Růžové víno se těší čím dál tím větší oblibě, výborně doplňuje lehká jídla a je skvělým společníkem při posezení na terase zalité slunečními paprsky. Jedinečnost rosé okouzlila i vinaře Jiřího Horta z Dobšic.

Historie růžových vín je stejně dlouhá jako historie výroby vína vůbec. První zmínky o jejich výrobě pocházejí už od Hippokrata, ve Francii se vyrábělo ve středověku z odrůd Pinot Noir a Pinot Gris, které byly ve vinicích vysazovány společně.

Na území dnešního Česka výroba vín zabarvených do růžova začala nejspíš kolem 16. století. Kromě Pinot Noiru se k jeho výrobě používaly také Frankovka a Modrý Portugal. Přispěl k tomu i fakt, že drobní vinaři se smíšenými vinohrady často museli při lisování nadrcených hroznů dlouho čekat, než na ně na obecních lisech, případně u vlastníků rozlehlých vinic přijde řada. Nadrcené modré i bílé hrozny se při tom často pomíchaly a „růžovky“ tak vznikaly vlastně neúmyslně.

Pojmenování růžová vína se začalo užívat teprve nedávno, předtím se růžovým vínům říkalo na Moravě lidově ryšák a v Čechách růžák, což mj. dokládá původní etiketa z poloviny 19. století ze sklepů panství Žernoseky.

Současná výrazná obliba rosé v Česku se datuje přibližně od přelomu tisíciletí. Zlé jazyky tvrdí, že na rostoucím procentu růžového vína v celkové výrobě vína se podílí i fakt, že moravští vinaři ve svých vinohradech zasadili příliš velké procento modrých odrůd a nedokázali pak všechno červené víno prodat — proto z modrých odrůd začali vyrábět vína růžová. Ať už je to pravda, či nikoliv, faktem zůstává, že moravská, ale i česká růžová vína si vydobyla výbornou pověst a mají nespornou kvalitu.

Vinař o růžovém víně

Uznávaným průkopníkem v popularizaci růžových vín je vinař Jiří Hort z Dobšic u Znojma. Se svými rosé slaví úspěchy po celém světě, přivezl i nejvyšší ocenění z Mezinárodní výstavy vín v kanadském Quebeku za rosé z Merlotu, Pinotu a Frankovky.

Jak se liší výroba růžových vín od výroby bílých a červených?

Výroba růžových vín má podobné zákonitosti jako výroba bílých vín. Sám doporučuji lisovat ihned po pomletí, a to velmi šetrně. Je také nezbytně nutné důsledně odkalit mošt a zakvasit čistou kulturou kvasinek. Teplotu při kvašení musíme udržovat mezi 16 až 17 °C.

Z jakých odrůd se rosé vyrábí a které máte nejraději vy?

Rosé můžete dělat ze všech odrůd kromě barvířek. Nejvhodnějšími odrůdami jsou Pinot Noir, Zweigeltrebe, Frankovka a Merlot. Osobně preferuji Pinot Noir, z této odrůdy jako z jediné totiž dokážete vyrobit rosé na více let. Pinot nazrává pomaleji, dokáže dlouho udržet ovocný projev a vyšší kyselinu.

Je pravda, že se uvažovalo o tom, že by se růžová vína směla vyrábět smícháním bílého a červeného?

Pro mne jednoznačně vzniká rosé z modrých hroznů a naštěstí je to i názor všech poctivých vinařů. Míchání hotových vín mělo smysl pouze pro státy, které mají nadbytek červeného. My žijeme v zemi, kde se rosé velmi daří, a tyto praktiky nemáme zapotřebí.

Jaké jsou podle vás největší přednosti růžového vína?

Svěžest, ovocitost, lehkost a rozmanitost. Naše vinohrady jsou z vinařského hlediska na severu, i proto dokážeme každý rok právě díky této poloze v růžových vínech vyniknout. Já rosé miluji a jsem velký fanda všeho, co s růžovým vínem souvisí.

Někdy se říká, že růžové je určeno hlavně ženám…

Toto tvrzení je opravdu mylné, růžové je naprosto pro všechny milovníky vína, bez rozdílů generací či pohlaví. Rosé je určeno pro všechny, kteří si chtějí užít lehkst a pohodu tohoto lahodného moku. Původně bylo rosé sice cíleno na mladou generaci, ukázalo se však, že věčně mladými chceme být všichni…

Růžové víno a jídlo

  • Suchá růžová vína jsou ideální jako aperitiv, k němuž lze podávat chuťovky, paštiky či uzeniny.
  • K lehkým rosé se hodí i lehké hlavní chody, jako jsou například zeleninové saláty s těstovinami, ryby v nejrozmanitějších úpravách a plody moře vůbec.
  • Velmi vhodné je rosé k masu, především pečenému a grilovanému.

Růžové víno se nehodí pouze k těžkým smetanovým omáčkám.