Věděli jste, že je od roku 2008 název české pivo chráněno jako zeměpisné označení Evropskou unií? Není se co divit. Vždyť pivo se vařívalo již v pražském Břevnovském klášteře, který založil roku 993 kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch. Pivní tradice pokračuje napříč staletími. Ostatně, pití piva má na naše těla přeci pozitivní dopad. Vždyť jde o zdravý nápoj. Nebo ne?

Prospívá pivo našemu tělu?

Každý z nás odbourává alkohol trochu jinak. Záleží na dispozicích, tělesné konstituci i pohlaví. Stejně tak platí, že někdo si může dávat celý život čtyři piva denně, aniž by to zanechalo větších následků, jiným již tahle dávka poničí slinivku, ledviny a pocuchá nervový systém. Jaká je tedy ideální míra, do kdy je pivo skutečně prospěšné? Obecně vzato jedno pivo, pokud jste silnější konstituce a v dobré kondici, váš limit může být klidně dvě piva.

Základem piva je voda, a to z 92 procent. A ten zbytek? Tvoří ho na 2000 látek, mezi kterými mají s ohledem na naše zdraví nejvýraznější roli vitaminy (zejména pak B), dále minerály jako křemík, hořčík, draslík a také zástupce nekovů fosfor. Krom toho pivo obsahuje cenné stopové prvky a kyselinu listovou. O pivu tak můžeme bez zardění říci, že reguluje trávení (ostatně, proto se doporučuje v kombinaci s mastnými pokrmy), snižuje hladinu cholesterolu, působí preventivně proti kardiovaskulárním onemocněním a dokonce je prevencí žlučových a ledvinových kamenů.

Nabíráme kvůli pár půllitrům další kila?

Marně se snažíte zbavit nadváhy a rádi si dopřejete pivečko? Pak vám už možná někdo naznačil, že to bude tím. Po pivu se prý tloustne. Co je na tom pravdy? Pivo, jak jsme si již řekli, je hlavně voda. Navíc neobsahuje cholesterol. Pivo ve skutečnosti není přímým viníkem stále vyšší váhy. Řekněme, že je jen spoluviníkem. Může za to právě podpora trávení. Pivařům zkrátka roste chuť k jídlu.

Přibírání se ale netýká jen obávaných faldů na břiše. Některé dívky sázejí na pivo, že jim dopomůže k vyššímu číslu podprsenky. Vyvrátit či potvrdit to, zda po pivu roste poprsí, je těžké. Existují ženy, kterým izoflavonoidy, které mají účinky jako estrogen, tohle přání splnily. Ale jsou v menšině. Každopádně, vliv zlatavého moku na bujné vnady je také v hledáčku několika vědeckých týmů, tak uvidíme, jaké výsledky se časem dozvíme.

Pěna ať je hustá a vydrží

Jak se pozná kvalitní pivo? Jednoznačně podle pěny. Když je hustá, že se dá krájet nožem a k tomu vydrží na pivu pěkně dlouho, je to nápoj, jak má být. Také si toto myslíte? Jenže tohle pravidlo zdaleka platit nemusí. Přirozená pěna vzniká unikajícími bublinkami oxidu uhličitého a chmelovo-sladového základu. Jenže poctivou práci dnes někde nahrazují chemické stabilizátory pěny. Pěna vydrží, na první pohled vypadá pěkně – ale je to podfuk.

„Typickým příkladem takového prostředku je takzvaný TETRAHOP (tetrahydro-iso-alpha-acid) hojně používaný v průmyslových pivovarech, protože kromě stabilizace pěny zvyšuje i koloidní (zákalovou) stabilitu. A hlavně: za zlomek ceny chmele dodá hodně hořkosti, a to až do hotového piva, tedy je možné jím doladit hořkost mezi várkami. Když tohoto prostředku dáte na jeden velký sud 1/8 panáku, přidáte pivu 21 jednotek hořkosti. Běžná česká piva mají mezi 15 až 40 jednotkami hořkosti. Již pouhé přidání dvou jednotek hořkosti vytvoří, lidově řečeno, polystyrenovou pěnu. Při větším množství pak pěna vydrží jako škraloup na dně sklenice i po dopití,“ vysvětluje sládek Zámeckého pivovaru Frýdlant, Pavel Palouš. A mimochodem, u klasického českého piva pěna bez přídavku chemie vyprchá přibližně do čtyř minut.

Barva musí být co nejsytější. Nebo ne?

Podobný mýtus panuje i u barvy piva. Musí prý být co nejplnější, jinak je pivo nekvalitní. Jenže to, že má pivo světlejší barvu, ještě zdaleka neznamená, že chutná hůř, či je snad méně kvalitní. Jenže tenhle parametr považuje při výběru piva za základní až 30 procent konzumentů, a tak se opět někteří výrobci uchylují k „podvodu“. Tmavší barvy docílí karamelovým nebo barvícím sladem. Četli jste na iReceptáři článek o zdravých emulgátorech? Tak E150c z rafinovaného cukru za přídavku amoniaku mezi ně zrovna nepatří. V pivech plzeňského typu se ale nevyskytuje. A opět třešnička na dortu: Hned za hranicemi, v Německu, se naopak světlá piva považují za kvalitnější, protože neobsahují typické tóny karamelu a oříšků.