Doba se mění a podíl dříve téměř neznámých růžových vín se zvýšil na několik procent, přičemž ve vyšších jakostních kategoriích, které musí projít chuťovou komisí při Státní zemědělské a potravinářské inspekci, dosahuje dokonce celých sedmi procent.

Osvěžující, leké a pikantní

Morava má pro výrobu růžových vín skvělé předpoklady. Zdejší chladnější klima a zejména střídání teplých dnů a chladných nocí v létě jsou ideální k tvorbě aromatických a chuťových látek pro růžová vína.

Důvodů pro stoupající oblibu růžového je hned několik. Především spotřeba růžového vína obecně stoupá v celé Evropě – je to trend. Například ve Francii v roce 2006 růžová vína představovala 9 % z celkového objemu výroby francouzských vín, dnes je to více než 11 %, což je při velkém objemu výroby vín ve Francii v absolutních číslech obrovské množství. Růžová vína jsou totiž velmi osvěžující, pikantní, často mívají jemný zbytek cukru. Mívají také méně alkoholu a i proto se hodí k různým oslavám či ke dnes oblíbenému grilování. Vzrušivá je u nich jejich růžová, často variabilní barva. Většinou se pijí vychlazená a lze je dokonce podávat i s ledem (což u červených ani bílých vín není etické) a lze z nich připravovat skvělé míchané nápoje.

Z jakých odrůd se růžové víno vyrábí?

K výrobě těchto vín jsou rovněž vhodné odrůdy, které nemají příliš barviva ve slupkách – Rulandské modré, Cabernet Sauvignon, Svatovavřinecké, Frankovka, Modrý Portugal případně Zweigeltrebe jsou právě na Moravě hojně pěstované. Naopak obtížné je vyrobit růžové víno z intenzivně zabarvených slupek bobulí, jaké má např. Dornfelder.

Tajemství růžové barvy

Zajímavý je přístup jednotlivých zemí k označování růžových vín. Obecně je v Evropě povolena výroba růžových vín jen z modrých hroznů rychlým odlisováním, aby se do moštu nedostala barviva. Poslední úprava stávajících platných českých zákonů a vyhlášek pro pěstování révy vinné a výroby vína, které se týkají růžových vín, je z roku 2012. Ta definuje, že vína rozdělujeme na bílá, červená a růžová. Růžová lze označit jako „rose“ nebo „rosé“, anebo růžové. Je zakázáno je vyrábět mísením červeného a bílého vína.

Mísení povoleno?

Nově se však do zákonů ČR dostalo označení „růžák“ nebo „ryšák“. „Takto mohou být označena vína vyrobená ze směsi vinných hroznů nebo hroznového moštu z bílých, případně červených a modrých hroznů,“ uvádí prováděcí vyhláška zákona o vinohradnictví a vinařství (zákon 321/2004 Sb.)


Možné smíchání hroznů, případně moštu (pozor, nikdy hotového vína!) z modrých a bílých odrůd tak trochu zmírňuje přísnost, která v Evropské unii při výrobě vína stále platí. Ovšem některé státy, jako např. Španělsko a Itálie, mají výjimku a mohou u určitých, dlouho historicky vyráběných vín míchat při výrobě růžového vína červené a bílé víno. Naopak úplně povoleno je míchání červených a bílých vín např. v USA, Chile, Argentině, Austrálii i na Novém Zélandu.

Pivoňková, nebo spařený vepř?

Jaké jsou barvy růžových vín? Je vytvořena celá stupnice a škála velmi zajímavých barev. Český jazyk je přímo stvořený pro pohrávání si s odstíny růžových vín. Např. starorůžová, lososová, korálově růžová, pivoňková, cibulová, koroptví oko, často se používá výraz „vína z Provence“. Vedle těchto poetických názvů tvoří barva zvaná „spařený vepř“ výjimku.

Co znamená Claret?

Často se také setkáváme s označením vín „claret“. U nás to dříve mohlo být růžové i bílé víno z modrých hroznů. Podle právní úpravy z roku 2012 je „claret“, „clairet“ nebo „klaret“ definován jako „bílé víno vyrobené z modrých hroznů bez nakvášení“. Ale například u francouzských vín se můžeme setkat i s označením světle červených vín jako „claret“. Bílá vína z modrých hroznů se pak ve Francii označují jako „blanc de noirs“.

Moravské rosé má úspěch i v zahraničí

Tolik exkurz do zákonů i zahraničí, vraťme se k moravským a českým vínům. Fakt, že růžová vína jsou oblíbená stále více, a to především u žen i mladší generace, si uvědomují nejen samotní vinaři, ale i instituce, která je určena na podporu moravských a českých vín, a tou je Vinařský fond ČR. Tak lze v časopisech, na billboardech, v obchodech i u samotných vinařů najít různé reklamní materiály, včetně receptů na míchané nápoje i využití v gastronomii.


Skvělé jsou i úspěchy moravských výrobců na světových výstavách vín. Hodnotitelé okouzlují vyšším aromatem a typickou pikantností. Např. Znovín Znojmo se svými několika šaržemi z odrůdy Cabernet Sauvignon dobývá jednu výstavu za druhou. Musím se pochlubit, že jsme získali Stříbrnou medaili na mistrovství růžových vín ve Francii – LE MONDIAL DU ROSE 2013, vítězství v obou kategoriích Sauvignon Forum 2013, ale i vítězství mezi tuzemskými výrobci v soutěži prestižního vinařského časopisu Wine&Degustation. Podobně úspěšně si vede i mnoho dalších moravských výrobců.

Růžové je lepší vypít nežli skladovat

Růžová vína se příliš nehodí k dlouhé archivaci, protože ztrácejí na svěžesti a pikantnosti. Nejlépe je vypít mladé růžové víno vždy do dalšího ročníku. Archivovat snad lze pouze růžové Rulandské modré.

Recept na lesní ticho

Na závěr připojuji recept z Růžové kuchařky, kterou vydal Vinařský fond. Jmenuje se Lesní ticho a při jeho výrobě potřebujeme: polosuchý Cabernet Sauvignon rosé z moravských nebo českých vinic, borůvkový džus, borůvky, led a perlivou vodu.

  • Do sklenice vložíme nejprve led z neperlivé vody, který zalijeme do půlky borůvkovým džusem a dolijeme vínem a perlivou vodou.
  • Nakonec nápoj ozdobíme několika borůvkami.


Rubínová barva nápoje uprostřed sklenice se postupně mění směrem k okraji sklenky až do lososově růžové. Cabernet Sauvignon se velmi dobře pojí s tóny čerstvých borůvek a borůvkového džusu. Výsledkem je pak velmi osvěžující lehká chuť.