Zimní houbaření: penízovka, hlíva a zázračná houbová šiška
28. 12. 2016

Zimní houbaření: penízovka, hlíva a zázračná houbová šiška

Procházíte se lesem nejraději s košíkem v ruce? Zkuste to i v zimě, zvláště když se otepluje. S prázdnou se nevrátíte – když nenajdete houby, sesbírejte šišky. Houby vám z nich doma vyrostou!

Za silných mrazů ani otužilé houby své plodnice nevystrkují. Ale jakmile se trochu oteplí, můžete je mezi tajícím sněhem najít. V podstatě všechny otužilé houby rostou na odumírajícím dřevě stromů. A nebo na smrkových šiškách…

penízovka sametonohá

Sametová houba

Hvězdou zimní houbařské sezóny je penízovka sametonohá (Flammulina velutipes). Na pařezech a padlých kmenech listnatých, vzácněji jehličnatých stromů ji můžete najít od října do dubna. Roste v bohatých trsech, má okrové, 2-8 cm široké kloboučky, bělavé lupeny a na hoře světlé, u paty tmavé sametové třeně – odtud název sametonohá. Její vůně je příjemně houbová, lesní, hebká. Penízovka je vynikající do polévky. Chutí i vzhledem se trochu podobá rovněž jedlé opeňce měnlivé.

pěstovaná penízovka sametonohá - enoki

Velmi zvláštní podobu penízovky můžete vzácně najít i v obchodech – jedná se o pěstovanou formu, které je oblíbená v Japonsku. Protože je kultivována ve vysokých nádobách a při sporém osvětlení, vzhledem i chutí se lesní houbě ani trochu nepodobá. Vytáhlé bílé nožky nesou rovněž světlé, miniaturní kloboučky. Houba je díky tomu jemná a křehká a konzumuje se zasyrova, nebo po velmi krátké tepelné úpravě – delší by její výjimečnou křehkost pokazila. V Japonsku je tato forma penízovky, zvaná enoki, velmi oblíbená, a to nejen kvůli delikátní chuti, ale také díky účinkům na zdraví. Kromě řady minerálů obsahuje i látky, které potlačují výskyt rakoviny.

penízovka smrková

Šišková houba

Pokud jste penízovku neulovili, nevadí. Procházka lesem je darem sama o sobě, a navíc si můžete do košíku sesbírat pár šišek. Pěkné, suché šišky jsou skvělé do kamen, ale houbaře zajímají jiné – pěkně uleželé. Nejlépe rok staré, zanořené do kypré lesní prsti. Z takových totiž vyrůstá jedlá penízovka smrková (Strobilurus esculentus). Nevadí, že její 1-2,5 široké kloboučky zatím nevidíte. Když šišku doma vložíte do květináče se zeminou, přikryjete ji tenkou vrstvou mechu, necháte v teplém pokoji a zaléváte, časem se objeví. Kromě toho, že taková unikátní pokojová „rostlina“ pěkně vypadá, voňavé kloboučky jsou výtečným koření do polévky.

hlíva ústřičná

Legendární hlíva

Velmi otužilou houbou je také hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). I hlíva roste na pařezech, padlých větvích a kmenech listnatých stromů - nejraději má topoly, ořešáky a buky. Když ji šťastný houbař najde, obvykle sklízí celé velké trsy. Hlíva je výtečná v nejrůznějších úpravách, můžete ji také naložit do octa, nebo usušit, rozemlít a prášek užívat jako medicínu. Podporuje imunitu a má řadu dalších pozoruhodných účinků. Ještě jednodušší, nežli ji hledat – zvláště pokud neznáte osvědčená místa, kde každou zimu bují – je vypěstovat si ji. Stačí k tomu špalek ze dřeva listnáče nebo pařez na zahradě a podhoubí, které je běžně k dostání.

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: pětmínustři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS