Tento nevídaný fenomén se ve větším rozsahu u nás objevil relativně nedávno, před pouhými osmi lety. V roce 2005, za významné podpory Vinařského fondu ČR, se totiž na trh poprvé dostalo kolem 100 000 láhví mladého vína. Jeho obliba neustále stoupala a loni se prodalo téměř 2 milionů láhví! Toto neuvěřitelné číslo je zadostiučiněním pro všechny vinaře po náročném vinařském roku. Navíc lze směle říct, že Svatomartinské vytlačilo z listopadového trhu proslulé Beaujolais nouveau, jež se otevírá třetí listopadový čtvrtek.

Stará tradice mladého vína

Tradice pití mladých vín na Martina ovšem sahá až do 18. století k císaři Josefu II., kdy se odehrávala na vídeňském dvoře. Následně se tento zvyk rozšířil do celého Rakousko–Uherska, mladým vinařům totiž končila v tomto období služba u sedláků–vinohradníků. U sklenek mladého vína se hodnotil vinařský rok a víno se zajídalo sladkými koláčky, ale především uherskými husami. Tato tradice, spočívající ve spojení vína a pokrmů, přežila dodnes a opět nabývá na síle, byť částečně i z komerčních důvodů.

Značka „Svatomartinské“ má svá pravidla

Ale zpět k Svatomartinským vínům. Aby se tak mohla nazývat, musí naplnit literu vinařského zákona a jejich kvalitu (jako zemské víno) posuzuje nezávislá komise. Pro značku „Svatomartinské“ se mohou vyrábět vína jen z některých odrůd.

  • Z bílých to jsou odrůdy Müller Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský a jejich kupáže.
  • Růžové a červené Svatomartinské se vyrábí z odrůd Modrý Portugal, Svatovavřinecké a také jejich kupáží.
  • Všechna vína musí mít maximálně 12,5 obj. % alkoholu a musí být suchá (až do 9 g/l zbytkového cukru při zachování podmínky rozdílu obsahu cukru a kyselin méně než 2 g/l), lehká, svěží a jiskrná. Červená vína by měla být sametová.

Svatomartinské bílé, červené, růžové

Všechna Svatomartinská vína by se měla vypít do jara příštího roku, k archivování se nehodí.

Bílá vína musí mít zelenkavě žlutou barvu, měla by působit jako svěží ovocité víno s primárním odrůdovým aromatem. Vyrábějí se nejlépe řízeným kvašením s přidáním čisté kultury kvasinek.

Růžová vína musí mít rovněž ovocitý charakter, cibulovou až růžovou barvu a málo tříslovin. Vyrábějí se krátkým vylouhováním rmutu s okamžitým šetrným lisováním, případně i jako samotok.

Červená vína mají mít barvu rubínovou, ovocitou vůni, chuť sametovou, vyrovnanou, bez ostré kyseliny. Vyrábějí se karbonickou macerací nebo klasickým kvašením rmutu s následným biologickým odbouráním kyseliny jablečné.

K tuzemskému vínu tuzemská husa

První Svatomartinská vína se otvírají 11. 11. v 11 hodin a při této události nemá chybět ani martinská husa. Mimochodem, spotřeba husí u nás díky Svatomartinskému stoupá tak strmě, že ačkoli se dříve husy především dovážely z jižního Slovenska a z Maďarska, začali si moravští a čeští vinaři v posledních letech zakládat chovy hus sami.
Těšme se proto na tento významný vinařský svátek a připijme všem dobrým lidem na zdraví!