Lze kompostovat listí nemocných stromů?
16. 11. 2017

Lze kompostovat listí nemocných stromů?

Rozumný pěstitel si z rostlinného odpadu vyrábí hnojivo pro zúrodnění zahrady. Lze takto využít i listy napadené nemocí? Pokud je zkompostujete správně, nebo uložíte do karantény, tak ano.

Pokud je strom napaden houbovými chorobami, spory často přezimují ve spadaném listí a na jaře se z něj šíří do okolí. Takové listí je proto často páleno. Ale pálení má své nevýhody a rizika, a za deštivého podzimu se provádí velmi obtížně.

LIstí ovocných stromů může být napadeno chorobami

Karanténa vy pytli

Životaschopnost plísní ani jejich spor obvykle nepřesahuje několik let, proto i napadené listí můžeme využít – pokud nejméně po tři roky zabráníme sporám šířit se zpět na stromy. Listí můžeme buď na danou dobu přikrýt silnou vrstvou zeminy (takový kompost poslouží i jako úkryt pro užitečné ježky a užovky), nebo ho napěchovat do jemně perforovaných pytlů a uložit na onu dobu do kůlny, stodoly nebo na podobné místo, kde budou pytle chráněny před UV zářením a předčasně se nerozpadnou. K likvidaci zárodků chorob přispívá i vysoké teplo, které při rozkladu vzniká – v kompostu se vytvoří snadno, pytle naskládáme blízko sebe a přikryjeme starou dekou. Abychom měli jistotu, že se případné přeživší spory na stromy nevrátí, je tuto listovku nejlepší používat do nádob, u nichž vrchní vrstva jiného materiálu listovku izoluje, nebo do jamek pro výsadbu trvalek a dřevin, kdy stejně tak zůstane schovaná pod příkrovem půdy.

Otočný kompostér umožní horké kompostování i v průběhu zimy

Přirozená dezionfekce

Pokud se nemocné listí rozloží při dokonalém horkém kompostování, budou spory zahubeny již při samotném procesu. Teplota, která v horké fázi rozkladu, trvající až tři týdny, stoupá až na 65 °C, je spolehlivě zničí, stejně tak jako semena i oddenky plevelů.  Abychom této teploty dosáhli, je třeba bezpodmínečně dodržovat optimální poměr hnědého a zeleného materiálu (viz výše). Do kompostéru nebo kompostovací ohrady, která drží materiál v kompaktní kupě, je vkládáme dokonale promísené. V prvním měsíci kompost jednou týdně přeházíme, aby se provzdušnil – mikroorganismy ke své práci kyslík nutně potřebují a rychle ho spotřebovávají. Poté teplota klesne na 20 °C a do dvou měsíců vznikne surový humus – skvělé hnojivo zúrodňující půdu i očkovací materiál pro další kompostování. I v této fázi překopávání (stačí jednou za dva týdny) rozklad urychlí. Do půl roku pak vznikne zralý, jemný a příjemně vonící kompost. Pro celoroční horké kompostování je výhodný zateplený kompostér. Existují i kompostéry otočné, ve kterých materiál místo překopávání, které je nejen pracné, ale vede i k velkým ztrátám tepla, jednoduše promísíme a provzdušníme otočením bubnu kompostéru, nebo kutálením kompostéru po zahradě (záleží na typu).

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvapluspět = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS