Pepř: Dochutí a dodá říz. Co o něm všechno víte?
10. 3. 2017

Pepř: Dochutí a dodá říz. Co o něm všechno víte?

Dáváme ho téměř denně do polévek, omáček i na masa. Dokážete si ale vybavit, jak vypadá rostlina, ze které se sklízí? A je to ta samá pro černý, červený i růžový pepř? Tohle koření nás ještě dokáže překvapit…

Makedonský král Alexandr Veliký je pravděpodobně nejúspěšnějším vojevůdcem historie. Neprohrál jedinou válku, a když naposledy vydechl, patřila mu většina tehdejšího světa. Alespoň dost zúženým pohledem řeckého lidu. Vždyť jeho říše sahala až na indický poloostrov. Alexandr Veliký se ale zapsal nesmazatelně nejen do učebnic dějepisu. Nepostradatelné místo by měl mít v úvodu každé kuchařky. Právě díky němu poznala Evropa do té doby neznámou věc. Z Indie k nám prvně zavítaly maličké plody pepřovníku černého (Piper nigrum). Dnes tak nepostradatelný pepř.

Růžový „pepř“ versus černá klasika

Pepřovec obecný, zdroj růžového pepře. Málokdo ví, že klasický pepř se sklízí nezralý. Tohle slavné koření už neroste jen v Indii, dnes se pěstuje v řadě dalších zemí tropického pásma. Možná si říkáte, zda, když je pepřovník černý, existuje i třeba pepřovník zelený, růžový nebo bílý či červený. Ne. Pepř černý, bílý, červený i zelený se liší jen zpracováním a stupněm zralosti, jde však o ty samé plody. Jiná situace je u růžového pepře. Ten totiž ve skutečnosti není pepř. Jde o plody pepřovce obecného (Schinus molle) neboli pirulu. Zatímco pepřovník je liána, která může připomínat chmel, pepřovec je strom dorůstající až 15 metrů. Jeho domovem jsou peruánské Andy.

Zdatný šedesátník

Pepřovník dorůstá až do čtyř metrů výšky. Má drobná a hezká květenství. Zralé plody pepře mají červenou barvu. Připomínají malé hrozny, mohou sdružovat až 60 drobných stopkatých kvítků bez okvětních lístků. Na pěstování ve své domovině není náročný, u nás by byla situace složitější. Pěstovaný pepřovník si sice užívá hnojiva, ale ve volné přírodě si s půdou a její kvalitou velkou starost nedělá. Má rád půdy na zvětralých základech, polostín a vlhké klima. Teploty pod 10 oC nemusí přežít, problém mu ale nedělají tropická horka kolem 40 oC. Když se mu dobře daří, dožije se až 60 let a z jinak drobné liány je dřevnatá rostlina měřící až 15 metrů. Největší radost dělají pepřovník pěstitelům kolem 10. roku. Z jedné liány se dají sklidit až 3 kg pepře!

Pepř, který neroste ve volné přírodě, připomíná pěstování chmele.

Jak se zrodí bílý pepř?

Za ostřejší chuť vděčí pepř dvěma složkám: pryskyřicím a alkaloidu piperin, který na jednu stranu dráždí sliznice, na druhou zlepšuje trávení. Ostatně, pepř není jen dochucovadlo, ale i skvělá přírodní medicína. Podporuje srdce a játra, tiší nervové bolesti, pomáhá nám hubnout a ještě umí zatopit cizopasníkům v našem těle.

Bílý pepř patří do slané vody

A jak se bobule pepře promění v koření? Černý i zelený pepř se sklízí nezralý, ještě zelený. Aby se z něj stal černý pepř, musí se máčet v horké vodě a pak usušit. Zelený pepř se jen suší. To červený a bílý pepř je již zralý. Mnoho lidí možná překvapí, že správná barva zralého pepře tak není černá, ale červená. Jak se ale z červeného plodu stane bílý? Pepř se namočí do slané vody, posléze se odstraní oplodí a pepř se usuší. A protože jiný, než černý pepř má doma málokdo, připravili jsme si pro vás recept právě z něj.

Pepř, kromě toho růžového, je z jedné rostliny.

Pepřová omáčka z červeného vína 

Je skvělá ke steakům. Suroviny na 4 porce: 

  • 2 lžíce másla
  • 125 ml vývaru
  • 4 lžíce celého černého pepře
  • 125 ml červeného vína
  • 150 ml smetany na vaření
  • sůl
  • 1 lžička jíšky nebo kukuřičného škrobu rozmíchaného ve studené vodě

V rendlíku s nepřilnavým povrchem si necháme rozpustit máslo. Stáhneme plamen na polovinu, přidáme celý pepř a necháme ho opražit v bublajícím másle maximálně minutu. Přilijeme víno a zesílíme plamen, aby nám směs přišla k varu. Během 5 minut necháme odpařit alkohol. Přidáme vývar a necháme lehce prohřát. Dolijeme smetanu, dobře promícháme a stáhneme plamen na polovinu. Necháme 5 minut provařit. Osolíme, a pokud je třeba, přidáme domácí jíšku (vyrobit ji můžete úspěšně podle našeho článku Čtyři tajné triky šéfkuchařů), případně kukuřičný škrob rozmíchaný ve studené vodě. Krátce povaříme, cca 5 minut, a můžeme přelévat steaky.Přejeme vám dobrou chuť.

Autor Adriana Vojtíšková.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: pětmínustři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS