Chutné houby čirůvky. Kde je hledat, jak je poznat? Jak odlišit jedlé a jedovaté?

Někdo se houbám s lupeny pro jistotu úplně vyhýbá. Ale kdo je zná, obohatí své houbařské výpravy i kulinaření. V listopadu je poslední šance najít a ochutnat čirůvky.

Čirůvka mýdlová (Tricholoma saponaceum)

Čirůvka mýdlová dostala druhové jméno podle zvláštní vůně, která živě připomíná mýdlo na praní. Roste velmi hojně v létě a na podzim (červenec až listopad) na zemi v lesích jehličnatých, ale i smíšených a listnatých, často ve skupinách a ve velkém množství. Nejedlá.

Čirůvka mýdlová je značně podobná rovněž nejedlé čirůvce žlutohnědé (Tricholoma fulvum), která se liší žlutými, hnědě skvrnitými lupeny, houbovou vůní a růstem vždy pod břízami.

Čirůvka fialová (Lepista nuda)

Mezi mnoha čirůvkami jeden z nejsnáze poznatelných druhů podle nápadně modrofialového zbarvení plodnic. Roste většinou velmi hojně koncem léta a hlavně na podzim (srpen až listopad) v humusu jak v lesích listnatých a smíšených, tak i jehličnatých, ale také v parcích a zahradách. Výborná jedlá houba, vhodná ke všem kuchňským úpravám, výborná jen narychlo na oleji a kmíně. Je třeba ji však tepelně upravovat alespoň 20 minut.

Čirůvka fialová je trochu podobá rovněž jedlé čirůvce dvoubarvé (Lepista saeva), která se liší hlavně tím, že má fialový pouze třeň (někdy jen část) a růstem mimo les.

Čirůvka dvoubarvá (Lepista saeva)

Poučení houbaři mají tuto čirůvku rádi, neboť roste až do zimy, kdy už jiné houby nenacházíme. Roste hojně na podzim a začátkem zimy (září až prosinec), výjimečně i na jaře, v trávě mimo les na lukách, pastvinách, v zahradách, parcích ap., velmi vzácně i ve světlých lesích. Jedlá.

Čirůvka dvoubarvá je dosti podobná taktéž jedlé čirůvce fialové (Lepista nuda), která se však liší fialovou barvou všech částí plodnice, zejména lupenů, které nikdy nevybledávají.

Čirůvka zelánka (Tricholoma equestre)

Čirůvka zelánka je výborná jedlá houba, kdysi hojná, ale dnes ji nalézt je velké štěstí. Roste vzácně (jen místy hojněji) koncem léta a na podzim (srpen až listopad) hlavně v jehličnatých, především borových lesích, vzácněji v lesích smíšených a listnatých. Jedlá.

Čirůvka zelánka je dosti podobná mírně jedovaté čirůvce sírožluté (Tricholoma sulphureum), která se však liší sírově žlutou barvou plodnice i dužniny a nepříjemným, svítiplynovým pachem.

Čirůvka havelka (Tricholoma portentosum)

Čirůvka havelka dostala druhové jméno podle doby jejího největšího výskytu, svátku sv. Havla (16. října), dnes patří k nehojným druhům.

Roste místy dost hojně na podzim (září až listopad) hlavně v jehličnatých lesích, zejména pod borovicemi v písčitých borech nebo ve vyšších polohách pod smrky, ale i v lesích smíšených. Jedlá.

Čirůvka havelka je velmi podobná také jedlé čirůvce zemní (Tricholoma terreum), která však je celkově menší, má drobně šupinkatý povrch klobouku a v dospělosti šedavé lupeny i třeň.