Bedla vysoká je výtečná houba. Pozor však na zrádnou bedlu zahradní
6. 10. 2017

Bedla vysoká je výtečná houba. Pozor však na zrádnou bedlu zahradní

Protože se letos urodily, nabízíme nevšední recept na nadívané bedly. Poznáte však bezpečně ty jedlé? Je pravda, že u nás roste jedovatá bedla, která je jim velmi podobná?

Zabedlitou otázku jsme položili jednomu z našich neznámějších mykologů, který se mj. specializuje i na studium bedel, PhDr. Vladimíru Antonínovi, CSc., z botanického oddělení Moravského muzea v Brně.

Bedla vysoká je vynikající houba

Jak to tedy s těmi bedlami opravdu je? Máme se bát je sbírat? Vždyť bedla byla až donedávna považována z hlediska konzumace za poměrně „bezpečný“ druh, u něhož hrozí jen malé riziko záměny za jedovatou houbu.

„Houby s českým jménem bedla patří do dvou skupin. První, daleko početnější (u nás několik desítek druhů), jsou drobné bedly z latinského rodu Lepiota. Slováci mají pro ně výstižné jméno bedlička. Z druhů tohoto rodu není jedlý žádný a naopak patří sem některé i prudce jedovaté druhy (např. bedla chřapáčová nebo bedla pleťová).

Bedlu červenající teoreticky sbírat můžete, pozor však na její blízké a velmi podobné příbuznéPro houbaře jsou zajímavější masitější bedly z rodu Macrolepiota. Sem patří i nejznámější bedla vysoká nebo bedla červenající. Tyto druhy jsou - kromě velkých plodnic - typické pohyblivým prstenem, který se dá volně posouvat po třeni. Druhy, jejichž dužnina na řezu nemění barvu, například bedla vysoká, jsou z hlediska kulinářského použití naprosto v pořádku.

Problémy jsou však v příbuzenstvu bedly červenající (Chlorophyllum rhacodes). Už před pěti lety se o této bedle i díky mediím hojně diskutovalo a spekulovalo se, zda může způsobit otravu - po konzumaci červených bedel se totiž v několika případěch vyskytly případy žaludečních a střevních problémů. Nešlo sice o pravou otravu, ale o individuální alergickou reakci, pro postiženého však velmi nepříjemnou. Důvod je jednoduchý – červenajících bedel totiž u nás rostou tři druhy – kromě pravé bedly červenající také bedla šedohnědá a bedla zahradní (Chlorophyllum rhacodes var. hortensis).

Bedla zahradní může přivodit zdravotní obtíže

A právě posledně jmenovaná je, respektive může být příčinou zdravotních obtíží. Od bedly červenající, která dorůstá do výšky asi 10-12 cm, se liší především mohutnějšími plodnicemi s výraznou hlízou na bázi třeně, velkými šupinami na povrchu klobouku, které výrazně kontrastují s jeho světlejším povrchem a růstem (často v trsech) na humózních stanovištích, jako jsou kompost, tlející organická hmota, vysoká vrstva tlejícího listí a podobně. Na bedlu zahradní je proto třeba si dávat pozor, u citlivějších jedinců opravdu může způsobit trávicí obtíže.“

Nadívané bedly

Bedla vysokáNejprve si na pánvi připravíme nádivku: Na oleji osmažíme nadrobno nakrájenou cibulku šalotku, přidáme pokrájený česnek a na malé kousky nakrájené třeně bedel, případně ještě trochu jiných hub. Podusíme a necháme vychladnout.

V misce rozkvedláme vejce, osolíme a opepříme, přidáme strouhanku, směs z pánvičky a ještě strouhaný tvrdý sýr a čerstvou sekanou petrželku. Dobře promícháme a nádivkou pak plníme klobouky bedel. Ty pak ještě přiklopíme druhým kloboukem tak, aby doléhal k nádivce. Dvojklobouky pak vložíme do vymaštěné zapékací nádoby, zasypeme strouhankou a pečeme asi půl hodiny.

Autor Miloš Kučera.

Související články

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: třimínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS