Zelený velikonoční přípitek

Zelená piva a další velikonoční speciály se znovu objevují v českých hospůdkách. Průmyslové pivovary i minipivovary se předhánějí, čím nás letos na Velikonoce překvapí. Zkusíte zelený ležák, nebo raději červené vícestupňové pivo?

V České republice se stále častěji pije zelené pivo na zelený čtvrtek. V zahraničí je zelené pivo (green beer) spojováno hlavně s oslavami svátku sv. Patrika, který připadá na 17. března. Studenti Miami University v Oxfordu (Ohio) slaví už od roku 1952 svůj Green Beer Day (GBD). Den zeleného piva slaví vždy poslední čtvrtek před jarními prázdninami a to víc než důkladně - první pivo si mnozí z nich dávají už ve chvíli, kdy se otevřou první bary, tedy v 5 hodin ráno. Vedení školy z této tradice úplně nadšené není, ale studenti se o tenhle bláznivý den nechtějí za žádnou cenu nechat připravit.

Tajemství zeleného piva

Dobré zelené pivo nehledáme podle zářivě smaragdového odstínu, který je mnohdy dílem potravinářských barviv, ale podle specifického chuťového podtónu směsi bylin. Sládci se ovšem zdráhají prozradit přesné složení moku. Obvykle odtajní pouze hlavní přísadu. Pivo může mít příchuť kopřiv, máty, meduňky nebo třeba koriandru či mařinky.

V Litovli preferují přírodní aroma i barvu

Litovel už od roku 2014 láká milovníky piva na Zelený ležák Litovel Patrik. Nefiltrovaný speciál je podle sládka Petra Kosteleckého ryze přírodní. Najdete v něm kombinaci sedmi druhů bylin. Svěží aroma a barvu pivu dodávají například koriandr nebo máta. Chuť i vůni dotváří exotické podtóny s dominujícími silicemi citrusových plodů. Tento ležák je jedenáctka s vysokým obsahem pivovarských kvasnic. Proto je pro něj typický mírný zákal, díky němuž více vynikne barva piva. “My do piva nepřidáváme umělá barviva, takže po určité době může barva piva mírně slábnout, což je přirozená vlastnost,” dodává Petr Kostelecký.

V Brně vás do pivovaru sveze šalina

Průkopníkem zelených piv u nás je pivovar Starobrno. Letos nabízí tuto sezónní specialitu již po dvanácté. Starobrněnský zelený ležák se vaří tradičním způsobem na dva rmuty. Zelený výluh ze tří druhů bylin se přidává do mladinového kotle spolu s chmelem během varu. Jednotlivé ingredience výluhu musí pivovar objednávat rok dopředu. Jediná odtajněná složka bylinné směsi je kopřiva dvoudomá. V Brně se můžete svést Šalina pubem – tramvajovou pivnicí – za šedesát korun do pivovarské restaurace a absolvovat zdarma exkurzi po pivovaru.

Primátor Evergreen vsadil na přírodní barviva

Náchodský pivovar Primátor představuje zelený, spodně kvašený ležák jménem Primátor Evergreen. Pro něj je charakteristická jasně zlatozelená barva, jemná, hořkosladová příchuť a vůně po přidaném mladém zeleném ječmeni. Evergreen se poprvé nabízel už na svátek sv. Patrika, stejně jako Litovel nebo Starobrno. Kdo nezaváhal, má již jasnou představu, které pivo z velkých pivovarů zvolit jako digestiv k velikonoční tabuli.

Krasličák zelený, červený nebo řezaný?

Jihlavský pivovar, známý především produkcí piva Ježek a člen Pivovarů Lobkowicz, připravuje už sedmým rokem speciál, který je lahůdkou i pro oko – Velikonoční Krasličák. Krasličáku jsou dva druhy, zelený a červený. Zelený Krasličák je 14% zelené pivo vynikající výraznou plností a mírně nasládlou chutí zakončenou jemnou hořkostí. Lehčí Červený Krasličák je 10% středně prokvašené světlé výčepní pivo s výraznou hořkostí a chmelovou vůní, kterou podkresluje vůně vinných hroznů. Oba typy si můžete vychutnat buď zvlášť, nebo jako červenozelené řezané pivo, které šikovný výčepní dokáže z obou dobře vychlazených speciálů vytvořit.

Velikonoční speciál nemusí být jen zelený

Velikonoční speciály zdaleka nejsou jen zelená piva. V malé produkci se většinou jedná o vícestupňová a polotmavá piva nebo piva s čokoládovou příchutí. Nabízí je pivovary Kácov, Klášterní pivovar na Strahově a mnoho dalších. Jestli chcete i tak zůstat věrni zelené barvě, odborník Jaroslav Falta, majitel Pivní galerie v Praze, doporučuje Velikonoční Ale minipivovaru Krušnohor. Jedná se o svrchně kvašené pivo, ve kterém můžete cítit tony máty, eukalyptu a kopřiv. Krušnohor jako jediný přiznává barvu – tedy použití potravinářského barviva, konkrétně E 141 a E 100. Zmíněná "éčka" patří do kategorie bezpečné, pro zdravého člověka by v přiměřeném množství neměla představovat žádné výrazné nebezpečí.