Mnohé druhy hřibů jsou vzácné. Existují dokonce maloplošná chráněná území přírody, kde se tyto houby vyskytují v hojnější míře, a proto jsou na těchto lokalitách chráněny a nesmějí se sbírat. A kromě toho existují dva druhy hřibů, které se nesmějí sbírat nikde, protože patří mezi zákonem „zvláště chráněné druhy“.

Úlovky našich mykologů

Není bez zajímavosti, že oba tyto chráněné druhy hřibů byly pro vědu objeveny a popsány na našem území: jsou to hřib královský (Boletus regius) a hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri).

Růžové a stříbrné klobouky

Hřib královský patří k nejkrásnějším houbám, které u nás rostou. Klobouk je sytě růžový a ostře kontrastuje s živě žlutými rourkami a třeněm. Hřib Fechtnerův, který popsal prof. Velenovský na počest jeho nálezce Františka Fechtnera (preparátora Botanického ústavu Univerzity Karlovy a nadšeného houbaře), má klobouk obvykle stříbřitě šedý a na žlutém třeni mívá růžový pásek.

Nesbírat, vyfotit!

Oba druhy jsou jedlé, ale za jejich sběr může být udělena pokuta ve výši až několika desítek tisíc korun. V případě jejich nalezení se doporučuje houby vyfotografovat, na lokalitě zamaskovat a upozornit na ně nejbližší mykologické pracoviště, aby bylo možné nález i lokalitu zdokumentovat. Houbaři se s nimi však setkávají jen málo.