Na chatě či v chalupě trávíme příjemné chvíle, a tak si nemusíme nijak vyčítat, že si do kuchyně dopřejeme i něco víc než doma. Venku míváme obvykle na vaření víc času. Mnohde proto nechybí ani myčka. Ale právo na svůj styl mají samozřejmě i chalupáři romantici, kteří stále chodí s kbelíkem ke studánce či ke studni. A vodu ohřívají na kamnech...

Není nerez jako nerez

Už jste podlehli svůdné akční nabídce? Pět, nebo dokonce deset kusů levného nerezového nádobí ze supermarketu zhruba za tisícovku – no nekupte to! Pravda, nerezové nádobí nelze otlouct jako smaltované, ovšem je tu i spousta nevýhod. Nerez je především velmi špatný tepelný vodič.

Proto toto nádobí mívá tzv. sendvičové dno (přidá se vrstva oceli či hliníku). Čím lepší dno hrnec má, tím je dražší. Levné nerezové hrnce často sendvičové dno nemají. Stěna nerezového hrnce dosáhne teploty maximálně 70 až 80 °C a jídlo se v něm nejen pomalu vaří, ale také ohřívá.

Někteří lékaři navíc nerez nedoporučují osobám s alergií na nikl (ve slitině jsou chrom a nikl většinou zastoupeny v poměru 18:10).

V nerezovém nádobí bychom neměli jídlo uchovávat, protože přichází o svou chuť. Výhodou nerezu je jeho dlouhá životnost a poměrně snadná údržba. U levných typů také hrozí, že se vyboulí dno a jídlo se uprostřed hrnce nebo po jeho okrajích připaluje podle toho, zda výduť směřuje ven, nebo dovnitř.

Starý dobrý smalt

Velmi dobrým vodičem tepla je nádobí z oboustranně smaltovaného ocelového plechu. Při manipulaci s ním se obvykle neobejdeme bez chňapek či utěrky, protože rychle přebírají teplotu.

Zvláště těžký smalt

Kdo chce na chalupě vařit zdravě, může sáhnout po dražším oboustranně smaltovaném nádobí s označením „zvláště těžké“, s antiadhezivním povrchem, které umožňuje smažit s minimálním množstvím tuku. Silný plech ideálně vede teplo, přitom se pokrm nepřichytává, není nutné péci na tuku či oleji a nádobí se snadno udržuje.

Se smaltovaným nádobím je třeba zacházet opatrně, aby smalt neodprýsknul. Zejména vnitřní poškození limitují životnost nádoby − takovou bychom už neměli používat.

Smaltované nádobí má pro chalupaření výhodu i v tom, že si můžeme pořídit stylové provedení, například buclaté kastrůlky v retro stylu připomínající babiččino kameninové nádobí.

Výrobky označované jako „těžké smaltované“ mají na vnitřní straně sytě modrý kobaltový smalt. Použitý silný plech skvěle vodí teplo, svým mohutným designem toto nádobí ladí s chalupářskou kuchyní. Oceníme ho však víc na elektrické plotýnce než na propan-butanovém vařiči.

Zůstalo nám po předcích

V mnohých chalupách se dodnes uchovaly staré kusy nádobí: krajáče, pekáče na buchty, lívanečníky, formy na bábovky či šikovné keramické mísy. Uchovávají nejen kouzlo daného stavení, ale jsou i osvědčenými pomocníky v kuchyni - tedy pokud používáme stejná kamna či sporáky jako naši předkové. Rozhodně se jich nezbavujeme!

Tipy (nejen) na chalupu

  • Pečicí papír (fólie) chrání plechy, šetří práci s mytím plechů a pekáčů.
  • Papírové talířky usnadní podávání grilovaných pochoutek venku na zahradě. Lze je pak spálit. Hosty jimi neurazíme, naopak spíše ocení, že se nebudou muset − ani ze zdvořilosti − nabízet, že nám pomohou s mytím nádobí.
  • Mikrovlnná trouba šetří čas. Tím víc ho pak máme na chalupaření.

Keramické nádobí lze koupit i dnes, lze v něm péci i servírovat. Keramika totiž dokáže udržet teplo velmi dlouhou dobu a také odolává vysokým teplotám. Rovnoměrně rozloží teplo a pokrm se nepřipálí. Některé značkové výrobky však bývají poměrně drahé, ale nehledejme za každou cenu levné zboží. Mohli bychom totiž narazit na nádobí s olovnatou glazurou.

Odborníci proto doporučují nakupovat v zavedených obchodech nabízejících atesty, které zaručují nezávadnost glazury a kvalitu keramického střepu. Nádobí je opatřeno nálepkami se symboly, které označují, k čemu můžeme jednotlivé nádoby použít.

A co na chalupu nepatří?

Například staré propálené pánve (do jídla se mohou uvolňovat nežádoucí látky) nebo otlučené kusy smaltovaného nádobí či hrnce, u kterých oheň upálil plastová ucha − nebezpečí úrazu je příliš velké.

Ideální nejsou ani skleněné konvice, protože drobné střípky rozbité nádoby číhají v trávě na svou oběť i dlouho poté.

Foto Shutterstock