Rosol se od marmelád liší tím, že je průhledný bez výrazné barvy a má tužší konzistenci. Na rozdíl od marmelád a džemů nemá rosol výraznější chuť, což je možné napravit například bylinkami (máta, tymián, květy levandule, dobromysl, skořice, hřebíček, badyán...). Ovocná želé můžeme použít v kuchyni podobně jako marmelády - výborné jsou třeba jako příloha k pečivu, nebo jako náplň koláčů, dortů či buchet.

Angreštový rosol s rybízem

900 g angreštu, 600 g červeného či bílého rybízu (může být i josta), 1 kg krystalového cukru

Angrešt a rybíz omyjeme, zbavíme stopek a okvětí a odšťavíme v odšťavovacím hrnci. Do čisté šťávy přisypeme část cukru a v kastrolu ji prudkým varem zredukujeme o čtvrtinu. Pak přidáme zbytek cukru a za občasného míchání šťávu dál prudce vaříme (přitom sbíráme pěnu). Když šťáva začne tuhnout, kápneme ji vařečkou na porcelánový talířek, abychom zjistili, nakolik zrosolovatěla. Dostatečně želírující směsí pak naplníme nižší širší sklenice, které zavíčkujeme, postavíme dnem vzhůru a obsah v nich necháme vychladnout.

Jablečný rosol s mátou

1 svazek čerstvé máty, 250 ml jablečného vína, šťáva z 1 citronu, 500 g kyselých letních jablek, 1 kg cukru krystal

Mátu důkladně omyjeme a necháme okapat. V hrnci ji zalijeme 500 ml vroucí vody, hrnec zakryjeme a mátu necháme půl hodiny luhovat. Výluh scedíme do kastrolu, vlijeme do něj jablečné víno a citronovou šťávu a přidáme oloupaná a nahrubo nastrouhaná jablka zbavená předtím jádřinců. Nakonec do směsi vmícháme cukr a obsah hrnce za stálého míchání přivedeme k varu. Vše vaříme na prudkém ohni asi 20 minut. Jakmile začne směs v nádobě houstnout, sebereme pěnu a na talířku zkusíme, jak rosol želíruje – rychlost je závislá na kyselosti jablek. Dostatečně želírující směsí pak naplníme sklenice, které zavíčkujeme, postavíme dnem vzhůru a obsah v nich necháme vychladnout.