Nejběžnějším způsobem uchování bylin je sušení. Existuje ale celá řada dalších zajímavých možností, jak bylinky zpracovat.

Bylinkové pálenky a likéry

Bylinková pálenka, likér či žaludeční hořká, to jsou nápoje, v jejichž přípravě naši dědové vskutku vynikali. Po vydatném jídle bylo na hojivé účinky bylinných likérů vždy spolehnutí.

Příprava je jednoduchá:

  • Na 1 l extraktu použijte hrst sušených bylin ve směsi (nejčastěji meduňka, máta, libeček, třezalka, plody trnky, arnika, rozmarýn, tymián, špetka pelyňku), kterou zalijte 30% pálenkou z hroznů nebo žitnou.
  • Směs nechte 3 týdny na slunném místě. Poté ji sceďte a přelijte do čistých suchých láhví.

Pokud chcete získat bylinkový likér, doplňte extrakt cukrem svařeným s vodou.

Léčivá vína

Pro přípravu léčivých a kořeněných vín jsou nejvhodnější mařinka vonná, rozmarýn, bazalka, meduňka, pelyněk, šalvěj, levandule, heřmánek, ale samozřejmě i jiné bylinky.

  • Litr bílého nebo červeného vína vlijte do keramické nebo skleněné nádoby a přidejte hrst bylin (asi 30–40 g) a nádobu postavte na tmavé místo při pokojové teplotě.
  • Asi po týdnu obsah nádoby sceďte a víno je hotové.

Domácí bylinkové víno vydrží i několik let.

Bylinkové šťávy

Čerstvé šťávy z některých bylin se používají jako léčebná čisticí kúra. Mezi nejznámější patří čerstvá šťáva z kopřiv. Pro jarní kúru se používají také potočnice, sporýš, bedrník anýz a různé plevele jako například kokoška, hluchavka, chmel, řepík, pampelilška a další.

  • Šťávy připravíte jednoduše – rostliny rozmixujete a následně vymačkáte.
  • Pokud připravíte šťávy větší množství, nejlépe ji uchováte zmrazením do kostek nebo sáčků na led. Před použitím pak rostlinnou šťávu rozřeďte minerálkou, mlékem, jogurtem nebo kefírem.

Kloktadla pro zdraví i svěží dech

Na přípravu kloktadel používejte především šalvěj, mátu a meduňku, které vylouhujte ve slunečnicovém oleji a pak nařeďte vodou. Bylinná kloktadla pomáhají při bolestech v krku, onemocnění dásní, parodontóze i proti zápachu z úst.

Za čerstva jsou nejlepší: kouzla našich babiček

Ať už pěstujete bylinky na zahrádce, nebo je sbíráte v přírodě, vždy sbírejte jen ty, které s jistotou znáte.

I když všechny uvedené způsoby pomohou bylinky uchovat, naše babičky preferovaly konzumaci čerstvě utržených částí bylin, především mladých listů, protože věděly, že čerstvé bylinky jsou nejúčinnější. A tak třeba pro zlepšení zažívání a získání chuti k jídlu využívaly lístky máty, meduňky, šťovíku nebo brutnáku. Pro okamžité zahnání hladu postačilo několik semeníků slézu. Proti rýmě pak rozemnuté listy šalvěje a vdechování uvolněné silice. Ale pozor, některé bylinky mohou při dotyku vyvolat u citlivých jedinců alergickou reakci – k takovým bylinám patří třeba routa vonná, řimbaba, pyl zlatobýlu nebo fenykl.