Nejjednodušší je koupit si v některém ze zahradnických center blok substrátu hlívy nebo žampionů. Takový blok substrátu hlívy má buď otvory (6–10) ve fólii už proříznuté, nebo otvory prořízneme sami, aby jimi mohly nasazené plodnice prorůstat. Substrát s hlívou stačí umístit v osvětleném prostoru se zvýšenou vlhkostí (85–90 %) a v teplotě 12–16 °C.

Jak sklidit z bloku co nejvíce žampionů

U zakoupeného bloku žampionového substrátu nejdříve zjistíme, zda je prorostlý bílým podhoubím. Pokud ne, musíme několik dnů počkat, až podhoubí proroste celým objemem substrátu.

  • Potom odřízneme fólii na povrchu a substrát do hloubky 3–5 cm prokypříme.
  • Povrch utužíme a rovnoměrně na něj naneseme několikacentimetrovou vrstvu speciální zeminy, která je k bloku substrátu přiložena.
  • Zeminu také nakypříme a urovnáme, ale nestlačujeme ji, jen ji tentýž den dvakrát pokropíme v odstupu tří hodin půllitrem vody.
  • Doporučuje se umístit blok se substrátem do teploty 22–25 °C na dobu sedmi dnů při vysoké vlhkosti ovzduší. Pro udržení vysoké relativní vlhkosti povrch zakryjeme mikrotenovou fólií.
  • Jakmile dosáhne podhoubí na třetinu povrchu a zemina na těchto místech zbělá, fólii odstraníme a necháme substrát v teplotě 13–17 °C. Během krátké doby začne podhoubí uzlíčkovat a vytvářet zárodky plodnic.
  • Jakmile většina zárodků dosáhne velikosti hrášku, můžeme je 2–3x zalít dávkou 300 ml vody. Potom sklidíme první vlnu hub a kulturu opět 2x zalijeme.

Pokud dodržíme všechny základní pěstitelské zásady a potřebnou hygienu, můžeme žampiony sklízet 4–6 týdnů. Vyplozený žampionový substrát uložíme na kompost, nebo jej zaryjeme do záhonů určených k výsadbě zelenin první trati.

Hlíva na špalcích a pařezech

Hlívový substrát si ale můžeme připravit i sami. Volíme mezi pěstováním na dřevu nebo na řezané slámě. Při pěstování na špalcích či pařezech používáme dřevo listnatých stromů staré několik týdnů po kácení v době vegetačního klidu – dub, buk, habr, bříza, topol nebo olše jsou nejlepší. Na starším suchém dřevu podhoubí neroste. Používáme většinou kolíčkovou sadbu, k dispozici je v současnosti asi pět různých druhů hlív. Důležité je očkovat dřevo v čistém prostředí a otvory pro kolíčky vrtat čistým vrtákem o průměru 10 mm. Naočkované dřevo potom zabalíme buď do strečové fólie, nebo do polyetylenového pytle a těsně je uzavřeme, abychom sadbu ochránili před vysycháním.

  • Špalky očkované na jaře prorostou ve sklepě do srpna a tehdy je vkládáme do půdy na stinném a vlhkém místě.
  • Pokud máme špalky z měkkého dřeva (břízy, topolu), hlíva na nich vyroste téhož roku na podzim nebo v budoucím roce na jaře.
  • Na špalcích z tvrdého dřeva vyroste až v následujícím roce a zpravidla se vyplodí během 3–5 let.
  • Na pařezech se houby objeví za mnohem delší dobu.

Hlíva na slámě

Stále oblíbené je pěstování hlívy na řezané (pšeničné) slámě. K tomu účelu je třeba mít balík v suchu skladované slámy, kterou poznáme podle žluté barvy. Sláma šedá, plesnivá s černými ložisky není vhodná.

  • Nařezanou slámu vložíme do polyetylenového pytle a zalijeme ji vřelou vodou.
  • Následující den uřízneme rohy pytle a přebytečnou vodu vypustíme. Větší množství slámy máčíme ve velkém kotli s vřelou vodou.
  • K odkapané slámě pak přidáváme 2–3 % zrnité sadby hlívy, kterou osázíme rovnoměrně do celého profilu.
  • Pytel shora těsně zavážeme a z boku prořízneme 6–10 otvorů o průměru 2–3 cm.

Mycelium houby prorůstá podle teploty 20–30 dnů, optimální je 20–25 °C. Pro pěstování pak platí totéž, co bylo řečeno o pěstování hlívy na zakoupených blocích.

Hlíva na peletách


Existuje ještě další způsob, jak pěstovat hlívu v domácnosti. To je postup pěstování na slaměných peletách firmy ATEA, která vyrábí pelety z kvalitní slámy.

  • K pěstování použijeme mikrotenový sáček o objemu 3–5 l.
  • Do něj nalijeme 2 l vřelé vody, do níž nasypeme 1 kg slaměných pelet. K práci použijeme rukavice, abychom se neopařili, a ihned po zalití pelet vodou obsah sáčku zvenčí prohněteme a těsně uzavřeme úvazkem.
  • Další den, když substrát zchladl, prořízneme čtyři menší otvory v sáčku a do nich zasuneme kolíčkovou sadbu.

Sadba prorůstá v optimální teplotě 3–4 týdny. Prorostlý sáček necháme odplodit ve světlé vlhké místnosti, nebo jej zavěsíme do stinné koruny stromů, aby byl chráněn před slimáky.

Místo slaměných pelet můžeme použít pelety nebo brikety z listnatého dřeva, ale na ně narazíme jen zřídka. Tato metoda je ve vývoji a během krátké doby se patrně uplatní i u dalších pěstovaných hub.


Ucho Jidášovo v truhlíku a smrž na mulčovací kůře

Nabízejí se i různé způsoby pěstování, kdy jen pomáháme přírodě v tom, aby houby vyrostly. Jedna z možností je, že si vyhlédneme keře černého bezu, ze kterých odřízneme silné uschlé větve obrostlé plodnicemi černohnědé houby – ucha Jidášova. Vezmeme samozavlažovací truhlík, větve nařežeme na délku truhlíku a vložíme je do truhlíku, který podle návodu naplníme vodou. Pokud budeme větve trvale udržovat ve vlhku, můžeme očekávat v krátké době bohatou úrodu plodnic ucha.

Zkušenosti z minulých let ukazují, že na zahradě nám při troše štěstí mohou vyrůst i smrže. Stačí zakoupit kůrovinu v pytlích, nastlat ji v létě nebo během časného podzimu na záhon a v následujícím roce můžeme očekávat úrodu smržů. Ty se objevují vždy v následujícím roce po mulčování a to od konce dubna do začátku května, v dalších letech úroda ustává. V případě suchého jara je ale nutné nastlanou plochu často zalévat.

Foto: autor