Tradice ochutnávky mladých vín z právě proběhlé sklizně pochází v našich zemích už z 19. století. Tradiční přípitek mladým vínem, pečená husa a oslava světce Martina provázejí země střední Evropy už od dob císaře Josefa II. V den svatého Martina začínal podle křesťanských zvyků půst před adventem, proto byl 11. listopad posledním hodovním dnem. Od roku 1784 navíc vešly v platnost zákonné normy, podle nichž zemědělci či vinaři směli prodávat své výrobky na čas bez speciální licence právě od 11. listopadu.

Znovu se tato tradice vrátila v polovině devadesátých let. Nejmladší vína s přídomkem svatomartinská jsou lehká, svěží a ovocná. Samozřejmě v nich nemůžeme hledat hloubku déle zrajících vín, přesto nám mohou hodně prozradit o tom, jaká budou vína z toho kterého ročníku. Takže, abychom zjistili, jaký bude ročník 2016, nemusíme čekat několik měsíců, můžeme to zkusit odhadnout za pár dní. A zdá se, že se máme skutečně nač těšit.

Pít lze až do Velikonoc

Pod značkou Svatomartinské víno se smí vyrábět mladé víno několika vybraných odrůd. Bílá vína zastupují odrůdy Müller Thurgau, Veltlínské červené rané,

Muškát moravský, růžová pocházejí z hroznů Modrého Portugalu, Svatovavřineckého a Zweigeltrebe, červená svatomartinská vína jsou z odrůd Modrý Portugal nebo Svatovavřinecké. Všechna svatomartinská vína musejí splňovat předem dané podmínky. Jejich barvu, aroma i chuť hodnotí komise Vinařského fondu, která rozhoduje o udělení licence, tedy možnosti značit vína logem Svatomartinské.

Svatomartinská jsou tak trochu zvláštní vína, které se přirozeně nehodí pro dlouhou archivaci. To ale neznamená, že bychom všechny lahve museli vypít do konce listopadu. Svůj ojedinělý charakter si mohou – při správném skladování – podle odborníků udržet až do jara. Takže i na Velikonoce můžeme klidně sáhnout do vinotéky a připít si svěžím mladým vínem. Ostatně k jaru se to bude skvěle hodit.

Velké ztráty, ale skvělá kvalita

„Letošní rok byl pro vinaře tak trochu jako jízda na horské dráze. Teplé slunné dny střídal déšť, na sklonku léta se pak na vinicích objevily i plísňové choroby,

se kterými jsme se všichni museli vypořádat,“ říká Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR. Některé vinice byly jarními mrazy zasaženy skutečně velmi silně a vinaři přišli o více než polovinu úrody, průměrně se pak moravská vinařská podoblast musela vyrovnat přibližně s třetinovými ztrátami, což je skutečně hodně.

Dobrou zprávou pro milovníky vína bylo ale teplé podzimní počasí. Právě díky němu dosáhly hrozny vysoké cukernatosti i výraznou kyselinku. Především bílé odrůdy slibují velký zážitek. U červených vín rozhodne teprve jejich vývoj ve sklepích, v tuto chvíli je však jisté, že budou mít krásnou jiskrnou barvu. „Až do poslední chvíle jsme tedy nemohli předpovídat, jaký letošní ročník bude. Nyní již vše záleží na práci ve sklepích, ale věřím, že ročník 2016 se bude řadit k těm kvalitním,“ dodává Josef Svoboda, ředitel vinařství Habánské sklepy.