V Česku žije přibližně 100 druhů mravenců. Všichni jsou sociálně žijícím hmyzem, který tvoří velké kolonie. Podívejme se zblízka na několika z nich – ty druhy, které nám přidělávají vrásky na čele. Pravděpodobně jste se již setkali s mravencem drnovým (Tetramorium caespitum). Ke svému životu si vybírá především slunná stanoviště. Na zahradě z něj radost obvykle nemáme. Rád si staví hnízda i ve zdivu. Dalším výrazným druhem je mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperdus). Jde o jednoho z největších mravenců, na jaké v našich zeměpisných šířkách a délkách narazíme. Samozřejmě, do pověstné kapsy ho strčí známější lesní mravenec obrovský (Camponotus herculeanus).

Mravenec dřevokaz vám může zhatit radost z bydlení. Nevybírá si. Mrtvé nebo živé dřevo, škody působí stejné. Pokud bydlíte v dřevostavbě, je vhodné mít se na pozoru před jeho koloniemi. V bezpečí není ani zahrada. Máte-li ovocný sad, tenhle mravenec vám může pořádně zatopit – a to trochu bizarním způsobem. Vynáší totiž mšice do korun ovocných stromů, kde je poté ve velkém chová a živí se jejich výměšky.

20 let královniny slávy

Mezi nejznámější a nejrozšířenější mravence u nás patří rod Lasius. Spadá pod něj mimo jiné také mravenec obecný (Lasius niger). Ano, tohle je přesně ten klasický malý mraveneček, kterého vyhazujete z cukřenky, nebo vymetáte zpod koberce,

kde vede jeho čile se vlnící stezka napříč vaším bytem, zahradou či skleníkem. U rodu Lasius platí, že v jednom hnízdě žije jediná královna (jediná plodná samice), většinu osazenstva tvoří dělnice (sterilní samice) a zbývající část jsou samci, kteří hynou po svatebním letu, takzvaném „rojení“. Tihle mravenci procházejí proměnou dokonalou: Vajíčka kladou na jaře a v létě. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá přibližně dva měsíce. Dělnice žijí jen dva až tři roky, zato královny se mohou dožít 15 až 20 let. Tihle mravenci často osidlují konstrukce budov. Dozvíte se o nich, pokud mají nouzi o potravu, při rojení, nebo pokud jejich průzkumníci z hnízda objeví ve vaší spižírně třeba med či jinou laskominu. Ne vždy však platí, že hnízda nevítaných návštěvníků máte pod svou střechou.

Mravenčí menu s gelem i práškem

Zato mravenec faraon (Monomorium pharaonis) je vyloženě domácký typ. V mírném klimatickém pásmu ho venku nehledejte. Oproti jiným mravencům se v jeho hnízdě vyskytuje více královen. Ty však žijí pouhý rok a úměrně tomu dělnice přibližně 20 týdnů. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá asi 6 týdnů (při 27 °C). Jsou všežraví a šíří se štěpením kolonií. Samostatná dělnice ji totiž není s to založit.

Zkrátka, není mravenec, jako mravenec. Proto i způsob, jak se s každým z nich vypořádat, musí být odlišný. Možná jste již vyzkoušeli „zaručené“ babské recepty. Jedna z teorií vypráví o kypřícím prášku a popraskaných tělíčkách mravenců. Zklameme vás, tohle problém nevyřeší. Raději jsme se poradili s odborníkem. „Pokud již máte problém s mravencem rodu Lasius ve vaší domácnosti, jsou nejosvědčenější a velmi rychlou metodou požerové gely, které se aplikují do cestiček mravenců v podobě malinkých kapiček. Protože je třeba vyhubit především královnu, která trvale žije v hnízdě, je třeba, aby mravenci nanosili dostatečné množství gelu do hnízda. Očekávaný efekt by měl nastat po 4 až 7 dnech, rozhodně by mělo být hubení ukončeno do 14 dní od aplikace. Kromě gelů na trhu existuje také široká paleta staniček s požerovou nástrahou uvnitř, nejčastěji ve formě granulátu nebo prášku. Bohužel ne všechny jsou spolehlivé, proto je třeba pečlivě vybírat,“ radí náš odborný konzultant, Matěj Kollárik ze společnosti ElKill.

