Vždy, když nechávám klíčit drobná semínka vojtěšky nebo malé fazolky mungo, žasnu nad tím malým zázrakem, kdy se malé suché kulaté nic během pár dnů změní v drobounkou čerstvou zeleninu. A navíc k té kouzelné proměně není třeba nic složitého, jen trocha vody, světla, tepla a krapet naší péče.

Aby se jakékoliv semínko probudilo k životu, stačí je jen navlhčit nebo ponořit do vody – a pak se začnou dít doslova zázraky. Škroby a oleje se mění na minerály a vitaminy, na jednoduché cukry a bílkoviny, které suché semínko předtím vůbec neobsahovalo. Zkrátka zázrak.

Proč jsou klíčky elixírem?

  • prokazatelně zlepšují imunitu,
  • posilují vitalitu i psychickou odolnost,
  • působí blahodárně na kardiovaskulární systém,
  • prospívají našemu trávení i samotné přeměně látkové

a to vše doslova za pár korun!!!

Odborníci dodnes přesně nepopsali všechny procesy, které v probuzených semenech probíhají, ale jednoznačně se shodují v tom, že naklíčená semínka a jejich výhonky jsou úžasným zdrojem vitality. To bylo prokázáno například u pacientů, jimž v nemocnici do jídelníčku zařadili nápoje a pomazánky s rozmixovanými výhonky.

  • Například 100 g klíčků fazolí mungo obsahuje dvojnásobek doporučené denní dávky vitaminu C. Malá miska obilných či luštěninových klíčků obsahuje více plnohodnotných bílkovin než čtyři vejce. Klíčky a výhonky obsahují hojnost vitaminů A, C, D, E, K a B-komplexu, dále vápník, fosfor, magnezium, železo a další. Kromě již zmíněných bílkovin obsahují také enzymy.
  • Naklíčené luštěniny i obilniny jsou díky procesům, které v nich nastaly, snadno stravitelné a rovněž nevyvolávají nepříjemnou plynatost.
  • Tuky, tedy oleje obsažené v naklíčených semenech, se využívají při léčbě mnoha nemocí, přičemž vůbec nejúčinnější jsou v přirozeném stavu, tedy v syrových klíčcích a výhoncích.

Dr. McCay z Cornellovy univerzity v USA charakterizuje výhonky takto: „Je to zelenina, která roste v jakémkoli klimatu, výživovou hodnotou konkuruje masu, obsahuje komplex všech živin v dokonalé harmonii a doma vám vyroste během tří až pěti dnů.“

Proti jarní únavě proto místo všelijakých průmyslových preparátů určitě vyzkoušejte naklíčit třeba čočku, fazolky mungo, nebo trochu drobných semínek řeřichy.

Kde, v čem a jak semena naklíčit?

Stanoviště pro klíčení může být v podstatě kdekoliv. Stačí světlo a závětří, tedy místo bez výrazného průvanu a výkyvů teploty. Možností, jak si vypěstovat nejčerstvější zeleninu, je pak několik.

V silonovém sítu či odkapávací misce: Dlouhou dobu jsem takto klíčil luštěniny. Snadno je proplachujete, nadbytečná voda volně odteče, a pokud vše zakryjete průhledným poklopem či poklicí, určitě se vám klíčení vydaří.

Na neglazovaném keramickém talíři (misce pod květináč): Maličká semínka vojtěšky a další droboť zde klíčí obzvlášť dobře, neboť neglazovaná keramika má schopnost nasávat vodu a udržovat tak dobré mikroklima pro probuzení aktivity semínek. Pak už stačí jen rozprašovač a průsvitný poklop, který semenům zajistí stálou teplotu a ochrání výhonky před průvanem.

Ve sklenicích a PET láhvích: Průsvitné nádoby jsou vhodné pro větší množství zrnin a luštěnin. Stačí, když do dna běžné petky naděláte otvory, aby po pravidelném proplachování voda snadno odtekla. Používám také běžné zavařovací láhve s proděravělým víčkem a existují praktická plastová sítka, která na zavařovačky prostě našroubujete.

Nakličovací misky: Tyto speciální upravené nádoby s odvodňovacími drážkami určené pro nakličování semen se dají docela běžně koupit. Lze je skládat na sebe a souběžně pěstovat několik druhů zázračné zeleninky.

Vrstva buničiny nebo vaty: Semínka do tohoto měkkého průběžně vlhčeného podkladu zarůstají; čerstvé výhonky můžeme sestřihávat již po několika dnech.

Suchá semínka namáčením a klíčením značně zvětší svoji hmotnost i objem – ze 100 g suchých semen můžeme získat až 600 g i více nejčerstvější zeleniny. Proto začněte jen s malou hrstkou luštěnin nebo lžící drobných semínek.

Použití v kuchyni

Využít lze v podstatě všechno, co naklíčením ze semínek vzejde. Nejprve tedy klíček, který se konzumuje i se semínkem, jako třeba naklíčené luštěniny a obiloviny. Když se klíčky protáhnou a vyrazí na nich první lístky, promění se ve výhonky a ze semínka zároveň vyrůstá i kořínek. V každém případě je možné konzumovat všechny části. Záleží na druhu semínka a také na způsobu pěstování, zda se využije vše nebo se z pěstěného záhonku sestříhnou jenom výhonky.

  • Před použitím v kuchyni je nutné výpěstky důkladně propláchnout a čichem zjistit, zda nejsou zatuchlé, nebo jinak podezřele zapáchající. To je zásadní kritérium kvality.
  • Naklíčená semínka i výhonky jednotlivých druhů mají specifickou chuť a vůni. Třeba ředkvička a řeřicha jsou lehce peprné, luštěniny bývají nasládlé a podobně. Svůj charakter mění i tepelnou úpravou a tak je nejlepší najít vlastní způsob, který vám bude nejvíc vyhovovat.

Za syrova: Takto lze konzumovat všechny výhonky i naklíčená semínka. Ideální je použít je v salátech a tam je zkombinovat s dalšími surovinami. Také je snadno rozmixujete do koktejlů či pomazánek.

Krátká tepelná úprava: Naklíčený „materiál“ stačí jen přelít horkou vodou a krátce jej spařit nebo minutu propařit párou. Pak jej přidejte do salátů, vmíchejte do příloh, přidejte do zeleninových směsí či do polévek - vždy ale až v poslední fázi úpravy.