Zrna z divokých kávovníků jako první nejspíše ochutnali Afričané na Somálském poloostrově ještě před naším letopočtem. Pražená je používali jako povzbuzující lék. Až později se z drcených zrn začal připravovat nápoj.

Evropané si pití kávy oblíbili během šestnáctého a sedmnáctého století. Možná už tehdy v kavárnách probírali i její účinky na lidský organismus — káva byla totiž mimo jiné považována i za afrodiziakum.

První vědecké zprávy o vlivu kávy pocházejí z počátku 19. století: Německý vědec Friedlieb Ferdinand Runge tehdy konstatoval, že v semenech kávy je obsažen alkaloid kofein, který povzbuzuje činnost některých orgánů, jako jsou srdce, mozek, nervy, ledviny či svaly.

Vliv kávy a její konzumace na lidský organismus byl od té doby předmětem mnoha nejrůznějších odborných studií. Kromě kofeinu (v současné době nejznámější a nejlépe popsané účinné látky v kávě) totiž tento nápoj obsahuje daleko širší spektrum látek, které mají vliv na naše zdraví.

Zelená kávová zrna obsahují vodu, tuk, sacharidy, bílkoviny, vlákninu a mnohé další látky, přičemž některé z nich se během zpracování kávy (zejména pražení) mění a vznikají z nich látky nové. Z hlediska zdraví jsou z nich nejdůležitější polyfenoly − antioxidanty bojující proti škodlivým volným radikálům.

Co jsou volné radikály

Jak známo, naše tělo se neobejde bez kyslíku – potřebuje jej každá buňka k uvolňování energie. Asi 1−3 % vstřebaného kyslíku se ovšem ke spalování nepoužije, namísto toho reaguje s určitými chemickými sloučeninami a podílí se tak na vzniku molekul volných radikálů. Těch existuje mnoho typů, ale jedno mají společné: Chybí jim pár elektronů. Ve snaze doplnit chybějící část napadají a ničí vše, co jim přijde do cesty.

Na vzniku těchto nestabilních molekul se podílí i sluneční záření, znečištěné ovzduší, kouření a také hormony zaplavující tělo při stresu nebo napětí. Důsledkem nadměrného množství volných radikálů v těle jsou obávané nemoci infarktem počínaje a rakovinou konče.

Co s tím? Odborné studie jednoznačně prokázaly, že nejúčinnější cestou, jak se ochránit před nemocemi způsobenými nebo zhoršovanými každodenním útokem volných radikálů, je konzumace potravin bohatých na antioxidanty.

Existuje několik druhů antioxidantů, nejvýznamnější jsou:

  • Vitaminy A (karotenoidy), C a E (tokoferoly).
  • Flavonoidy a polyfenoly. Tyto látky se nacházejí především v ovoci, zelenině, tmavé čokoládě, červeném víně, cereáliích, čaji a také v kávě – především v černé překapávané.

Co zmůže káva

Podle studií prováděných v letech 1990–2003 se u osob pijících pravidelně kávu a čaj zjistilo takřka o čtvrtinu menší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Studie z nedávné doby zase prokázaly, že pití kávy poskytuje ochranu proti dalším nemocem, včetně stařecké demence, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby a cukrovky 2. typu.

Tradičně je káva podezřívána z toho, že zvyšuje krevní tlak. Podle nejnovějších zjištění ovšem není její vliv tak významný, jak se předpokládalo. Krátkodobě sice může krevní tlak zvýšit, ale z dlouhodobého hlediska zřejmě k rozvoji vysokého krevního tlaku nepřispívá.

Kofein také navozuje pocit štěstí a spokojenosti, protože zvyšuje koncentraci dopaminu, důležité látky, která je nepostradatelná při přenosu nervových vzruchů v mozku.

Jako u všeho lidského konání, je i při pití kávy důležitá míra. Podle odborníků lze za přiměřené pití kávy označit konzumaci 4 až 6 šálků denně, což odpovídá asi 300 mg kofeinu.

Účinky kávy se ovšem u každého z nás projevují zcela individuálně. Lidé se totiž liší svou citlivostí na kofein: Někteří jedinci mají „gen pomalého metabolizéru“, proto vylučují kofein z těla mnohem pomaleji a jsou vůči němu i mnohem citlivější. Pití kávy je pro ně riskantnější zejména při některých chorobách, jako jsou například různá onemocnění srdce.

Arabica je všeobecně považována za lahodnější, ovšem množství antioxidantů je zřejmě vyšší v Robustě.

Při posuzování prospěšnosti či škodlivosti kávy by proto mělo být zohledněno více důležitých faktorů, například

  • celkový zdravotní stav,
  • počet šálků vypitých denně,
  • z jakého druhu kávy se nápoj připravuje.

Káva s rozinkami v brandy

Na čtyři hrnky potřebujeme

  • 125 ml smetany ke šlehání
  • lžíci hnědého cukru
  • rozinky v brandy
  • 4 šálky horké kávy

Jak na to

Ušlehejte smetanu s hnědým cukrem.

Do každého hrnku nalijte rozinky v brandy podle chuti (zhruba 1 likérovou skleničku) a za stálého míchání dolijte kávou.

Ozdobte smetanou a dalšími rozinkami.

V originálním receptu byly použity holandské rozinky „boerenjongens“, které můžete nahradit rozinkami doma naloženými v brandy či v jiném alkoholu (například v amarettu).

Foto Shutterstock a archiv