Na mšice platí žluté lepové desky i parazitické vosičky

S mšicemi na rostlinách se můžeme setkat prakticky všude: ve sklenících, fóliovnících, venku, v zimních zahradách i v bytě. Napadají téměř všechny druhy rostlin, rychle se množí a přenášejí různé choroby. Časem se stávají odolnými vůči chemickým postřikům a vzhledem k tomu, že jsou zpočátku těžko rozpoznatelné, boj s nimi bývá náročný. Někdy jsou nejúčinnější ty nejpřirozenější metody.

Zluté, zelené i černé

Mšice jsou malé (1 až 3 mm), křehké a mají hruškovitý tvar. Většinou se vyskytují v koloniích. Jejich tykadla měří zhruba polovinu délky celého těla. Barva mšic se může měnit, a to v závislosti na teplotě, ročním období a hustotě populace. Některé druhy jsou žluté, žlutozelené až tmavě zelené, jiné zase od žluté po světle růžovou, vyskytují se ale i velmi tmavé až černé druhy. Mšice lze od ostatních škůdců rozeznat podle malého výběžku, připomínajícího ocásek. Tento výběžek bývá většinou stejně barevný nebo o něco tmavší.

Dospělá mšice může být vybavena průhlednými blanitými křídly. Většina stadií však křídla nemá a právě doma se nejčastěji setkáváme s bezkřídlými živorodými samicemi. Pokud se přemnoží, mladým samicím křídla opět narostou a pak se vydají hledat nová útočiště, kde začnou vytvářet nové kolonie.

V době, kdy poklesne teplota a den se začne zkracovat, vylíhnou se kromě samiček i samečkové. Spáří se a samičky nakladou vajíčka, z nichž některá přežijí zimu nebo i jiné nepříznivé podmínky.

Mšice se dobře maskují

Objevit mšice bývá náročné vzhledem k jejich velikosti i ke zbarvení, které je tolik podobné barvě rostlin. Abychom přítomnost tohoto škůdce rozpoznali včas, musíme rostliny pravidelně kontrolovat, včetně rubu listů. Mšice sají šťávu ze všech částí rostlin, ale preferují mladé listy a pupeny. Některé druhy mšic se shromažďují kolem mladých výhonků, což jejich detekci usnadňuje. Jiné jsou ale roztroušené po celé rostlině a jsou tedy odhaleny pouze po důkladném prozkoumání zejména spodní strany listů.

Jak proti mšicím rostliny ochránit?

Jako včasná signalizace výskytu mohou posloužit žluté lepové desky, do květináčů se častěji používají žluté lepové šipky. Žlutá barva láká létající hmyz, který se na desku zachytí. Někdy desky postačí k odlapení veškerých škůdců a už není nutné více zasahovat.

Proti mšicím je možné nasadit parazitující vosičku Aphidius colemani. Tyto vosičky jsou černé, štíhlé, v dospělosti asi 2 mm velké.

• Vosičky lze použít pouze v uzavřených prostorách.
  Samice kladou vajíčka jednotlivě do mšic.
• Uvnitř mšice, která je v důsledku parazitace znehybněna a později zahubena, probíhá celý vývoj larvy a kukly aphidie. Parazitované mšice se po týdnu mění v tmavé, jakoby nafouklé jedince - ty nesmíme odstraňovat.
• Po dalším týdnu se z nich líhne další generace vosiček, které parazitují na zatím přežívajících mšicích.
• Napadené mšice vylučují poplašný feromon, na který reagují další mšice padáním na zem, kde jich také mnoho zahyne.

Jedna samice parazituje kolem 300 mšic. Parazitická vosička Aphidius colemani je ovšem neúčinná proti mšici kyjatce zahradní.

Autor Jan Kopřiva.