Tradice aperitivů v Česku není úplně rozvinutá. Řada hostů restaurací je přesvědčena, že nabídka číšníka na aperitiv je vlastně jen více či méně skrytou snahou zvýšit tržbu. To ale není tak docela pravda, tento nápoj má v trávicím procesu své nezastupitelné místo, protože pomůže našemu žaludku připravit se na následující jídlo. Kromě toho, chvíle se sklenkou něčeho dobrého nám může zkrátit čekání na jídlo, a někdy i tak trochu otevřít prostor ke konverzaci.

Aperitiv nemusí být jen vermut

Z minulosti známe jako aperitiv především různé typy vermutů, tedy speciálních kořeněných a aromatizovaných vín, nebo pálenka. Ale výběr správného aperitivu samozřejmě vychází především z našich vlastních preferencí a chutí. Někdo si vždy dá tentýž, někdo má pokaždé chuť na něco jiného, někdo zase vychází z menu a snaží se vybrat takový, jenž bude nejvíce odpovídat následné skladbě pokrmů. Nabídka je opravdu široká. „Nejen vermuty dokáží připravit žaludek ke konzumaci jídel. Jako aperitiv totiž můžeme výborně použít také suché sekty či vína, některé destiláty, ale třeba také speciální koktejly či dokonce ovocné šťávy,“ vysvětluje David Král, sommelier společnosti Bohemia Sekt.

Nic není špatně – zvolte podle sebe

U výběru pití často narážíme na „znalce“, kteří nás rádi poučí, co je správně a co se naopak vůbec nehodí. Tím se nenechte zneklidnit, nemá smysl se nutit do něčeho, co nám nechutná. Důležitým úkolem aperitivu je dostat do pohody také nás samotné. Navíc, druhů aperitivů je skutečně mnoho a představy lidí mohou být poněkud zkreslené. Už staří Římané věděli, že musí žaludek na hodování připravit, a jako aperitiv používali víno smíchané s vodou a medem.

Vermut je prostě klasika

Ať chceme nebo nechceme „činzano“ byl pro dámy z lepší společnosti vždycky pojem. Popularita vermutů jako aperitivu není samoúčelná, tato aromatizovaná a kořeněná vína povzbuzují chuť k jídlu díky použitým surovinám a speciálnímu vermutovému koření. Dobré je vědět, že vermut je obecné označení, nikde není napsáno, že musíte vyžadovat Martini nebo již zmíněné Cinzano. Pokud si chcete nalít aperitiv třeba doma a nechce se vám zrovna platit za známé jméno, vyzkoušejte například značku Metropol nebo některou z dalších. Cena může být proti slavnějším kolegům asi poloviční či dokonce čtvrtinová, přitom v chuti si nijak nezadají.

Hořké likéry či bittery

Dát si malou sklenku něčeho bylinkového na trávení máme obvykle tendenci až po jídle. Ale můžeme to klidně i otočit. Bylinami a kořením ochucená lihovina, tzv. bitter, je nápoj obsahující látky podporující trávení. Všechny bittery mají jedno společné – poznáte je podle hořké nebo jen nahořklé chuti. Víte, že než se staly součástí nápojové kultury, sloužily bittery především v lékařství jako prostředky pro zmírnění zažívacích potíží? To je případ i nejznámějších českých značek. Takže až si někdo v restauraci objedná třeba Fernet, nemusíte se na něj dívat s despektem.

Koktejl jako aperitiv

Pro někoho může být samotný vermut příliš sladký, naštěstí je tu ale alternativa. Můžeme si nechat namíchat koktejl, ten je obvykle založen na kombinaci vermutu s ginem, nebo vodky a vermutu. Mívají menší objem (short drink), a dokonce i ty úplně nejoblíbenější koktejly světa jsou často právě aperitivy.

Vína se nemusíte odříkat


Milovníci vína dobře ví, že lze velmi dobře sladit víno či sekt s vybraným jídlem. Ale kdo říká, že nemůže zafungovat víno i jako aperitiv? Je to právě naopak, zejména k lehčím jídlům je to ideální volba.

Výhodou je, že je můžeme pak klidně pít i v dalším průběhu jídla. Zaměřit bychom se ale měli zejména na sušší varianty. Naštěstí i v Česku jsou již dostupné i sekty ve variantě Brut, které jako aperitiv dokonale fungují.

„Příjemný aperitivem může být třeba Víno Mikulov Sommelier Club Claret Rulandské modré claret 2013,“ poznamenává David Král. „Toto bílé víno, ale vyráběné z modrých hroznů, tak zvané blanc de noirs či claret. Oceníte na něm světlou barvu s měděnými odstíny a svěží chuť s nádechem ovoce a výraznou kyselinku,“ doplňuje.

Cherry a portské

Tyto nápoje známe spíše z anglických filmů, nazývají se fortifikovaná, nebo také posílená, vína. Ta se vyrábějí tak, že vinné kvašení je přerušeno přidáním alkoholu. Údajně vzniklo tak, že se víno v sudech při převážení přes moře kazilo. Proto někoho napadlo „zakonzervovat“ obsah alkoholem. A vida, uchytilo se to. Typickým zástupcem posíleného vína je portské víno, stejně jako třeba cherry. Alkohol v nich dosahuje až 20 procent, obvykle jsou výrazně sladká a pocházejí z Pyrenejského poloostrova. Až vám bude zase někdo tvrdit, že portské víno je vhodné jen jako digestiv, tedy na samotný závěr hodování, nevěřte mu.

Nebojte se pálenky

Pokud si spíše než jemné pití potrpíte na něco silnějšího, nebojte se sáhnout po některém z destilátů nebo likérů. I pro jejich výrobu se často používají výtažky z bylinek, kořínků, bobulí, semen či květin. Ty mohou také velmi dobře povzbudit činnost našeho žaludku.

Něco pro děti a abstinenty

Napadlo vás někdy servírovat místo alkoholického nápoje coby aperitivu třeba ovocnou či zeleninovou šťávu? Ne nadarmo se doporučují čerstvé šťávy z ovoce či zeleniny místo snídaně – mají totiž tu moc, že stejně jako typický aperitiv i ony probouzejí trávení a mají na něj celkově velmi pozitivní vliv. Děti zaručeně potěšíte moštem z čerstvých jablíček, vynikající je i kombinace mrkve a citrónu. Ale i když jen nemůžete pít, zkuste některou ze zeleninových šťáv nebo třeba hořké či nahořklé nápoje s ovocem či ovocným extraktem. Udělají stejnou službu.