Nejčastější chyba? Kombinovat s insekticidem

Pokud se vám nedaří vyřešit mravenčí problém vlastními silami, můžete se obrátit na profesionály. Jak taková „akce“ poté vypadá? Při likvidaci mravenců technik nejčastěji volí mezi reziduálním postřikem insekticidu nebo požerovou nástrahou. Každá z metod má své výhody, záleží na konkrétních podmínkách.

Ne vždy lze použít postřiky. Naopak gely lze aplikovat i za provozu a přítomnosti lidí.“
I tady ale platí jasná pravidla. Efektivní gelové nástrahy může znehodnotit voda či běžný úklid. „Především se ale nesmí aplikovat dohromady s postřikem jakéhokoli insekticidu - a zejména ne s pyretroidy, které mají repelentní účinek. Gelové nástrahy škodlivý hmyz lákají, aby je pozřel. Postřik má výhodu v okamžitém účinku na zasažené mravence a jeho reziduální účinek působí i několik týdnů po provedeném zásahu. Bariérový postřik reziduálním insekticidem má význam především tam, kde mravenci příležitostně pronikají do budovy. Pro samotnou likvidaci celé skrytě žijící kolonie je vždy lépe zvolit gelovou nástrahu,“ vysvětluje Kollárik.

Bydlí u vás faraon? To si žádá profesionála…

Jak se připravit na zásah odborníka? Nepoužívejte běžné spreje proti hmyzu. Negativně byste si ovlivnili profesionální likvidaci. Odveďte po dobu ošetření domácí mazlíčky pryč, zakryjte akvária a vypněte ventilaci. Proveďte běžný úklid s důrazem na odstranění zbytků potravin. Ostatní potraviny uskladněte v uzavřených nádobách. Po postřiku nevstupujte do ošetřených prostor po dobu několika hodin v závislosti na přípravku – musí zaschnout. Po aplikaci gelů vás již nic neomezuje. A jak si zajistit, aby se nevítaná návštěva neopakovala? Udržujte nádoby na odpadky dobře uzavřené, odstraňujte hnijící potraviny, zajistěte lepší větrání, případně aplikujte bariérové postřiky vně budovy.

A pokud se u vás usídlil faraon? Předně je třeba zdůraznit, že pokud máte problém s faraony, pro úspěch akce je nezbytné provést likvidaci v celém objektu! Běžné spreje proti hmyzu zabíjí jen přímo zasažené jednotlivce, ale k vyhubení kolonie nedojde. Bez odborného zásahu se neobejdete. Dokonce může být potřeba zásah zopakovat. Při likvidaci faraonů se nedoporučuje používat kontaktní insekticidy, jen požerové nástrahy.

Pro začátek stačí horká voda

Pokud vás trápí mravenci na zahradě, škodí na ovocných stromcích nebo ve skleníku, jedná se o některý z druhů uvedených v úvodu článku. Existuje několik možných řešení. Pokud jste mravence objevili v místě, kde ještě nic neroste, můžete použít horkou vodu – zasáhnete-li přímo hnízdo, likvidace je ekologická

a účinná. Pokud chcete chránit ovocný stromek, osvědčeným prostředkem zahrádkářů je používání netoxického lepu, který aplikujete přímo na kůru stromu. Chcete-li chránit rostliny ve skleníku, můžete použít netoxický lep také, vhodnou podložkou bude kruhová destička potřená vrstvou lepu, kterou položíte kolem rostlinky. Běžné zalévání nesmyje vrstvu, jen si dejte pozor, abyste si při pletí nezanesli lepidlo zeminou. Netoxická lepidla lze používat díky složení i u zeleniny nebo ovoce, protože neobsahují ředidla a jsou vodou nerozpustná. Pokud je hnízdo mravenců na místě, kde nelze použít horkou vodu ani netoxický lep, nabízí se využití plastových insekticidních staniček s požerovou nástrahou.