičky. Pokud je neseženeme, nasekáme drobně hořkou čokoládu.

Krém naplníme do plastového sáčku, kterému ustřihneme roh v rozsahu 2 cm (v tomto případě nelze použít klasický cukrářský sáček se zdobičkou, protože ta je příliš úzká a čokoládové pecičky by ji ucpávaly). Krém nastříkáme do trubiček. Ozdobíme kandovaným ovocem.

↑Zpět na začátek

Laskiaispulla – finské masopustní kardamomové žemličky

S příbuznými variantami tohoto tradičního masopustního pečiva se setkáme i v dalších severských zemích – ve Švédsku pod názvem semla, v Norsku a Dánsku fastelavnsbolle, v Estonsku vastlakukkel.

Původní podoba tohoto pečiva byla žemlička z chlebového těsta, která se jedla zalitá teplým mlékem. Zvyk zalévat žemličku teplým mlékem se v některých oblastech uchoval. Těsto se postupně stávalo bohatším, peklo se z bílé pšeničné mouky a ochucovalo kardamomem. Zatímco ve většině severských zemí se žemlička plní mandlovým krémem, pro Finsko je typická (v tomto receptu uvedená) kombinace jahodové marmelády a šlehačky. Finský název laskiaispulla vychází ze splynutí starobylé oslavy Laskiainen oslavující konec zimy s křesťanskou tradicí předvelikonočního času a masopustu.

  • hladká mouka 450 g
  • instantní droždí ½ sáčku
  • cukr krupice 60 g
  • máslo 50 g
  • mléko 160 ml
  • vejce 1 ks
  • mletý kardamom 1 lžička
  • sůl špetka

na potření:

  • vejce 1 ks
  • (případně plátky mandlí)

náplň:

  • jahodový džem
  • smetana ke šlehání 150 ml

Máslo předem necháme změknout. V zadělávací míse smícháme mouku, cukr, sůl, kardamom a sušené droždí. Vejce rozmícháme ve vlažném mléce, přilijeme k mouce a dobře propracujeme. Zakryjeme, necháme 30 minut kynout při pokojové teplotě. Máslo rozkrájíme na kousky a zapracujeme do těsta. Znovu necháme kynout přibližně 1,5 hodiny, až těsto zdvojnásobí svůj objem.

Vykynuté těsto vyklopíme na moukou poprášený vál a rozkrájíme na 16 kousků. Vytvarujeme kuličky, které skládáme na plech pokrytý pečicím papírem. Necháme opět 30 minut kynout. Poté potřeme rozšlehaným vajíčkem. Můžeme posypat mandlovými plátky.

Vložíme do trouby předehřáté na 220 ⁰C a pečeme přibližně 10 minut, potom ztlumíme na 190 ⁰C a dopečeme, až žemličky zezlátnou a špejle vpíchnutá do těsta zůstane čistá. Necháme vychladnout, poté vodorovně rozřízneme, dolní část mírně lžičkou vydlabeme. Naplníme jahodovým džemem a ušlehanou neslazenou smetanou. Povrch žemliček poprášíme moučkovým cukrem.

↑Zpět na začátek

Další recepty Kamily Procházkové najdete na webu celorocnikucharka.cz