Alkohol je látka cizorodá, návyková a jedovatá pro organismus. Přesto se její konzumace odehrává dnes a denně. Pojďme poodhalit její působení v lidském těle, vliv na zdraví i psychiku. Tady více než jinde platí: Všeho s mírou!

Kdo je kdo mezi alkoholy

V první řadě je potřeba si upřesnit, co vlastně alkohol je. Pro většinu lidí se pod tímto pojmem skrývá ethanol (ethylalkohol), látka obsažená v alkoholických nápojích. Druhým velmi známým zástupcem alkoholů je methanol, smrtelně jedovatá látka, která již v malých dávkách způsobuje slepotu, ve větších pak smrt. Mezi alkoholy patří například i glycerol, ten se používá v kosmetice jako přísada do krémů a mýdel, ale i k výrobě výbušnin (nitroglycerin). Všechny látky označované jako alkoholy mají podobnou chemickou strukturu a je jich daleko více. My se však zaměříme na nejoblíbenější z nich – ethanol.

Vstřebávání alkoholu

Účinky této omamné látky nastupují velmi rychle, do krve se začíná dostávat ihned poté, co do sebe vyklopíme skleničku dobrého moku. Zatímco potrava musí být v trávicí soustavě nejdříve štěpena a trávena, alkohol je schopen pronikat přímo přes buňky sliznic do krevního řečiště. Proces vstřebávání alkoholu je velmi rychlý, začíná v dutině ústní, asi 20 % z celkového množství alkoholu vstřebá žaludeční sliznice, 80 % je vstřebáno ve střevech.

Nástup alkoholového opojení se tedy dostaví v krátké době, maximální hladina ethanolu v krvi je do 60–90 minut po požití. Pokud konzumujete alkohol na lačno, nepřekáží mu v žaludku žádná potrava a tím rychleji pronikne do krve. Proto je jeho účinek na organismus velmi silný a klidně se vám může udělat nevolno. Postup alkoholu do těla urychlují i další faktory, rychleji se vstřebává z teplých nápojů, stejně tak jako ze sladkých nebo z nápojů s obsahem bublinek.

Jak alkohol působí

Alkohol ovlivňuje nervovou soustavu, reaguje s některými nervovými receptory a tlumí mozkovou aktivitu. Proto v malých dávkách způsobuje pocit uvolnění, či dokonce euforii. Není divu, že řada lidí začne alkohol pro tyto libé pocity vyhledávat a vypěstuje si fyzickou i psychickou závislost. Větší dávky však způsobují sníženou vnímavost, útlum, deprese a někdy i agresivitu.

Účinků alkoholu ale není málo. Při působení v mozku například zabraňuje vylučování antidiuretického hormonu (ADH), který reguluje vstřebávání vody v ledvinách. Dochází tak ke zvýšenému vylučování moči a následné dehydrataci organismu doprovázenou bolestmi hlavy, únavou a pocitem sucha v ústech. Prokládat při večírku alkoholické nápoje vodou tedy vůbec není špatný nápad.

Toxické meziprodukty

Krví je ethanol roznášen do celého těla, místem jeho odbourání jsou játra. Zde se metabolizuje asi 90 % přijatého alkoholu, zbytek je v nezměněné podobě vyloučen potem, dechem a močí. V játrech je alkohol přeměněn pomocí enzymu (alkoholdehydrogenáza) na toxický acetaldehyd (ethanal) a právě ten je zodpovědný za mnohé toxické účinky alkoholu. Způsobuje například vyplavení katecholaminů do krve (mezi tyto látky patří i adrenalin) a to zvýší tepovou frekvenci, krevní tlak a rozšíří cévy při povrchu těla. V důsledku toho se krev rychleji rozproudí a nastoupí pocit tepla. Díky rozšířeným cévám ale dochází k rychlejší výměně tepla mezi tělem a okolím a k jeho velkým ztrátám. Zahřívat se alkoholem v zimě je tedy holý nesmysl.

Játra dostávají zabrat

Acetaldehyd poškozuje systémy, které mají za úkol odbourávat peroxid vodíku a volné radikály, tyto látky se v játrech hromadí a poškozují je. Narušuje také metabolické dráhy, snižuje například produkci proteinů (bílkovin), které mají odnášet lipidy (tuky) z jater a dochází k prvnímu stádiu jejich poškození, tzv. ztučnění

jater. To ovlivňuje negativně funkci jater. Jedná se však o vratné poškození, pokud se zřekneme konzumace alkoholu, časem se se vše vrátí do normálu. V opačném případě se situace dále zhoršuje, dochází k odumírání jaterních buněk (alkoholické hepatitidě) a nakonec k nevratné jaterní cirhóze (tvrdnutí jater), kdy játra selhávají. Další proteiny, které tělu alkoholika velmi chybí, jsou bílkoviny zodpovědné za srážlivost krve. Proto alkoholici často trpí krvácením, z nichž nejnebezpečnější je krvácení do mozku.

Není divu, že se tělo snačí této látky zbavit. Acetaldehyd je přeměňován na kyselinu octovou a nakonec na její derivát acetylkoenzym A, který již pro organismus nepředstavuje nebezpečí.

  • Co ještě vědět o alkoholu
  • Jeden gram vypitého ethanolu tělu poskytne 7 kcal, tedy asi 28 kJ. Velký (4 cl) panák tvrdého alkoholu s koncentrací 40 % představuje asi 240 kJ, deci bílého vína asi 400 kJ. Alkohol je nenápadný, ale vydatný zdroj energie.