O výrobě šampaňského má málokdo přesnou představu – někdo si dokonce myslí, že se bublinky oxidu uhličitého dostávají do láhve pod tlakem podobně jako u limonád.

Takovýmto způsobem ovšem může vzniknout pouze víno perlivé (sycené, impregnované), které se vyrábí většinou z méně kvalitních surovin (proto je jeho cena velmi příznivá).

Perlivé víno ovšem nelze označit jako víno šumivé, natož šampaňské!

Názvu šampaňské může být použito pouze u vín pocházejících ze severovýchodní Francie, z oblasti Champagne. Pravé šampaňské má svou přesnou metodu výroby a vzniká mícháním tří odrůd (Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier). Vše ostatní, byť vyrobené stejnou technologií, je sekt, nikoliv šampaňské.

Podle čeho vybírat

Podle odborníků lze vyrobit dobré jakostní šumivé víno, které zákazníka finančně příliš nezatíží.

Při výběru sektu posuzujte

  • typ,
  • původ,
  • Nejběžnější jsou bílá šumivá vína, roste obliba růžových. Červeným šumivým vínům chybí typická svěžest a elegance bílých či růžových vín.

    barvu,
  • cenu.

Rozhodně byste se měli vyhnout nákupu sektu s cenou pod stokorunu, který má na etiketě uvedeno „kvašeno v láhvi“ nebo „kvašeno klasickou metodou“.

Výroba sektu klasickou cestou je časově i technologicky náročná a to nejde dohromady s nízkou cenou. Informace na etiketě není pravdivá.

Vybírejte sekt také podle obsahu cukru:

  1. V Česku je nejprodávanější demi sec, brut se většině spotřebitelů zdá příliš kyselý. Znalci vína v něm naopak odhalí jemné nuance vůni i chuti.

    brut (extra suché)
  2. sec (suché)
  3. demi sec (polosuché)
  4. demi doux (polosladké)
  5. doux (sladké)

Jak sekt odšpuntovat

Při bujarých oslavách je oblíbeným zvykem šampaňským tzv. bouchnout, aby špunt opustil hrdlo láhve i s částí obsahu za hlasitého zvukového doprovodu připomínajícího výstřel. Znalci ovšem dávají přednost decentnímu, profesionálnímu otevření láhve tak, aby víno pouze zašumělo. To ovšem vyžaduje určitou praxi.

Slovy znalce: Po otevření by láhev měla vydat vzdech roztoužené ženy.

Jak na to? Ze správně vychlazené láhve (na 6 až 8 °C) odstraníme ochrannou fólii a drátěný košík, palcem přitom přidržujeme korkovou zátku, abychom zabránili jejímu nečekanému výstřelu.

Uvolňujeme ji pootáčením celé láhve, nikoliv samotné zátky. Tlak správně vychlazeného a skladovaného sektu není tak velký, aby šampaňské uniklo z hrdla ven. Otevřenou láhev je dobré uložit do odkládací nádoby s ledem a hrdlo zakrýt čistým pruhem plátna (ubrouskem).

Pro servírování se nejlépe hodí sklenice typu flétna, čisté, hladké a na vysoké stopce. Jemnost a cit vyžaduje i nalévání: sklenku držíme nakloněnou pod úhlem 45° a pěnivý mok necháme stékat po její stěně.

Perlivé versus šumivé

Mezi perlivým a šumivým vínem je velký rozdíl jak ve výrobě, tak v kvalitě, chuti, vlastnostech a samozřejmě i ceně. Vína perlivá jsou uměle sycená kysličníkem uhličitým v chladu, nebo vyrobená kvašením v uzavřených nádobách.

K výrobě perlivých vín se používají především vína stolní (z jakékoliv révy) nebo jakostní (z konkrétních vinic), ale mohou být použita i vína dezertní (aromatizovaná). Vína perlivá jsou příjemně osvěžující, ale nedosahují jakosti šumivých vín.

Šumivá vína se vyrábějí většinou druhotným kvašením vín v uzavřených tlakových nádobách buď tzv. klasickou metodou kvašením v láhvích, nebo kvašením v tlakových tancích.

Do vína se přidá směs kvasinek a cukru, která vyvolá ono druhotné kvašení, při němž vzniká kysličník uhličitý. Protože nemůže uniknout ven, pod tlakem se rozpustí v nápoji.